
Neplodnost a potíže s otěhotněním trápí každý 7.pár (podle některých zdrojů dokonce každý 4.pár) a řada párů „musí“ podstoupit umělé oplodnění či jinou metodu asistované reprodukce. Stejně jako před pár lety my.
Velkou roli na cestě k úspěchu, tedy zdravému miminku, hraje výběr vhodného vajíčka, spermie a následně embrya, což je doména embryologů, kteří jsou nezbytnou součástí týmu každého centra asistované reprodukce (CAR).
Jejich práce a možnosti jsou ale párům často neznámé, a tak se to pokusím trochu objasnit.

Vzhledem k tomu, že ženské vajíčko, i přestože patří k největším buňkám lidského těla (měří v průměru pouhých 0,1mm a spermie je ještě cca o polovinu menší), neobejdou se embryologové bez mikroskopu s více než stonásobným zvětšením a používají při práci mikromanipulátory, které velmi přesně přenášejí pohyb ruky.
Využívají se zvláště při metodách jako je ICSI, což je intracytoplazmatická injekce spermie do vajíčka, kdy se nečeká, zda spermie vajíčko oplodní sama, ale vstříkne se přímo do vajíčka. Oplodnění se tak výrazně pomůže a šance na úspěch jsou tak výrazně vyšší než při klasickém IVF, bez metody ICSI.
Každý pár, a tedy i vajíčka a spermie mají odlišný problém, který je potřeba vyřešit a ohlídat, a proto je potřeba, aby postup a výběr péče o ně jim byl ušit na míru. A samozřejmě i embrya potřebují každé svou speciální péči a sledování, zda se správně vyvíjí a pokaždé to může být něco jiného, na co je třeba se soustředit.
Vajíčka pro umělé oplodnění se obvykle získávají po hormonální stimulaci pomocí léků (hormonů), ale je možné vajíčka získat i v tzv. nativním cyklu, bez hormonální stimulace. Výběr vhodného léku pro stimulaci a jeho dávky je potřeba nastavit pečlivě, protože každá žena je jiná a potřebuje individuální přístup.
Jednak proto, aby vajíček byl „dostatek“ a bylo tedy „z čeho vybírat“, protože ne všechna vajíčka jsou vhodná pro oplodnění, a jednak aby nedošlo k „přestimulování“, které je pro zdraví ženy nebezpečné. Dochází pak totiž k tzv. ovariálnímu hyperstimulačnímu syndromu (OHSS).
Je to komplikace vznikající při stimulaci dozrávání oocytů neboli vajíček, kdy dojde k „přestimulování“. Mezi hlavní příznaky patří bolestivost a zvětšení vaječníků a výpotky, kdy tekutina se nachází v tělních dutinách, kde jinak nemá co dělat a omezuje či dokonce ohrožuje funkce daných orgánů:
Dále dochází k hemokoncentraci („zahuštění“ krve) s rizikem trombózy (ucpání cév krevní sraženinou) a hypalbuminémii (snížené hladině bílkoviny albuminu v krvi), naopak horečka mezi příznaky nepatří.

Po odběru vajíček se obvykle postupuje tak, že pokud je vajíčko alespoň částečně schopné oplodnění, tak se oplodňuje, protože vajíček je vždy jen omezený počet (některé ženy mají třeba i jen 1-2 vajíčka, jiné „pěkných“ 5-8, jiné dokonce přes 15, ale to už hraničí s hyperstimulačním syndromem a není to žádoucí).
Celý proces od odběru vajíček a spermií až po transfer embrya do dělohy budoucí maminky trvá maximálně 6 dní a embryolog musí přesně vědět, co sledovat a na co zaměřit pozornost. V tom jim pomáhá nejmodernější technologie, například EmbryoScope – inkubátor na kultivaci embryí, kde celý proces vývoje embrya snímá kamera.
Kvalitu vajíček a spermií a tím také následně kvalitu embryí ovšem embryolog ovlivnit nemůže, je totiž daná geneticky. Vliv má ale také životní styl muže a ženy, jejich psychické nastavení a také čas, kdy se rozhodnou rodinu založit. S věkem totiž kvalita spermií, ale především vajíček klesá. Některé potíže s otěhotněním se objeví, resp. odhalí záhy, jiné se přidávají až časem…
Kvalitu embryí pomáhá určit i genetický screening, který se v některých případech provádí. Genetické vyšetření dokáže minimalizovat riziko, že embryo vybrané k transferu nebude zdravé, tedy že nedojde k těhotenství nebo že později dojde ke spontánnímu potratu. Je tak dokonce možné díky genetickému vyšetření vyřešit přenos dědičné choroby (tedy vybrat zdravé embryo), která by se jinak přenášela z generace na generaci.
PGT zvyšuje šance na uhnízdění embrya v děloze a snižuje pravděpodobnost časného potratu, protože genetické vady jsou častou příčinou potratu v prvním trimestru těhotenství.
Tyto metody slouží k výběru geneticky zdravého embrya. Na základě výsledků vyšetření se k transferu do dělohy vybírá to embryo, u kterého je větší šance na narození zdravého děťátka. Vyšetření se tedy provádí před transferem do dělohy, a proto je možné je provést jen v rámci IVF cyklu.
PGT umožňuje u embrya vyšetřit jednak počet chromozomů a strukturální změny chromozomu (např. Downův syndrom), a jednak tzv. monogenně dědičné choroby, kdy dochází k mutaci v jediném genu (např. cystická fibróza CF, což byl náš případ).

Mezi ty nejzákladnější patří již zmíněné ICSI, tedy vstříknutí spermie přímo do vajíčka za účelem usnadnění jeho oplodnění. Vylepšením této metody je PICSI, kdy se použijí jen specificky vybrané „kvalitní“ spermie, které „vybere“ a označí hyaluronan.
Embryolog manipuluje samozřejmě nejen s vajíčky a embryi, ale také spermiemi, které připravuje (promytí, centrifugace apod.). Jednou z metod sloužících k oddělení zdravých a pohyblivých spermií je Microfluidic Sperm Sorting, kdy spermie vhodné k IVF jsou schopné projít přes membránu.
Asistovaný hatching (AH) je metoda, kdy se obal embrya mechanicky či laserem naruší, čímž se zvýší jeho schopnost přichycení ke sliznici dělohy. EmbryoGlue je jakýmsi výživným „lepidlem“, které nejenže zvyšuje schopnost přilnutí embrya k děložní sliznici, ale také omezuje jeho nežádoucí pohyb.
Prodloužená kultivace (PK) bývá už v řadě center standardem, kdy embryo se nechává dozrát až do stáří 6 dní a až poté se transferuje do dělohy.
Když už jsme u té implantace embrya do dělohy, povím vám historku, jak jsem se na vlastní kůži setkala s důležitostí práce embryologa během IVF, konkrétně embryotransferu jednoho z našich 2 embryjek. Bude to úryvek z příběhové části kompletu 3+1 e-Book „Naše vítězství nad neplodností“, který vám pomůže vyřešit vaše potíže s otěhotněním.

„Jo, Ráďo, pojď“, přemlouvám Radka, aby šel se mnou až na sálek a byl u embryotransferu. Bereme si návleky na boty. Sestřička si odvádí Radka přes filtr, ale převlékat se do sterilního nemusí, zůstane v civilu a posadí ho vedle lůžka na sálku.
Já si jdu mezitím odložit od pasu dolů, obouvám si pantofle, šperky si tentokrát můžu nechat. Po špičkách cupitám ke gynekologickému lůžku, vedle kterého už sedí, poněkud nesvůj, Ráďa. Připraven ve sterilním je i pan doktor a sestřička.
Zaujmu známou polohu. Gynekolog si připraví gynekologická zrcadla a sonduje dutinu děložní, což skoro necítím. Pak nás zdraví přicházející embryoložka, taktéž sterilně oblečená, s naším embryjkem v pipetě.
Všichni tři i se sestřičkou se mi nacpou mezi nohy 😊 a zavádí pipetu.
Pak pan doktor vážně a soustředěně říká, jak v NASA v Houstonu: „TRANSFER!“. 😊 A embryoložka vypouští embryo. Pak embryoložka beze slova odchází do vedlejší místnosti, aniž by za sebou zavřela.
Gynekolog se sestřičkou poodstoupí a nehnutě mě sledují… My s Ráďou koukáme, co se jako bude dít. Na co čekají? Co to se mnou udělá, nebo co? 😊
Pak se od vedle ozve: „V pořádku!“ Aha, embryoložka se musela přesvědčit mikroskopem, že embryo nezůstalo v pipetě. 😊 Všichni si oddechnou…
Ve článku jste se dozvěděli skvělé základní informace, ale pokud se chcete dozvědět více souvislostí a lékařských informací i osobních zkušeností a získat přesný návod, jak neplodnost řešit od podpory plodnosti, přes lékařská vyšetření až po specifická doporučení při léčbě zjištěných diagnóz, je ideální čas využít hotové řešení.
Doporučuji vám komplet 4 eBooků vytvořený celostní lékařkou, která sama 2x překonala neplodnost (1.miminko má z napoprvé úspěšného IVF a 2.miminko přirozeně i přes kombinovanou neplodnost). eBooky vytvořila na míru všem, kteří chtějí získat podrobné, odborné, spolehlivé a přitom srozumitelné informace na jednom místě, aby nad neplodností mohli co nejdříve vyhrát. Získáte:


Zdroj a doporučená literatura:
Konkrétní informace najdete vždy na webu centra asistované reprodukce, do kterého budete docházet – zjistíte tak, jak je zvykem postupovat a jaké má možnosti právě vámi vybrané centrum.