Když jsme se marně snažili o miminko, pokoušela jsem se najít příčinu neustálého neúspěchu i zvýšené hladiny mých jaterních testů. Tehdy jsem se dozvěděla o knize prof. Strunecké Doba jedová, která odhaluje skryté zdroje „chemie“ kolem nás… Byla jsem v šoku, v jak nebezpečném chemickém nálevu žijeme, a rozhodla se zdraví své rodiny chránit, sdílet nabyté zkušenosti a pokusit se i ostatní inspirovat ke změně.

Vědci v lidském těle objevili asi 300 různých chemikálií, které se do naší krve dostávají i z potravin a spotřebního zboží, a proto má význam složení produktů sledovat a pečlivě je vybírat. Naštěstí to, čím se obklopujeme, můžeme snadno ovlivnit.  V článku „Zdravé bydlení nebo zdraví a plodnost v ohrožení“ jsem se zaměřila na naše domovy a budete mít díky němu jasno, jaké jsou rizikové výrobky, ale především budete umět najít jejich zdravou náhradu a dokonce budete vědět i to, jaké vybrat rostliny, které nebezpečnou chemii v bytě pohlcují!

Chemie ovlivňuje zdraví nejen nás dospělých, ale především našich dětí, které jsou mnohem citlivější (a zvláště děti s atopickým ekzémem, které jsou takový indikátor chemie v okolí a reagují na ni zhoršením ekzému).

Zdraví nebezpečné druhy plastů a ftaláty

PVC – polyvinylchlorid

Typů plastů existuje nepřeberné množství (polypropylen PP, polyethylen PE, polyvinylchlorid PVC a desítky dalších), přičemž mezi nejobávanější patří PVC neboli polyvinylchlorid (více i ZDE>>), který je označován symbolem tří šipek a zkratkou PVC a/nebo číslem tři.

PVC můžeme najít například zde:

• okenní rámy – plastové bývají takřka jen z PVC
• podlahové krytiny – vinylové podlahy, které jsou v měkké podobě (měkčené obvykle toxickými ftaláty) často nesprávně označované jako lino
• vybavení bytu a domu – koženkové potahy, sprchové závěsy, vinylové tapety, ubrusy, obaly kabelů, rolety, trubky, zahradní hadice, gramofonové desky (vinylové), některé míče
• kancelářské potřeby – psací potřeby, pořadače, obal na doklady, fólie
• ochranné rukavice a řada zdravotnického vybavení – bohužel…
• interiér aut
• různé – pláštěnky, peněženky

Pokud jde o PVC a vybavení bytu a oblečení, tak je potěšující, že firmy Ikea a Nike se zavázaly, že nebudou používat pro výrobu svých výrobků PVC.

PVC se vyrábí polymerací vinylchloridu monomeru (VCM), což je karcinogen vyvolávající rakovinu jater (angiosarkom) a tlumí centrální nervový systém (inhalace může vést až ke smrti způsobené zástavou dechu).

Surové PVC se samostatně nepoužívá, ale velmi snadno přijímá různá aditiva (barviva, tvrdidla, změkčovadla) měnící jeho vlastnosti.

• Při výrobě měkčeného PVC se přidává množství změkčujících látek, které v PVC nejsou chemicky vázány.
• Tvrdé PVC naopak obsahuje stabilizátory, např. olovo a kadmium.

Zatímco u tvrdého PVC dochází k problému až při jeho odstraňování, u měkčeného PVC je problematické již jeho používání. Karcinogenní VCM obsahuje změkčovadla – ftaláty, která se mohou dostávat z obalů do potravin a z hraček do slin dětí a představovat tak riziko.

Při výrobě PVC uniká do prostředí i toxický chlór a tedy nebezpečné dioxiny. U PVC, ale i u jiných typů plastů, se některé přísady mohou uvolňovat do okolí a narušovat tak hormonální soustavu člověka. Takové látky označujeme jako tzv. endokrinní disruptory.

Zda k tomuto jevu dojde a v jaké míře závisí krom mechanického namáhání také na teplotě, která na výrobek působí. Je proto nezbytné s plastovými výrobky správně zacházet:

• nevystavovat je zvýšené teplotě a v žádném případě v nich neohřívat jídlo v mikrovlnné troubě!
• mechanicky nenamáhat (to platí i pro kousání a žvýkání plastových výrobků dětmi!), což platí zvláště pro nádoby určené pro skladování potravin a dětské hračky.

Co jsou ftaláty

Ftaláty jsou chemické látky odvozené od esterů kyseliny ftalové. Některé z nich jako DEHP (di-etylhexylftalát) a DBP (dibutylftalát) byly označeny jako látky toxické pro reprodukci, teratogenní látky (poškozující plod) a endokrinní disruptory.

Již od roku 1983 je známo, že DEHP se může uvolňovat prostřednictvím kožního i ústního kontaktu a to po velmi dlouhou dobu a při silnějším stlačení se množství unikající látky dále zvyšuje. Vzhledem k tomu, že běžná populace je neustále zatížena poměrně velkým množství ftalátů z mnoha zdrojů, zakázala EU použití 6 nejpoužívanějších z nich (DEHP, DBP, BBP, DINP, DIDP, DNOP) v koncentraci vyšší než 0,1 % hmotnosti v hračkách a předmětech určených pro péči o děti do 3 let.

Ftaláty, konkrétně například právě DEHP, blokují mužské pohlavní hormony (tzv. androgeny) a mají tak negativní vliv na vývoj a funkci mužských pohlavních orgánů. Důsledkem je tzv. demaskulinizace, což se u zvířat projevuje nižšími počty spermií, nesestouplými varlaty či vrozenými vadami penisu.

Mezi nejuváděnější patří studie provedená v roce 2005 pod vedením Shanny Swan, která našla „významnou souvislost“ mezi množstvím ftalátů a jejich metabolitů v těle těhotných matek a změnách pohlavního ústrojí u jejich synů. Ženy s nejvyššími hodnotami ftalátů v moči měly spíše syny s nesestoupenými varlaty, menšími penisy, a kratší tzv. anogenitální vzdáleností (mezi řitním otvorem a genitáliemi), protože její cca 2-násobná vzdálenost u chlapců oproti dívkám je jednou ze známek mužského pohlaví. (1)

Dlouhodobé studie matek a jejich dětí též prokázaly souvislost mezi vznikem astmatu a alergií nebo poruchami chování, soustředění, hyperaktivitou či depresemi tam, kde byla matka vystavena vyšším hodnotám ftalátů během těhotenství. (1)

Ftaláty se do těla dostávají nejvíce v jídle, dále se vstřebávají do kůže nebo je vdechujeme ze vzduchu. Můžeme se s nimi setkat v kosmetice (!), barvách, pesticidech a dalších.

Problémy s PVC jsou po celý jeho životní cyklus – výrobu, používání i likvidaci. Spalováním odpadů obsahujících PVC uniká do okolí množství toxinů včetně polychlorovaných bifenylů a dioxinů, což představuje riziko pro zdraví i životní prostředí.

Jak jednoduše poznat, že vaše játra už melou z posledního a potřebovaly by detoxikaci, najdete na konci tohoto článku>> Mezi „příznaky“ může patřit i např. atopický ekzém, který se u miminek objevuje stále častěji. Profesionální a osvědčené rady a tipy lékařky-maminky malého atopika a expertky na zdraví bez „chemie“ najdete v novém e-Booku, kde se naučíte vše o atopickém ekzému a hlavně to, jak atopický ekzém šetrně a natrvalo vyléčit jen pomocí režimových a stravovacích opatření!

Jak se zbavit PVC

Na závěr mám na vás prosbu o podporu tohoto projektu – stačí Váš podpis! 🙂

• Recykluj bez jedů – petice je zde>>

Třiďte odpad, ale pozor PVC patří do směsného odpadu, stejně jako výrobky obsahující chlór, ne do plastů!

Jak poznat, které druhy plastů našemu zdraví škodí a proč a především to, jak je nahradit bezpečnou alternativou najdete v tomto článku>>

Zajímavé odkazy i na nákup eko-produktů a zero waste:

www.econea.cz

www.bioplaneta.cz

www.arnika.org

Líbil se Vám článek?

Zdroj a doporučená literatura:

1- „Jak žít dobře, zdravě a ekologicky šetrně“ vydávané ekologickým sdružením Arnika

Doba jedová 1 a 2 – prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc.