Když jsme se marně snažili o miminko, pokoušela jsem se najít příčinu neustálého neúspěchu i zvýšené hladiny mých jaterních testů. Tehdy jsem se dozvěděla o knize prof. Strunecké Doba jedová, která odhaluje skryté zdroje „chemie“ kolem nás… Byla jsem v šoku, v jak nebezpečném chemickém nálevu žijeme, a rozhodla se zdraví své rodiny chránit, sdílet nabyté zkušenosti a pokusit se i ostatní inspirovat ke změně.
Vědci v lidském těle objevili asi 300 různých chemikálií, které se do naší krve dostávají i z potravin a spotřebního zboží, a proto má význam složení produktů sledovat a pečlivě je vybírat. Naštěstí to, čím se obklopujeme, můžeme snadno ovlivnit. V článku „Zdravé bydlení nebo zdraví a plodnost v ohrožení“ jsem se zaměřila na naše domovy a budete mít díky němu jasno, jaké jsou rizikové výrobky, ale především budete umět najít jejich zdravou náhradu a dokonce budete vědět i to, jaké vybrat rostliny, které nebezpečnou chemii v bytě pohlcují!
Chemie ovlivňuje zdraví nejen nás dospělých, ale především našich dětí, které jsou mnohem citlivější (a zvláště děti s atopickým ekzémem, které jsou takový indikátor chemie v okolí a reagují na ni zhoršením ekzému).
Typů plastů existuje nepřeberné množství (polypropylen PP, polyethylen PE, polyvinylchlorid PVC a desítky dalších), přičemž mezi nejobávanější patří PVC neboli polyvinylchlorid (více i ZDE>>), který je označován symbolem tří šipek a zkratkou PVC a/nebo číslem tři.
PVC můžeme najít například zde:
Pokud jde o PVC a vybavení bytu a oblečení, tak je potěšující, že firmy Ikea a Nike se zavázaly, že nebudou používat pro výrobu svých výrobků PVC.
PVC se vyrábí polymerací vinylchloridu monomeru (VCM), což je karcinogen vyvolávající rakovinu jater (angiosarkom) a tlumí centrální nervový systém (inhalace může vést až ke smrti způsobené zástavou dechu).
Surové PVC se samostatně nepoužívá, ale velmi snadno přijímá různá aditiva (barviva, tvrdidla, změkčovadla) měnící jeho vlastnosti.
Zatímco u tvrdého PVC dochází k problému až při jeho odstraňování, u měkčeného PVC je problematické již jeho používání. Karcinogenní VCM obsahuje změkčovadla – ftaláty, která se mohou dostávat z obalů do potravin a z hraček do slin dětí a představovat tak riziko.
Při výrobě PVC uniká do prostředí i toxický chlór a tedy nebezpečné dioxiny. U PVC, ale i u jiných typů plastů, se některé přísady mohou uvolňovat do okolí a narušovat tak hormonální soustavu člověka. Takové látky označujeme jako tzv. endokrinní disruptory.
Zda k tomuto jevu dojde a v jaké míře závisí krom mechanického namáhání také na teplotě, která na výrobek působí. Je proto nezbytné s plastovými výrobky správně zacházet:
Ftaláty jsou chemické látky odvozené od esterů kyseliny ftalové. Některé z nich jako DEHP (di-etylhexylftalát) a DBP (dibutylftalát) byly označeny jako látky toxické pro reprodukci, teratogenní látky (poškozující plod) a endokrinní disruptory.
Již od roku 1983 je známo, že DEHP se může uvolňovat prostřednictvím kožního i ústního kontaktu a to po velmi dlouhou dobu a při silnějším stlačení se množství unikající látky dále zvyšuje. Vzhledem k tomu, že běžná populace je neustále zatížena poměrně velkým množství ftalátů z mnoha zdrojů, zakázala EU použití 6 nejpoužívanějších z nich (DEHP, DBP, BBP, DINP, DIDP, DNOP) v koncentraci vyšší než 0,1 % hmotnosti v hračkách a předmětech určených pro péči o děti do 3 let.
Ftaláty, konkrétně například právě DEHP, blokují mužské pohlavní hormony (tzv. androgeny) a mají tak negativní vliv na vývoj a funkci mužských pohlavních orgánů. Důsledkem je tzv. demaskulinizace, což se u zvířat projevuje nižšími počty spermií, nesestouplými varlaty či vrozenými vadami penisu.
Mezi nejuváděnější patří studie provedená v roce 2005 pod vedením Shanny Swan, která našla „významnou souvislost“ mezi množstvím ftalátů a jejich metabolitů v těle těhotných matek a změnách pohlavního ústrojí u jejich synů. Ženy s nejvyššími hodnotami ftalátů v moči měly spíše syny s nesestoupenými varlaty, menšími penisy, a kratší tzv. anogenitální vzdáleností (mezi řitním otvorem a genitáliemi), protože její cca 2-násobná vzdálenost u chlapců oproti dívkám je jednou ze známek mužského pohlaví. (1)
Ftaláty se do těla dostávají nejvíce v jídle, dále se vstřebávají do kůže nebo je vdechujeme ze vzduchu. Můžeme se s nimi setkat v kosmetice (!), barvách, pesticidech a dalších.
Problémy s PVC jsou po celý jeho životní cyklus – výrobu, používání i likvidaci. Spalováním odpadů obsahujících PVC uniká do okolí množství toxinů včetně polychlorovaných bifenylů a dioxinů, což představuje riziko pro zdraví i životní prostředí.
Jak jednoduše poznat, že vaše játra už melou z posledního a potřebovaly by detoxikaci, najdete na konci tohoto článku>> Mezi „příznaky“ může patřit i např. atopický ekzém, který se u miminek objevuje stále častěji. Profesionální a osvědčené rady a tipy lékařky-maminky malého atopika a expertky na zdraví bez „chemie“ najdete v novém e-Booku, kde se naučíte vše o atopickém ekzému a hlavně to, jak atopický ekzém šetrně a natrvalo vyléčit jen pomocí režimových a stravovacích opatření!
Na závěr mám na vás prosbu o podporu tohoto projektu – stačí Váš podpis! 🙂
Třiďte odpad, ale pozor PVC patří do směsného odpadu, stejně jako výrobky obsahující chlór, ne do plastů!
Zajímavé odkazy i na nákup eko-produktů a zero waste:
www.econea.cz
www.bioplaneta.cz
www.arnika.org
Zdroj a doporučená literatura:
1- „Jak žít dobře, zdravě a ekologicky šetrně“ vydávané ekologickým sdružením Arnika
Doba jedová 1 a 2 – prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc.