Přesně před rokem mě poprosila o radu maminka tehdy 8týdenní holčičky, Veronika. Holčička přišla na svět akutním císařským řezem a kvůli plicní infekci skončila na JIPce. Vzhledem k těmto komplikacím nebylo možné včasné přiložení k prsu a na první kojení došlo až po týdnu a spíše jen na zkoušku, jednou denně.

Plně kojit se Veronice a její malé dcerušce povedlo až po příchodu domů, 11 dní po porodu. I přes takové těžkosti to Veronika zvládla úplně sama, za což si zaslouží uznání!

S problémy s kojením se potýká hodně maminek

Přesto vzhledem k okolnostem bojovala s nedostatkem mateřského mléka a požádala o radu laktační poradkyni, která ji mimo jiné naučila:

• správné přiložení miminka k prsu
• doporučila kojení každé 2 hodiny z každého prsu
• odstříkávat odsávačkou po každém kojení
• užívat bylinky na podporu laktace (pískavice řecké seno)

Ale i přesto Veronika musela dcerku dokrmovat umělým mlékem, což si naštěstí neulehčovala podáváním kojeneckou lahví, ale zvládala to alternativně přes stříkačku. Dostatečně jedla a pila, ale přesto stále bojovala s nedostatkem mléka přes den (v noci a ráno problém moc nebyl) a nemohla se zcela zbavit dokrmu a 1-2x denně ho miminku musela podat.

Stáhla si pak můj eBook „5 tipů, jak co nejrychleji zvýšit laktaci“, kde našla řadu tipů a postřehů a nebála se využít možnosti napsat mi o radu, protože to nechtěla vzdát a byla ochotná udělat pro plné kojení maximum, aby miminku dala to nejlepší, zvláště když příchod na svět měla tak náročný.

Já si také v šestinedělí sáhla na dno…

Já jsem v šestinedělí také bojovala s nedostatkem mateřského mléka, a i přes řadu znalostí získaných nejen na kurzu kojení jsem musela využít rad zkušené laktační poradkyně. Kojení je občas trošku „věda“. 🙂 Ale když dostanete tu správnou radu ve správnou chvíli, tak počáteční potíže brzy odezní a kojení jde jako po másle.

Při kojení (a péči o miminko vůbec) je psychická pohoda hodně důležitá a tak jsem se snažila Veroniku hlavně psychicky podpořit, protože opravdu vzhledem k tak náročnému začátku kojení nevzdala, nepřešla na umělé mléko (jak to často bývá), ale snažila se pro kojení udělat maximum, což je v začátku opravdu, ač se to nezdá, hodně náročné, a řada maminek to po čase vzdá.

Dobrá rada nad zlato 🙂

Pak stačilo upřesnit a rozvést pár rad, které maminky dostanou jak v eBooku ke stažení>>, tak mnohem podrobněji v eBooku „Kojení od A do Z“>>, který je takovým on-line kurzem kojení, jako například:

• přikládat i třeba jen na 2 minuty k oběma prsům několikrát za hodinu
• kojit mezi 2. – 3. hodinou ranní, což laktaci podporuje (nebo alespoň 5 minut každý prs postimulovat a odsát trochu mléka odsávačkou)
• při každém kojení (první dny i 5-6x denně) nechat v ústech rozpustit homeopatikum Ricinus communis 5CH, které stimuluje laktaci
• dávat pozor na užívání máty a šalvěje (chia semínka jsou semínka šalvěje) a to i v pastě na zuby či větrových bonbonů, protože obě bylinky snižují laktaci
• důsledně 3x denně pít kojící čaj a to nejlépe při kojení, protože laktaci spouští nejen bylinky v čaji přítomné, ale vliv má i teplota nápoje (teplý nápoj spouští tok mléka)
• dostala odkaz na článek „Pohodové šestinedělí začíná už před porodem“>>, kde jsem sepsala další postřehy, zkušenosti a vychytávky
• upozornila jsem i na důležitost správné stravy ve článku „Strava kojící maminky – zdravě a bez chyb“>> , aby miminko mimo jiné netrápily prdíky

A čekala jsem, zda to bude Veronice stačit…

Veronika mi obratem odepsala:

„Moc si vážím Vašeho času a snahy mě poradit. Obdivuji,  že jste si dala tu práci s takto dlouhým textem.  Zase mi to vlilo krve do žil,  že ještě zabojujeme a zkusíme to spravit. Zkoušela jsem psát na dva laktační weby, ale napsali mi, že je těžké mi poradit.  O to víc si cením Vaší pomoci. Zkusím najet na režim dle Vašich rad.
Mockrát Vám děkuji i za psychickou vzpruhu.“

Jinde radu nedostala…

Divím se, že na laktačních webech nedostala žádnou radu. On-line je sice těžké poradit, když máte jen omezené množství informací o mamince a miminku (to ale na „horké lince kojení“ Laktační ligy také, a přesto se laktační poradkyně poradit snaží), ale každá rada je lepší, než žádná.

Já od maminek dostávám nejrůznější otázky>>, a když si nevím rady, například je to mimo můj obor nebo zkušenosti a je potřeba podrobnější vyšetření či rada zkušeného odborníka, tak samozřejmě také neriskuji a mamince doporučím, jaký postup by podle mě byl nejlepší, na koho se obrátit (na co pediatra upozornit…) a na co se zaměřit. Přesto vždy ale přidám pár postřehů, svůj názor na celou situaci a jak bych to řešila já, kdyby se to týkalo mě…

A jak to dopadlo?

Byla jsem přesvědčená, že už Veronika ví vše, co potřebuje a že to zvládnou samy, protože už jsou jen krůček od úspěchu a mají velkou motivaci a odvahu bojovat. Přesto jsem byla připravená pomáhat i nadále. Naštěstí to nebylo potřeba.

Koncem dubna jsem si na Veroniku vzpomněla a říkala si, jak to asi zvládly (malé už bylo takřka 5 měsíců), jestli se laktaci podařilo nastartovat a zbavit se dokrmu…

Za pár dní jsem se dočkala krásného mailu

„Mohu Vám jen a jen poděkovat. Vlila jste mi zase naději a optimismus do žil a tak jsem ještě zabojovala. Bylo to lehčí o to,  že malá dostala rýmu a kašel a kojení po hodině, někdy i po půl či čtvrt hodině uvítala a umělé mléko nechtěla. No a od té doby plně kojím a užívám si to a stále nemohu uvěřit,  že se to zadařilo. Chci Vám moc a moc poděkovat za Vaši ochotu,  čas a povzbuzení. Díky Vám kojím plně.“

Jupí, takže happy-end! 🙂

Zase se potvrdilo, že když se chce, všechno jde. A že i když to někdy vypadá bledě, zvláště na začátku, kdy Veronika v porodnici neměla moc příležitostí kojit, a miminko se narodilo za dramatických okolností a muselo být na jednotce intenzivní péče, tak není nic ztraceno, zvláště když máte silnou vůli, motivaci a odvahu nevzdat to, stejně jako Veronika!

Moje rady by byly k ničemu, kdyby Veronika nebyla připravená zabojovat a vzít si je k srdci, i když mnohdy bylo náročné je praktikovat. Začátky bývají složité, ale vyplatí se na chvíli zatnout zuby a ještě to zkusit. 😉 A když to i přesto nejde, tak si nic nevyčítat a vzít to tak, jak to je. Ale i tak na sebe můžete být pyšná, že jste pro to udělala maximum a máte „čisté svědomí“… 🙂

Takže ještě jednou velké uznání a klobouk dolů před Veronikou! Ať si mateřství jen a jen užívá a zdravá holčička jí dělá jen radost!

Držím palečky všem maminkám, aby se jim kojení dařilo!

Osvojte si kojení podle e-Booku „Kojení od A do Z“  a naučte se vyřešit nejrůznější problémy s kojením a dejte svému děťátku do života to nejlepší!