Když kojení nehodláte vzdát aneb Veroničin příběh

Přesně před rokem mě poprosila o radu maminka tehdy 8týdenní holčičky, Veronika. Holčička přišla na svět akutním císařským řezem a kvůli plicní infekci skončila na JIPce. Vzhledem k těmto komplikacím nebylo možné včasné přiložení k prsu a na první kojení došlo až po týdnu a spíše jen na zkoušku, jednou denně.

Plně kojit se Veronice a její malé dcerušce povedlo až po příchodu domů, 11 dní po porodu. I přes takové těžkosti to Veronika zvládla úplně sama, za což si zaslouží uznání! Přesto vzhledem k okolnostem bojovala s nedostatkem mateřského mléka a požádala o radu laktační poradkyni, která ji mimo jiné naučila:

  • správné přiložení miminka k prsu
  • doporučila kojení každé 2 hodiny z každého prsu
  • odstříkávat odsávačkou po každém kojení
  • užívat bylinky na podporu laktace (pískavice řecké seno)

Ale i přesto Veronika musela dcerku dokrmovat umělým mlékem, což si naštěstí neulehčovala podáváním kojeneckou lahví, ale zvládala to alternativně přes stříkačku. Dostatečně jedla a pila, ale přesto stále bojovala s nedostatkem mléka přes den (v noci a ráno problém moc nebyl) a nemohla se zcela zbavit dokrmu a 1-2x denně ho miminku musela podat.

Stáhla si pak můj eBook „5 tipů, jak co nejrychleji zvýšit laktaci“, kde našla řadu tipů a postřehů a nebála se využít možnosti napsat mi o radu, protože to nechtěla vzdát a byla ochotná udělat pro plné kojení maximum, aby miminku dala to nejlepší, zvláště když příchod na svět měla tak náročný.

Já si také v šestinedělí sáhla na dno…

Já jsem v šestinedělí také bojovala s nedostatkem mateřského mléka, a i přes řadu znalostí získaných nejen na kurzu kojení jsem musela využít rad zkušené laktační poradkyně. Kojení je občas trošku „věda“. 🙂 Ale když dostanete tu správnou radu ve správnou chvíli, tak počáteční potíže brzy odezní a kojení jde jako po másle.

Při kojení (a péči o miminko vůbec) je psychická pohoda hodně důležitá a tak jsem se snažila Veroniku hlavně psychicky podpořit, protože opravdu vzhledem k tak náročnému začátku kojení nevzdala, nepřešla na umělé mléko (jak to často bývá), ale snažila se pro kojení udělat maximum, což je v začátku opravdu, ač se to nezdá, hodně náročné, a řada maminek to po čase vzdá.

Dobrá rada nad zlato 🙂

Pak stačilo upřesnit a rozvést pár rad, které maminky dostanou jak v eBooku ke stažení>>, tak mnohem podrobněji v eBooku „Kojení od A do Z“>>, který je takovým on-line kurzem kojení, jako například:

  • přikládat i třeba jen na 2 minuty k oběma prsům několikrát za hodinu
  • kojit mezi 2. – 3. hodinou ranní, což laktaci podporuje (nebo alespoň 5 minut každý prs postimulovat a odsát trochu mléka odsávačkou)
  • při každém kojení (první dny i 5-6x denně) nechat v ústech rozpustit homeopatikum Ricinus communis 5CH, které stimuluje laktaci
  • dávat pozor na užívání máty a šalvěje (chia semínka jsou semínka šalvěje) a to i v pastě na zuby či větrových bonbonů, protože obě bylinky snižují laktaci
  • důsledně 3x denně pít kojící čaj a to nejlépe při kojení, protože laktaci spouští nejen bylinky v čaji přítomné, ale vliv má i teplota nápoje (teplý nápoj spouští tok mléka)
  • dostala odkaz na článek „Pohodové šestinedělí začíná už před porodem“>>, kde jsem sepsala další postřehy, zkušenosti a vychytávky
  • upozornila jsem i na důležitost správné stravy ve článku „Strava kojící maminky – zdravě a bez chyb“>> , aby miminko mimo jiné netrápily prdíky

A čekala jsem, zda to bude Veronice stačit…

Veronika mi obratem odepsala:

„Moc si vážím Vašeho času a snahy mě poradit. Obdivuji,  že jste si dala tu práci s takto dlouhým textem.  Zase mi to vlilo krve do žil,  že ještě zabojujeme a zkusíme to spravit. Zkoušela jsem psát na dva laktační weby, ale napsali mi, že je těžké mi poradit.  O to víc si cením Vaší pomoci. Zkusím najet na režim dle Vašich rad.
Mockrát Vám děkuji i za psychickou vzpruhu.“

Jinde radu nedostala…

Divím se, že na laktačních webech nedostala žádnou radu. On-line je sice těžké poradit, když máte jen omezené množství informací o mamince a miminku (to ale na „horké lince kojení“ Laktační ligy také, a přesto se laktační poradkyně poradit snaží), ale každá rada je lepší, než žádná.

Já od maminek dostávám nejrůznější otázky>>, a když si nevím rady, například je to mimo můj obor nebo zkušenosti a je potřeba podrobnější vyšetření či rada zkušeného odborníka, tak samozřejmě také neriskuji a mamince doporučím, jaký postup by podle mě byl nejlepší, na koho se obrátit (na co pediatra upozornit…) a na co se zaměřit. Přesto vždy ale přidám pár postřehů, svůj názor na celou situaci a jak bych to řešila já, kdyby se to týkalo mě…

A jak to dopadlo?

Byla jsem přesvědčená, že už Veronika ví vše, co potřebuje a že to zvládnou samy, protože už jsou jen krůček od úspěchu a mají velkou motivaci a odvahu bojovat. Přesto jsem byla připravená pomáhat i nadále. Naštěstí to nebylo potřeba.

Koncem dubna jsem si na Veroniku vzpomněla a říkala si, jak to asi zvládly (malé už bylo takřka 5 měsíců), jestli se laktaci podařilo nastartovat a zbavit se dokrmu…

Za pár dní jsem se dočkala krásného mailu

Mohu Vám jen a jen poděkovat. Vlila jste mi zase naději a optimismus do žil a tak jsem ještě zabojovala. Bylo to lehčí o to,  že malá dostala rýmu a kašel a kojení po hodině, někdy i po půl či čtvrt hodině uvítala a umělé mléko nechtěla. No a od té doby plně kojím a užívám si to a stále nemohu uvěřit,  že se to zadařilo. Chci Vám moc a moc poděkovat za Vaši ochotu,  čas a povzbuzení. Díky Vám kojím plně.“

Jupí, takže happy-end! 🙂

Zase se potvrdilo, že když se chce, všechno jde. A že i když to někdy vypadá bledě, zvláště na začátku, kdy Veronika v porodnici neměla moc příležitostí kojit, a miminko se narodilo za dramatických okolností a muselo být na jednotce intenzivní péče, tak není nic ztraceno, zvláště když máte silnou vůli, motivaci a odvahu nevzdat to, stejně jako Veronika!

Moje rady by byly k ničemu, kdyby Veronika nebyla připravená zabojovat a vzít si je k srdci, i když mnohdy bylo náročné je praktikovat. Začátky bývají složité, ale vyplatí se na chvíli zatnout zuby a ještě to zkusit. 😉 A když to i přesto nejde, tak si nic nevyčítat a vzít to tak, jak to je. Ale i tak na sebe můžete být pyšná, že jste pro to udělala maximum a máte „čisté svědomí“… 🙂

Takže ještě jednou velké uznání a klobouk dolů před Veronikou! Ať si mateřství jen a jen užívá a zdravá holčička jí dělá jen radost!

Držím palečky všem maminkám, aby se jim kojení dařilo!

Stáhněte si zdarma eBook“5 tipů, jak co nejrychleji zvýšit laktaci“, kde díky pár stránkám budete mít jasno, jak pokles laktace či zvýšené nároky miminka rychle vyřešit!

 

 

Maminka-lékařka se zkušeností s léčbou neplodnosti (první miminko máme z IVF, ale druhé z přirozeného otěhotnění!) a vášní pro zdraví bez "chemie". Nadšená propagátorka Nevýchovy, která si užila krásné těhotenství i porod a zvládla strasti počátku mateřství se ctí. Autorka e-průvodce pro páry plánující miminko "Naše vítězství nad neplodností aneb 12 tipů, jak zvládnout umělé oplodnění", e-průvodce těhotenstvím a přípravou k porodu "Konečně těhotná aneb Jak mít pohodové šestinedělí a zvládnout porod s úsměvem", e-průvodce komplexní péčí o miminko"Deník novopečené maminky aneb Jak přežít šestinedělí a užívat si mateřství". "S intuicí, rozumem i humorem Vás provedu mateřstvím již od plánování miminka." Jak a proč jsem se stala z neplodné lékařky maminkou blogerkou si přečtěte zde.
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů