Než jsme se rozhodli, že chceme založit rodinu a dát svému životu nový rozměr, vyšší smysl, jsme byli manželský pár „obyčejných“ mladých lékařů, kteří se věnují svému největšímu koníčku – cestování -, sbírají kulturní a sportovní zážitky, užívají si bezstarostné mládí a na věci kolem sebe mají stejně tuctový názor jako ten „šedý mainstream“ všude kolem. A i o moderní medicíně mají stejné mínění jako jejich profesoři a kolegové…
Lékařkou jsem chtěla být už od malička, ale časem jsem od nelehkého plánu upustila. Jenže když se před maturitou lámal chleba, dala jsem na intuici a rozhodla se následovat svůj sen. Při studiu nám byla moderní, západní medicína představována jako vrchol pokroku a vědění (ne, že by nebyla) a nic lepšího neexistuje (to je otázka…). Měli jsme si jí vážit a nezahrávat si s „šarlatánstvím“ a čirým hazardem, jako jsou porody doma, odmítání očkování a léků a léčba závažných stavů alternativními způsoby – akupunkturou a tradiční čínskou medicínou či homeopatií.
My o těchto metodách léčby a skrytých souvislostech mezi psychikou, traumaty z minulosti a nynějším zdravím stejně nic nevěděli (jako naši profesoři) a byly pro nás tak neuchopitelné, že jsme se nad slovy našich představených ani nepozastavovali a brali je jako fakt. Západní medicína je zkrátka top a běda každému, kdo by ji nevěřil, neposlouchal rady lékaře nebo se nedej bože vzepřel, podepsal reverz a šel se léčit ke konkurenci.
Jenže, všeho do času…
Občas jsem nejen o medicíně mívala pochybnosti, ale poslední kapkou pro mě byly patologické výsledky mých jaterních testů zjištěné čirou náhodou při preventivní prohlídce. Říkala jsem si, možná jsme si v poslední době otevírali lahvinku vína příliš často nebo jsem chytla nějakou „breberku“ na dovolené v Mexiku. Myslela jsem, že se vše brzy upraví, ale vysazení alkoholu, ostropestřec a zdravá strava nepomohly. Zato podrobná vyšetření mimo jiné ukázala protilátky proti chlamydiím a známky reaktivace mononukleózy, kterou jsem prodělala v dětství. Nepomohly ani „léky“ na regeneraci jater.
A i těm patologickým výsledkům jsem přikládala naše potíže s otěhotněním. Nic se mi nedařilo – miminko nikde a navíc se mi sype zdraví právě v době, kdy bych měla čišet zdravím. 🙁
Tyto dvě drobnosti spustily v mém životě lavinu změn. Nejenže ječmen a chlorella byly to jediné, co rychle znormalizovalo mé jaterní testy, ale informace zjištěné po přečtení obou dílů Doby jedové, na které jsem náhodou (?!) narazila v hypermarketu, byly tou pověstnou poslední kapkou!
Nevěřila jsem svým očím! Vše, co jsem považovala za fakt, bylo najednou jinak, a já začala měnit své názory na spoustu věcí kolem sebe, na zdraví i na západní medicínu, a náhled na svět vůbec. Během pár týdnů se mi život obrátil vzhůru nohama a já prohlédla a pomaličku polehoučku se vydala na cestu změny.
Mateřství, vlastně již jen jeho plánování, plán zplodit dítě – nový život, mi změnil život k lepšímu. Mateřství byla pro mě, jako pro spoustu dalších žen, jejichž příběh jsem měla možnost vyslechnout, příležitost ke změně.
Kdy, když ne teď?
Hodlám přece přivést na svět dítě, pro které chci jako každá maminka to nejlepší. Dítě, kterému chci připravit ten nejkrásnější život, lepší život než jsem měla já (a to jsem neprožila žádné skutečné trauma, spíše naopak; děkuji svým rodičům za to, co vše mi dali a jak mě vychovali, ale nyní je již jiná doba, jiné názory a možnosti), zdravý, šťastný, s netušenými možnostmi, bez přešlapů, bez traumat a křivd.
Protože jsme doma samy jen s miminkem, které je na nás závislé a bezmezně a bezpodmínečně nás miluje. Máme čas přemýšlet nad věcmi, o kterých jsme nikdy nepřemýšlely, o kterých jsme nikdy neslyšely, o které jsme nikdy neměly zájem. Měly jsme totiž jiné priority a názory, protože náš život byl jiný, jinde. Žily jsem svůj rychlý život a neměly čas a důvod se zastavit a přemýšlet…
Měly jsme odpovědnost jen za sebe, ale nyní máme zodpovědnost i za toho malého tvorečka, který nám jednou složí účty. Jen my jsme zodpovědné za to, jaký bude mít náhled na svět, za to, jestli bude žít zdravý, šťastný, naplněný a harmonický život, který bude žít naplno a vědomě a bude si plnit své sny. Bude pánem svého života, nikoli jím jen pasivně vláčen. Jaké postoje, názory, priority mu vštípím a předám, takový bude – alespoň do doby, než si udělá svůj vlastní názor. Musím myslet i na to, že můj život by mu měl být inspirací. – Pokud já budu zdravá, šťastná, budu si plnit své sny a vědomě se rozhodovat, bude takový i on…
A protože jsem žena činu, která ráda pomáhá a inspiruje, aby i ostatní ženy a maminky zažehly tu svou jiskru a daly příležitost svému skrytému potenciálu růst, rozvíjet se a rozsvítit to světélko, které čeká uvnitř každé z nás, tak jsem ji napsala!
A má hned 3 díly, ale není to jen příběh – právě naopak – je to lékařsko-maminkovský průvodce neplodností, těhotenstvím a mateřstvím:
Rané mateřství, a to včetně období plánování miminka, vnímám jako životní období, které:
Mateřství změnilo mě i mé životní směřování a plány tak, jak bych to nevymyslela ani v tom nejbláznivějším snu. Mateřství zažehlo jiskru a já rozvíjím svůj potenciál, neustále objevuji nové zájmy a schopnosti a neskutečně si to užívám! Často dokonce nevím, co dřív.
Radek, který je doslova moje druhá polovička, je díkybohu hlava otevřená a spoustu mých názorů sdílí a je přístupný takřka všem mým nápadům. 🙂 Mou velkou inspirací a velkým učitelem (občas dost přísným 😉 učí mě nejen toleranci, respektu, trpělivosti, ale i žít tady a teď a dávat na první místo také své potřeby, nikoliv jen ty jeho…) je ovšem náš milovaný syn, bez kterého bych si život už ani nedovedla představit! 🙂
Chci inspirovat ke změně i ostatní a na svém příkladu ukázat, že odříkaného chleba největší krajíc a že změnit svůj náhled na svět a takřka od základů je jednoduché a možné kdykoliv.
Stačí mít chuť, vůli a pádný důvod. A já ho měla – miminko. Možná, že kdybych otěhotněla po pár měsících snažení, můj život by se nezměnil nebo ne tak markantně a můj potenciál by stále spal a čekal na svou příležitost. Opět se potvrdilo, že všechno zlé je pro něco dobré, a co to něco je, se někdy dozvíme až za hodně dlouho.
Pro mě tím spouštěčem byla neplodnost a jen málokdo by ji označil za dar shůry, ale pro mě to nyní, když se na to dívám s odstupem, dar byl. Nejenže mi změnil život, náhled na něj, životní filozofii a smýšlení, ale díky této zkušenosti mohu podporovat páry se stejným osudem v jejich nelehké životní situaci a inspirovat je, a nejen je, ke změně…
Nemusíte hned svůj život měnit od základů – přivazovat se ke stromům, stát se vegany či jet meditovat do Tibetu. 🙂 Cesta každého z nás je jiná, každý máme jiné schopnosti, zkušenosti, názory i životní filozofii a je to tak dobře. Nemůžeme být všichni stejní, už jen protože bychom se nemohli navzájem učit, rozvíjet a inspirovat…
Stačí jen mít oči otevřené a poslouchat svou intuici, protože jen ta nám radí vždy dobře. Každému ovšem radí něco jiného, to, co je právě pro něj to nejlepší.
Mateřstvím a rodičovstvím rosteme spolu s našimi dětmi. Ony nás učí. Zatímco ony rostou zatím jen fyzicky, my už nemáme kam fyzicky růst (leda do šířky :-D), a proto musíme růst vnitřně a rozvíjet svou osobnost… Je to naše přirozenost.
Tak šťastnou cestu a vykročte tou nohou, kterou vám radí intuice… 😉
P.S. Doufám, že jste si rozklikly odkazy, abyste nepřišly o další nálož inspirace.. 😉