TOP 7 mýtů o neplodnosti a umělém oplodnění

Problémy s otěhotněním nebo přímo diagnostikovaná neplodnost postihuje stále vyšší procento párů, ale i přesto stále ještě trochu patří mezi jakési tabu – potížemi s početím miminka se zkrátka nikdo nechlubí a páry mají obavu se zeptat na zkušenosti a rady nejen svých přátel, ale i lékaře. A možná i proto existuje kolem neplodnosti a umělého oplodnění řada mýtů…

1.Neexistuje pravidlo, kdy jít k lékaři

Doporučuje se po 1 roce neúspěšného snažení (tedy pravidelného nechráněného pohlavního styku) o otěhotnění poradit se s lékařem (gynekologem či přímo v centru asistované reprodukce – CAR, kam gynekolog pár případně pošle) a absolvovat základní vyšetření (hladiny pohlavních hormonů a T-hormonů neboli hormonů štítné žlázy, spermiogram apod.). Je také možné nechat se vyšetřit preventivně a odborníci to dokonce doporučují.

Každý tak může včas zjistit, jak na tom s plodností je a vyhnout se případným potížím s otěhotněním v pozdější době. Existuje dokonce i možnost kryokonzervace neboli zamražení spermií / vajíček v případě, že klient nemá zatím stálého partnera, zatím neplánuje založit rodinu, příp. se chystá na léčbu/zákrok, který by mohl plodnost ovlivnit – např. léčba rakoviny.

2.Neplodnost není nemoc

Přibližně 10-15% párů (to je každý cca 7. – 10. pár) u nás bojuje s neplodností (a i my s manželem svého času patřili k nim, ale po přirozeném početí našeho druhého chlapečka nás už neplodnost „netrápí“ 😉 ), která byla oficiálně uznána jako nemoc. Neplodnost neboli sterilita se charakterizuje jako neschopnost páru přirozeně počít dítě po 1 roce nechráněného pravidelného pohlavního styku.

V cca 90% případů má neplodnost zjistitelnou příčinu nebo je kombinací několika příčin. Sterilitou může trpět i žena, která již v anamnéze těhotenství udává (ukončené porodem či potratem), ale nyní není schopna dalšího otěhotnění – tzv. sekundární sterilita.

3. Neplodnost se týká především žen

Příčin sterility je celá řada a mohou být jak na straně ženy (ve 40% případů), tak na straně muže (taktéž ve 40 % případů), ale i obou zároveň (ve 20 % případůto byl náš případ). Ženy a muži si tedy nemají co vyčítat. 🙂

Je proto velmi vhodné, aby základní vyšetření od začátku podstupovali muž i žena. Ideální je, když se nejdříve nechá vyšetřit muž, protože vyšetření spermiogramu je jednodušší a rychlejší než ta, která musí absolvovat žena, a nezřídka je problém právě tam. Navíc žena to nejzákladnější vyšetření absolvuje pravidelně každý rok u svého gynekologa, kdy se řeší i pravidelnost cyklu a další potíže, které by mohly na možné budoucí potíže s otěhotněním upozornit.

Pokud má muž obavy jít hned na vyšetření k lékaři, existuje možnost zakoupit si za cca 500 Kč na internetu domácí test spermiogramu a orientačně zjistit, jak na tom je.

4. Věk ženy při oplodnění ze zkumavky nehraje roli

Věk budoucí matky je důležitý pro přirozené početí, a je zrovna tak důležitý i při léčbě neplodnosti. Ženy totiž mají omezený počet pohlavních buněk-vajíček, která se spotřebovávají a stárnou a nemusí pak plnit svou funkci na 100% procent (může docházet i k vadám) jak při spontánním otěhotnění, tak při asistované reprodukci. Například (nejen) při umělém oplodnění má třicetiletá žena dvojnásobnou šanci otěhotnět než čtyřicetiletá – s věkem tato šance zkrátka klesá.

Dalším důležitým důvodem je fakt, že u žen nad 35 let roste riziko vývojových vad plodu a těhotenských a porodních komplikací, což je další důvod, proč lékaři doporučují, aby ženy se založením rodiny neotálely.

5. Neplodnosti se nedá předejít prevencí

Za zvyšující se neplodnost prokazatelně může nezdravý životní styl, nedostatek pohybu, obezita, kouření apod. – viz dále. Zdravým životním stylem se tedy dá předejít potížím s plodností.

Negativní vliv na spermiogram má nevhodná životospráva, kouření, alkohol, drogy, obezita, stres (včetně nočních služeb) a psychické problémy, horečnatá onemocnění, koupele v horké vodě, časté saunování, těsné a teplé oblečení (zvláště spodní prádlo), traumata v oblasti genitálu (nevhodné jsou doskoky), užívání léků, ozařování (a chemoterapie při léčbě rakoviny), elektrosmog (není tedy vhodné nosit mobilní telefon v kapse kalhot) apod.

Naopak pro zlepšení spermiogramu se doporučují mimo výše uvedených opatření preparáty s obsahem zinku, selenu, lykopenu, vit. E a C. Tady je i tip na úplný elixír pro spermie zde>>

U žen je potřeba krom zdravého životního stylu dostatek vitamínu B9 neboli kyseliny listové, ovšem ne vždy ledajaké – všem doporučuji její aktivní metabolity metafolin, superfolin, quadrefolic apod. – proč a pro koho to platí dvojnásob se dočtete ve článku „Mutace genu pro MTHFR aneb Co by měla vědět každá budoucí maminka“.

Dále je více než vhodné podpořit imunitu kvalitními probiotikyvitamínem D.

Další mé osobní rady, tipy a zkušenosti jsem jako ochutnávku sepsala v tomto eBooku ke stažení>>

A jak jsem již uvedla v 1. bodu je možné využít tzv. Social freezing, což je ono preventivní zmražení pohlavních buněk, v případě plánování založení rodiny v pozdějším věku či ze zdravotních důvodů (podstoupení náročné léčby).

6. Léčba je dlouhá, bolestivá a drahá

Klid! Vypadá to děsivě, ale to jen díky nedostatku informací, které páry mají (to se snažím řešit svým eBookem zde>>).

Velkému procentu párů dokážou lékaři pomoci celkem jednoduchými opatřenímirežimovými (jde-li o poruchu spermiogramu), medikamentózními (úpravou hladin hormonů) – či pomocí nenáročných metod asistované reprodukce (např. pomocí inseminace, kdy se ejakulát získaný masturbací vstříkne stříkačkou při běžném gynekologickém vyšetření do dělohy).

Diagnóza neplodnosti rozhodně hned neznamená umělé oplodnění. 🙂

Pokud by už přeci jen došlo na IVF neboli in vitro fertilizaci čili oplodnění ve zkumavce, umělé oplodnění, platí velkou část pojišťovnažena pak doplácí za některé léky, nebo použití nadstandardních metod zvyšujících šance na úspěch (např. ICSI – vstříknutí spermie do vajíčka místo „čekání“, zda k oplodnění dojde spontánně; PK – prodloužená kultivace embrya před implantací do dělohy do celkové doby 6 dní místo klasických 3 dní; AH – asistovaný hatching, kdy se obal embrya laserem nařízne a usnadní se jeho uhnízdění v děloze, IMSI – výběr té nejvhodnější spermie pod velkým zvětšením mikroskopu).

V tuto chvíli platí stran úhrad toto: Pokud jde o IVF, pojišťovna hradí IVF program 3x za život (4x za život pouze v případě, že bylo při prvních 2 cyklech zavedeno pouze 1 embryo). To vše platí ovšem jen pro ženy, které dostanou doporučení (žádanku) k vyšetření a léčbě od svého ambulantního gynekologa.

IVF 4x za život pojišťovna hradí:

  1. a) ženám ve věku od 18 do 39 letoboustrannou neprůchodností vejcovodů,
  2. b) ostatním ženám ve věku od 22 do 39 let.

Ženy nad 40 let věku si IVF musí hradit zcela samy. 🙁

Cena IVF se odvíjí od použitých léků a metod, ale orientačně jeden cyklus IVF „se vším všudy“ stojí cca 50 – 80 000,- Kč, přičemž cca 40 – 60 000,- hradí pojišťovna. My platili i s nadstandardními výkony a dvojnásobkem léků, které jsem potřebovala, cca 24 000,- Kč. No, každá „sranda“ něco stojí…

Ovšem pozor, pokud jde o jednodušší metody asistované reprodukce jako je inseminace, je cena jen v řádech tisícikorun (inseminace stojí cca 1000,- Kč). Přesnější informace a kompletní ceník najdete v eBooku zde>>

A pokud jde o bolesti, tak mám dobrou zprávu! 🙂 Pokud zvládnete injekce – do břicha, zadku a do žíly a přežijete gynekologické vyšetření, v drtivé většině případů, máte vyhráno. 🙂 A budete-li podstupovat IVF, jako my, tak vás čeká ještě odběr vajíček v cca 15-minutové celkové anestezii, ale toho se také nemusíte bát…

Klidně se na mě obraťte zde>> a v klidu vám vše vysvětlím, nebo si přečtěte naši intimní zpověď o průběhu celé naší cesty neplodností až pozitivnímu těhotenskému testu i se spoustou odborných informací, tajných rad a tipů zde>>

7. Děti ze zkumavky jsou častěji nemocné, jsou to vždy dvojčata nebo mají „pohlaví na přání“

a) Nevím o žádném výzkumu, který by dokázal, že děti ze zkumavky jsou náchylnější k nemocem, poruchám či vadám.

Pravdou však je, že jsou či mohou být:

  • zatížené „chemií“, které jsou vystaveny v podobě léků užívaných v rámci IVF a v prvním trimestru
  • ovlivněné nestandardním průběhem oplodnění a jejich 3-6 denním pobytem mimo maminčinu dělohu ve sterilních podmínkách laboratoře v centru asistované reprodukce
  • vliv může mít i příp. úzkost maminky, která si na cestě k miminku „užívá své“ a má o své nenarozené miminko pochopitelný strach – klidná a spokojená maminka je totiž klidné a spokojené miminko 🙂

b) Není také pravda, že z umělého oplodnění se automaticky rodí dvojčata či trojčata, protože do dělohy se vkládá v drtivé většině případů (a v poslední době stále častěji) pouze jedno embryo. Důvodem je jednak to, že je to bezpečnější pro průběh těhotenství a porodu stran možných komplikací, a jednak nová (platí ale už pár let) nařízení, kdy i pojišťovny motivují klienty a lékaře, aby implantovali jen 1 embryo – viz úhrada pojišťovnou – bod 6.

Samozřejmě je ale možné, že se jedno implantované embryo „rozdvojí“ a dá vzniku jednovaječných dvojčat (což se samozřejmě může státi u přirozeného otěhotnění), ale to je spíše výjimka.

c) Od ostatních dětí se neliší ani vzhledem nebo povahou – není možné, resp. dovolené (a hlavně ani etické) moci si zvolit, jaký vzhled či vlastnosti dítě bude mít. Ale jednu „vlastnost“ je možné a někdy dokonce nutné/vhodné ovlivnit – pohlaví. Ale klid, není to tak, že přijdete a řeknete, že chcete 1 holčičku a 1 chlapečka. Jedinou indikací pro výběr pohlaví je genetická choroba u rodičů, která je tzv. vázaná na pohlaví, tedy vyskytuje se jen u mužské/ženské linie.

Typickým příkladem je hemofilie, která se projevuje prakticky jen u mužů (u žen je onemocnění extrémně vzácné), ženy s tímto genem jsou zdravé přenašečky (nemoc přenáší, ale samy jí netrpí).

Narodí-li se takové ženě chlapeček, je 50% pravděpodobnost, že bude trpět hemofilií. Narodí-li se jí holčička, bude nejhůře zdravou přenašečkou. Bude-li mít muž s hemofilií syna, bude zdráv. Pokud bude mít dceru, bude přenašečkou tohoto defektního genu. Vysvětlení najdete zde>>

Takže máte-li hemofilii a podstupujete IVF, je možné absolvovat tzv. preimplantační genetickou diagnostiku (PGD), která umožňuje určit pohlaví embrya ještě před jeho implantací do dělohy a v případě závažných dědičných onemocnění vázaných na pohlaví (kam patří právě například hemofilie), tak umožní výběr plodu, který chorobou netrpí (v tomto případě holčička). Veškeré podrobné informace ale dostanete od svého gynekologa v CAR.

Držím palečky na cestě k miminku a hlavu vzhůru! 🙂

Stáhněte si zdarma eBook „Cesta k miminku – krok za krokem“, kde na pár stránkách nabitých tajnými tipy získáte manuál, jak přesně postupovat při potížích s otěhotněním a jak na maximum podpořit přirozené otěhotnění!

 

Maminka-lékařka se zkušeností s léčbou neplodnosti (první miminko máme z IVF, ale druhé z přirozeného otěhotnění!) a vášní pro zdraví bez "chemie". Nadšená propagátorka Nevýchovy, která si užila krásné těhotenství i porod a zvládla strasti počátku mateřství se ctí. Autorka e-průvodce pro páry plánující miminko "Naše vítězství nad neplodností aneb 12 tipů, jak zvládnout umělé oplodnění", e-průvodce těhotenstvím a přípravou k porodu "Konečně těhotná aneb Jak mít pohodové šestinedělí a zvládnout porod s úsměvem", e-průvodce komplexní péčí o miminko"Deník novopečené maminky aneb Jak přežít šestinedělí a užívat si mateřství". "S intuicí, rozumem i humorem Vás provedu mateřstvím již od plánování miminka." Jak a proč jsem se stala z neplodné lékařky maminkou blogerkou si přečtěte zde.
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů