Proč některé plasty škodí dětskému zdraví a co s tím

Když jsme se marně snažili o miminko, pokoušela jsem se najít příčinu neustálého neúspěchu i zvýšené hladiny mých jaterních testů. Tehdy jsem se dozvěděla o knize prof. Strunecké Doba jedová, která odhaluje skryté zdroje „chemie“ kolem nás…

Byla jsem v šoku, v jak nebezpečném chemickém nálevu žijeme, a rozhodla se zdraví své rodiny chránit, sdílet nabyté zkušenosti a pokusit se i ostatní inspirovat ke změně.

Vědci v lidském těle objevili asi 300 různých chemikálií, které se do naší krve dostávají i z potravin a spotřebního zboží, a proto má význam složení produktů sledovat a pečlivě je vybírat. Naštěstí to, čím se obklopujeme, můžeme snadno ovlivnit.

V článku „Zdravé bydlení nebo zdraví a plodnost v ohrožení“ jsem se zaměřila na naše domovy a budete mít díky němu jasno, co jsou rizikové výrobky, ale především budete umět najít jejich zdravou náhradu a dokonce budete vědět i to, jaké vybrat květiny, které nebezpečnou chemii v bytě pohlcují!

Teď se můžeme pustit do problematiky plastů a ftalátů.

Typů plastů existuje nepřeberné množství (polypropylen PP, polyethylen PE, polyvinylchlorid PVC a desítky dalších), přičemž mezi nejobávanější patří PVC neboli polyvinylchlorid (více i ZDE>>), který je označován symbolem tří šipek a zkratkou PVC a/nebo číslem tři.

PVC můžeme najít například zde:

  • okenní rámy – plastové bývají takřka jen z PVC
  • podlahové krytinyvinylové podlahy (!), které jsou v měkké podobě (měkčené toxickými ftaláty) často nesprávně označované jako lino
  • vybavení bytu a domu – koženkové potahy, sprchové závěsy, vinylové tapety, ubrusy, obaly kabelů, rolety, trubky, zahradní hadice, gramofonové desky (vinylové)
  • kancelářské potřeby – psací potřeby, pořadače, obal na doklady, fólie
  • ochranné rukavice a řada zdravotnického vybavení – bohužel…
  • interiér aut (!)
  • různé – pláštěnky, peněženky

 

Pokud jde o PVC a vybavení bytu a oblečení, tak je potěšující, že firmy Ikea a Nike se zavázaly, že nebudou používat pro výrobu svých výrobků PVC.

PVC se vyrábí polymerací vinylchloridu monomeru (VCM), což je karcinogen vyvolávající rakovinu jater (angiosarkom) a tlumí centrální nervový systém (inhalace může vést až ke smrti způsobené zástavou dechu).

Surové PVC se samostatně nepoužívá, ale velmi snadno přijímá různá aditiva (barviva, tvrdidla, změkčovadla) měnící jeho vlastnosti.

  • Při výrobě měkčeného PVC se přidává množství změkčujících látek, které v PVC nejsou chemicky vázány.
  • Tvrdé PVC naopak obsahuje stabilizátory (např. olovo a kadmium) a je používáno pro výrobu okenních a dveřních profilů.

Zatímco u tvrdého PVC dochází k problému až při jeho odstraňování, u měkčeného PVC je problematické již jeho používání. Karcinogenní VCM obsahuje změkčovadla – ftaláty, která se mohou dostávat z obalů do potravin a z hraček do slin dětí a představovat tak riziko.

Při výrobě PVC uniká do prostředí i toxický chlór a tedy nebezpečné dioxiny. U PVC, ale i u jiných typů plastů, se některé přísady mohou uvolňovat do okolí a narušovat tak hormonální soustavu člověka. Takové látky označujeme jako tzv. endokrinní disruptory.

Zda k tomuto jevu dojde a v jaké míře závisí krom mechanického namáhání také na teplotě, která na výrobek působí. Je proto nezbytné s plastovými výrobky správně zacházet:

  • nevystavovat je zvýšené teplotě a v žádném případě v nich neohřívat jídlo v mikrovlnné troubě!
  • mechanicky nenamáhat (to platí i pro kousání a žvýkání plastových výrobků dětmi!), což platí zvláště pro nádoby určené pro skladování potravin a dětské hračky.

Co jsou ftaláty?

Ftaláty jsou chemické látky odvozené od esterů kyseliny ftalové. Některé z nich jako DEHP (di-etylhexylftalát) a DBP (dibutylftalát) byly označeny jako látky toxické pro reprodukci, teratogenní látky (poškozující plod) a endokrinní disruptory.

Již od roku 1983 je známo, že DEHP se může uvolňovat prostřednictvím simulovaného kožního i ústního kontaktu a to po velmi dlouhou dobu a při silnějším stlačení se množství unikající látky dále zvyšuje.

Vzhledem k tomu, že běžná populace je neustále zatížena poměrně velkým množství ftalátů z mnoha zdrojů, zakázala EU použití 6 nejpoužívanějších z nich (DEHP, DBP, BBP, DINP, DIDP, DNOP) v koncentraci vyšší než 0,1 % hmotnosti v hračkách a předmětech určených pro péči o děti do 3 let.

Ftaláty, konkrétně například právě DEHP, blokují mužské pohlavní hormony (tzv. androgeny) a mají tak negativní vliv na vývoj a funkci mužských pohlavních orgánů. Důsledkem je tzv. demaskulinizace populace, což se u zvířat projevuje nižšími počty spermií, nesestouplými varlaty či vrozenými vadami penisu.

Mezi nejuváděnější patří studie provedená v roce 2005 pod vedením Shanny Swan, která našla „významnou souvislost“ mezi množstvím ftalátů a jejich metabolitů v těle těhotných matek a změnách pohlavního ústrojí u jejich synů. Ženy s nejvyššími hodnotami ftalátů v moči měly spíše syny s nesestoupenými varlaty, menšími penisy, a kratší tzv. anogenitální vzdáleností (mezi řitním otvorem a genitáliemi), protože její cca 2-násobná vzdálenost u chlapců oproti dívkám je jednou ze známek mužského pohlaví.

Dlouhodobé studie matek a jejich dětí též prokázaly souvislost mezi vznikem astmatu a alergií nebo poruchami chování, soustředění, hyperaktivitou či depresemi tam, kde byla matka vystavena vyšším hodnotám ftalátů během těhotenství.

Ftaláty se do těla dostávají nejvíce v jídle, dále se vstřebávají do kůže nebo je vdechujeme ze vzduchu. Můžeme se s nimi setkat v kosmetice (!), barvách, pesticidech a dalších.

Problémy s PVC jsou po celý jeho životní cyklus – výrobu, používání i likvidaci. Spalováním odpadů obsahujících PVC uniká do okolí množství toxinů včetně polychlorovaných bifenylů a dioxinů, což představuje riziko pro zdraví i životní prostředí.

Jak jednoduše poznat, že vaše játra už melou z posledního a potřebovaly by detoxikaci, najdete na konci tohoto článku>>

Mezi „příznaky“ může patřit i např. atopický ekzém, který se u miminek objevuje stále častěji. Profesionální a osvědčené rady a tipy lékařky-maminky malého atopika a expertky na zdraví bez „chemie“ najdete v novém eBooku, kde se naučíte vše o atopickém ekzému a to, jak ekzém šetrně a natrvalo vyřešit!

Zapojte se!

Na závěr mám na vás prosbu o podporu těchto 2 projektů – stačí Váš podpis! 🙂

Jak poznat, které plasty našemu zdraví škodí a proč a především to, jak je snadno nahradit bezpečnou alternativou najdete v tomto článku>>

Kam s nimi?

  • Třiďte odpad, ale pozor PVC patří do směsného odpadu, stejně jako výrobky obsahující chlór, ne do plastů!

Zajímavé odkazy i na nákup eko-produktů a zero waste:

www.econea.cz

www.bioplaneta.cz

Stáhněte si zdarma eBook „6 kroků ke zdravému kojenci“, kde se na pár stránkách naučíte, jak pro zdraví Vašeho děťátka udělat maximum a upevnit jeho imunitu!

Maminka-lékařka se zkušeností s léčbou neplodnosti (první miminko máme z IVF, ale druhé z přirozeného otěhotnění!) a vášní pro zdraví bez "chemie". Nadšená propagátorka Nevýchovy, která si užila krásné těhotenství i porod a zvládla strasti počátku mateřství se ctí. Autorka e-průvodce pro páry plánující miminko "Naše vítězství nad neplodností aneb 12 tipů, jak zvládnout umělé oplodnění", e-průvodce těhotenstvím a přípravou k porodu "Konečně těhotná aneb Jak mít pohodové šestinedělí a zvládnout porod s úsměvem", e-průvodce komplexní péčí o miminko"Deník novopečené maminky aneb Jak přežít šestinedělí a užívat si mateřství". "S intuicí, rozumem i humorem Vás provedu mateřstvím již od plánování miminka." Jak a proč jsem se stala z neplodné lékařky maminkou blogerkou si přečtěte zde.
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů