Neplodnost a potíže s otěhotněním trápí každý 7.pár (podle některých zdrojů dokonce každý 4.pár) a řada párů „musí“ podstoupit umělé oplodnění či jinou metodu asistované reprodukce. Stejně jako před 5 lety my.
Velkou roli na cestě k úspěchu, tedy zdravému miminku, hraje výběr vhodného vajíčka, spermie a následně embrya, což je doména embryologů, kteří jsou nezbytnou součástí týmu každého centra asistované reprodukce (CAR).
Jejich práce a možnosti jsou ale párům často neznámé, a tak se to pokusím trochu objasnit.
Vzhledem k tomu, že ženské vajíčko, i přestože patří k největším buňkám lidského těla (měří v průměru pouhých 0,1mm a spermie je ještě cca o polovinu menší), neobejdou se embryologové bez mikroskopu s více než stonásobným zvětšením a používají při práci mikromanipulátory, které velmi přesně přenášejí pohyb ruky.
Využívají se zvláště při metodách jako je ICSI, což je intracytoplazmatická injekce spermie do vajíčka (při umělém oplodnění se provádí už takřka standardně), kdy se nečeká, zda spermie vajíčko oplodní sama, ale vstříkne se přímo do vajíčka. Oplodnění se tak výrazně pomůže a šance na úspěch jsou tak výrazně vyšší než při klasickém IVF, bez metody ICSI.
Každý pár, a tedy i vajíčka a spermie mají odlišný problém, který je potřeba vyřešit a ohlídat, a proto je potřeba, aby postup a výběr péče o ně jim byl ušit na míru. A samozřejmě i embrya potřebují každé svou speciální péči a sledování, zda se správně vyvíjí a pokaždé to může být něco jiného, na co je třeba se soustředit.
Vajíčka pro umělé oplodnění se obvykle získávají po hormonální stimulaci pomocí léků (hormonů), ale je možné vajíčka získat i v tzv. nativním cyklu, bez hormonální stimulace. Výběr vhodného léku pro stimulaci a jeho dávky je potřeba nastavit pečlivě, protože každá žena je jiná a potřebuje individuální přístup.
Jednak proto, aby vajíček byl „dostatek“ a bylo tedy „z čeho vybírat“, protože ne všechna vajíčka jsou vhodná pro oplodnění, a jednak aby nedošlo k „přestimulování“, které je pro zdraví ženy nebezpečné. Dochází pak totiž k tzv. ovariálnímu hyperstimulačnímu syndromu (OHSS).
Je to komplikace vznikající při stimulaci dozrávání oocytů neboli vajíček, kdy dojde k „přestimulování“. Mezi hlavní příznaky patří bolestivost a zvětšení vaječníků a výpotky, kdy tekutina se nachází v tělních dutinách, kde jinak nemá co dělat a omezuje či dokonce ohrožuje funkce daných orgánů:
Dále dochází k hemokoncentraci („zahuštění“ krve) s rizikem trombózy (ucpání cév krevní sraženinou) a hypalbuminémii (snížené hladině bílkoviny albuminu v krvi), naopak horečka mezi příznaky nepatří.
Diagnóza je stanovena na základě údaji o stimulaci a nálezu při příslušných vyšetřeních (USG s nálezem výpotku, zvětšených vaječníků…), dále laboratorní vyšetření krve (krevní obraz, jaterní testy…).
Léčba je symptomatická (léky na bolesti, ředění krve apod.), kdy se řeší to, co pacientku trápí, a čeká se, až stav odezní, což bývá za cca 2-3 týdny. V těžších případech je nezbytná hospitalizace. IVF cyklus se samozřejmě přeruší, oplodněná embrya se zamrazí a implantují až v některém z následujících menstruačních cyklů.
Po odběru vajíček se obvykle postupuje tak, že pokud je vajíčko alespoň částečně schopné oplodnění, tak se oplodňuje, protože vajíček je vždy jen omezený počet (některé ženy mají třeba i jen 1-2 vajíčka, jiné „pěkných“ 5-8, jiné dokonce přes 15, ale to už hraničí s hyperstimulačním syndromem a není to žádoucí).
Celý proces od odběru vajíček a spermií až po transfer embrya do dělohy budoucí maminky trvá maximálně 6 dní a embryolog musí přesně vědět, co sledovat a na co zaměřit pozornost. V tom jim pomáhá nejmodernější technologie, například EmbryoScope – inkubátor na kultivaci embryí, kde celý proces vývoje embrya snímá kamera.
V dnešní době se transferuje do dělohy jen jedno embryo (cca v 75 % případů), nebo maximálně dvě, a to jen v odůvodněných případech. Úspěšnost transferu totiž nezávisí na počtu zavedených embryí, ale na jejich kvalitě. Kvalita embryí se dá zvýšit především správným výběrem vajíčka a spermie.
Transfer 2 embryí je potřeba pečlivě zvážit, protože cílem je, aby žena donosila zdravé dítě, nikoliv „pouze“ otěhotněla. Vícečetné těhotenství je totiž rizikové jak pro ženu, tak pro miminka, a rizikový je jak průběh těhotenství, tak průběh porodu, kdy dochází častěji ke komplikacím. Ostatní embrya, která k transferu použita nebudou, se zamrazí pro případné příští použití.
Kvalitu vajíček a spermií a tím také následně kvalitu embryí ovšem embryolog ovlivnit nemůže, je totiž daná geneticky. Vliv má ale také životní styl muže a ženy, jejich psychické nastavení a také čas, kdy se rozhodnou rodinu založit. S věkem totiž kvalita spermií, ale především vajíček klesá. Některé potíže s otěhotněním se objeví, resp. odhalí záhy, jiné se přidávají až časem…
Jak má životní styl vliv na (ne)plodnost a na co dát pozor se dozvíte ve článku „TOP 7 mýtů o neplodnosti a umělém oplodnění“, protože jedním z nejčastějších mýtů je, že zdravým životním stylem se nedá neplodnosti předejít.
Kvalitu embryí pomáhá určit i genetický screening, který se v některých případech provádí. Genetické vyšetření dokáže minimalizovat riziko, že embryo vybrané k transferu nebude zdravé, tedy že nedojde k těhotenství nebo že později dojde ke spontánnímu potratu. Je tak dokonce možné díky genetickému vyšetření vyřešit přenos dědičné choroby (tedy vybrat zdravé embryo), která by se jinak přenášela z generace na generaci.
PGT zvyšuje šance na uhnízdění embrya v děloze a snižuje pravděpodobnost časného potratu, protože genetické vady jsou častou příčinou potratu v prvním trimestru těhotenství.
Dříve se používala označení preimplantační genetická diagnostika (PGD) a preimplantační genetický screening (PGS), která se sloučila pod označení preimplantační genetické testování (PGT). Podrobněji o (nejen těchto) genetických vyšetřovacích metodách píšu v tomto článku.
Tyto metody slouží k výběru geneticky zdravého embrya. Na základě výsledků vyšetření se k transferu do dělohy vybírá to embryo, u kterého je větší šance na narození zdravého děťátka. Vyšetření se tedy provádí před transferem do dělohy, a proto je možné je provést jen v rámci IVF cyklu.
PGT umožňuje u embrya vyšetřit jednak počet chromozomů a strukturální změny chromozomu (např. Downův syndrom), a jednak tzv. monogenně dědičné choroby, kdy dochází k mutaci v jediném genu (např. cystická fibróza CF, což byl náš případ).
Genetický screening se provádí u všech darovaných vajíček a spermií, je to totiž podmínkou zařazení do databáze. Pak následně u příjemce darovaných vajíček a spermií se udělat může také, protože každý z nás si nese určitou genetickou informaci, která může kolidovat s genetickou informací darované buňky. K výsledkům se pak přihlíží při výběru vhodného dárce.
U párů s vlastními vajíčky a spermiemi se ke screeningu přistupuje obvykle až na základě nějaké indikace. Mezi stavy, u kterých se doporučuje genetické vyšetření provést patří:
V tomto článku zaměřeném na genetická vyšetření při neplodnosti a umělém oplodnění se dozvíte, jak se genetické vyšetření provádí.
Zde si jen krátce povíme o metodách zvyšujících šance na otěhotnění, ale podrobněji se o nich dozvíte v tomto článku.
Mezi ty nejzákladnější patří již zmíněné ICSI, tedy vstříknutí spermie přímo do vajíčka za účelem usnadnění jeho oplodnění. Vylepšením této metody je PICSI, kdy se použijí jen specificky vybrané „kvalitní“ spermie, které „vybere“ a označí hyaluronan.
Embryolog manipuluje samozřejmě nejen s vajíčky a embryi, ale také spermiemi, které připravuje (promytí, centrifugace apod.). Jednou z metod sloužících k oddělení zdravých a pohyblivých spermií je Microfluidic Sperm Sorting, kdy spermie vhodné k IVF jsou schopné projít přes membránu.
Asistovaný hatching (AH) je metoda, kdy se obal embrya mechanicky či laserem naruší, čímž se zvýší jeho schopnost přichycení ke sliznici dělohy. EmbryoGlue je jakýmsi výživným „lepidlem“, které nejenže zvyšuje schopnost přilnutí embrya k děložní sliznici, ale také omezuje jeho nežádoucí pohyb.
Prodloužená kultivace (PK) bývá už v řadě center standardem, kdy embryo se nechává dozrát až do stáří 6 dní a až poté se transferuje do dělohy.
Když už jsme u té implantace embrya do dělohy, povím vám historku, jak jsem se na vlastní kůži setkala s důležitostí práce embryologa během IVF, konkrétně embryotransferu jednoho z našich 2 embryjek. Bude to úryvek z příběhové části kompletu 3+1 e-Book „Naše vítězství nad neplodností“, který vám pomůže vyřešit vaše potíže s otěhotněním.
„Jo, Ráďo, pojď“, přemlouvám Radka, aby šel se mnou až na sálek a byl u embryotransferu. Bereme si návleky na boty. Sestřička si odvádí Radka přes filtr, ale převlékat se do sterilního nemusí, zůstane v civilu a posadí ho vedle lůžka na sálku.
Já si jdu mezitím odložit od pasu dolů, ale tentokrát již jednorázovou sukýnku jako při odběru vajíček (OPU) nedostanu. Obouvám pantofle, šperky si tentokrát můžu nechat. Po špičkách cupitám ke gynekologickému lůžku, vedle kterého už sedí, poněkud nesvůj, Ráďa. Připraven ve sterilním je i pan doktor a sestřička.
Zaujmu známou polohu. Gynekolog si připraví gynekologická zrcadla a sonduje dutinu děložní, což skoro necítím. Pak nás zdraví přicházející embryoložka, taktéž sterilně oblečená, s naším embryjkem v pipetě.
Všichni tři i se sestřičkou se mi nacpou mezi nohy 😊 a zavádí pipetu.
Pak pan doktor vážně a soustředěně říká, jak v NASA v Houstonu: „TRANSFER!“. 😊 A embryoložka vypouští embryo. Pak embryoložka beze slova odchází do vedlejší místnosti, aniž by za sebou zavřela.
Gynekolog se sestřičkou poodstoupí a nehnutě mě sledují… My s Ráďou koukáme, co se jako bude dít. Na co čekají? Co to se mnou udělá, nebo co? 😊
Pak se od vedle ozve: „V pořádku!“ Aha, embryoložka se musela přesvědčit mikroskopem, že embryo nezůstalo v pipetě. 😊 Všichni si oddechnou…
Držím všem palečky a přeji hodně štěstí a pevné zdraví i nervy, a proto jsem pro vás připravila velkého průvodce neplodností a rádce na cestě k miminku, protože většinu věcí, na které je potřeba se zaměřit, nezapomenout, na co dát pozor, vám nikdo neřekne a člověk, aby si to hlídal sám. Každý týden se o tom přesvědčuji při konzultacích a ve skupinách zaměřených na snažení o miminko na Facebooku. Takže…
3+1 e-Book „Naše vítězství nad neplodností“ vám předá veškeré know how, které jsem sbírala 10 let:
Zdroj a doporučená literatura:
Konkrétní informace najdete vždy na webu centra asistované reprodukce, do kterého budete docházet – zjistíte tak, jak je zvykem postupovat a jaké má možnosti právě vámi vybrané centrum.