Nenaplněná touha po miminku je velmi bolestná a skličující zkušenost, zvláště pro ženu. Dlouhodobé marné snažení o otěhotnění je velmi náročné období pro oba partnery a jejich vztah prochází velkou zkouškou. Ale pokud z ní vyjdou se ctí a ruku v ruce, jejich vztah to upevní jako málo co.
Snad ještě bolestnější a frustrující je opakované potrácení. Často se žena obviňuje, že ani není schopná svému partnerovi donosit dítě, čímž se ten neustálý stres, kterým oba procházejí, ještě zhoršuje.
A právě v tomto citlivém období je více než kdy jindy potřeba, nejen odborná lékařská péče s podrobnými vyšetřeními a adekvátní terapií, ale především psychická podpora. Možnost probrat své zkušenosti a pocity s někým, kdo má nejen pochopení, ale hlavně ženě velmi dobře rozumí, protože má vlastní zkušenost s neplodností. S někým, kdo je schopen se na konkrétní problém podívat i z jiného úhlu a nezaujatě poradit, co dál či co změnit…
Od té doby, co jsme s manželem, také lékařem, sami procházeli temným obdobím neplodnosti, ze kterého jsme vyšli nejen úspěšně, ale hlavně s hlavou vztyčenou a o mnohé posíleni, nejen svůj příběh (najdete ho ZDE>>) i se spoustou rad sdílím, ale hlavně nabízím své ucho, resp. oko 🙂 jako podporu párům, kteří jsou na tom podobně, abych jim jejich cestu tím temným nehostinným krajem neplodnosti ulehčila.
Spousta párů tápe, zkouší, neví, jak potíže s otěhotněním správně řešit (ať podporou plodnosti a přirozeného otěhotnění, nebo „lékařskou“ cestou za pomoci lékařů). Moc dobře vím, jak jsou psychická pohoda a ty správné informace na cestě k miminku důležité, jenže lékaři nemají čas a prostor se párům věnovat tak, jak je třeba. Proto jsem tu já a můj mega-e-Book „Naše vítězství nad neplodností„, pro který jsem informace shromažďovala přes 10 let!
Objednejte si komplet 3+1 e-Book „Naše vítězství nad neplodností“ s on-line lékařskou konzultací a podporou a podpořte plodnost a vyřešte neplodnost (přírodní či lékařskou cestou)!
A i tak jsem se seznámila s Renčou, přítelkyní mého bratrance. Když jsem se totiž chlubila fotkami našeho tehdy 3-měsíčního miláčka zplozeného až díky umělému oplodnění (IVF) příbuzným, dozvěděla jsem se, že i jejich mladí se o miminko marně snaží, ale opakovaně potrácí. Protože vím, jak hrozný ten neustálý neúspěch je, šla jsem s pravdou o IVF ven a nabídla jim podporu a pomoc.
Obratem se mi ozvala právě Renata a vše jsme dlouze probíraly a snažily se najít příčinu, ale hlavně způsob, jak z toho ven. Dokonce jsem „zalarmovala“ úžasnou paní prof. Ulčovou-Gallovou, která je odborník na slovo vzatý právě přes reprodukční imunologii a která mi dala pro Renču cenné rady, za které tímto ještě jednou děkuji! 🙂
Řešily jsem s Renčou nejrůznější proměnné – práci, vitamíny, vyšetření, ale hlavně jsem se snažila jí podpořit psychicky. Už jen možnost, že to člověk může s někým bez obalu probrat, je myslím hodně velká pomoc a úleva.
Takto jsme si psaly někdy v srpnu-září 2016 s tím, že miminku dají čas do Vánoc a pak to budou řešit (IVF, preimplantační diagnostika a screening apod. podle domluvy s lékařem). Já jí na rozloučenou chtěla zvednout náladu, dodat odvahu a naději a trochu žertem a trochu vážně jí řekla, že „po Vánocích očekávám oznámení radostné události“. 😉
A víte, co? Koncem ledna 2017 mi Renča s nadšením oznámila, že oba dva (!) ve zdraví končí 1. trimestr! Náhoda, nebo že by její tělo opravdu udělalo to, co jsem od něj já, ale hlavně ona, očekávala? 😉
A protože happyendů není nikdy dost a mohou dodat odvahu dál „bojovat“ i ostatním párům, poprosila jsem Renatu, zda by mi neodpověděla na pár otázek, za což jí ještě jednou moc děkuji! 🙂
Snažili jsme se přes 1,5 roku – do doby než se povedlo otěhotnět a nepotratit. Na podporu otěhotnění jsem užívala čaj Ludmily Mojžíšové, bylinku na ženské potíže drnek obecný, dále kyselinu listovou a později i chlorellu.
Snažit jsme se začali v květnu 2015 a už v červnu jsem zjistila, že jsem těhotná, takže v podstatě to vyšlo hned na první sex. 🙂 Mimi se, ale udrželo jen do 6.tt (týdne těhotenství – moje pozn.), kdy jsem spontánně potratila.
Další těhotenství přišlo v září 2015. Tentokrát mě doktor až do 10.tt ujišťoval, že je vše v pořádku, ale nebylo – miminku srdíčko nikdy nebilo. Pak mě čekala revize. Další těhotenství přišlo v lednu 2016, ale zase to nedopadlo a následovala další revize.
Další těhotenství přišlo až v listopadu 2016 a v červenci 2017 se nám už narodilo to naše štěstí – Kryštůfek!
Pokud jde o vyšetření: Přítel absolvoval spermiogram (o metodách zlepšení zdraví, spermiogramu a plodnosti se dozvíte zde!), který vyšel dobře. Já měla za sebou všechna dostupná vyšetření, možná i protože pracuji v nemocnici (jako zdravotní sestra – moje pozn. 🙂 ), ale chyběla mi reprodukční imunologie a moje gynekoložka (změnila jsem tehdy lékaře) mě nikam nechtěla poslat s tím, že jsem zdravá.
Nicméně jsem si to „vydupala“ a vyšetření zjistilo imunologický problém – zvýšené NK buňky (NKC = natural killers cells = „přirození zabíječi“ – typ imunitních buněk – moje pozn.), které v podstatě embryo zabily.
Další těhotenství jsem zvládla zřejmě díky léčbě pomocí kortikoidů doporučených lékařem na reprodukční imunologii.
(Moje poznámka: Řada žen se léčby pomocí kortikoidů právem obává, ale v tomto případě vás mohu uklidnit. Dávky kortikoidů jsou v tomto případě nízké, mají spíše imunomodulační (imunitu upravující), než imunosupresivní (imunitu snižující) vliv a užívají se velmi krátce, obvykle léčba končí ve 4. měsíci těhotenství).
Přítel to nějak extra neřešil, ale samozřejmě z toho byl špatný. Zato já jsem měla stavy, že přítele opustím, protože nejsem schopná mu dát dítě…
Pracovala jsem v nemocnici na směny a navíc s nebezpečnými chemikáliemi na oddělení hematoonkologie, takže jsem změnila práci (přešla jsem z lůžkové části na ambulanci, kde už jsem s chemikáliemi do styku nepřicházela, a pracovala jen na ranní směnu) a jak mě ta nová práce bavila, přestala jsem myslet na dítě. Ale pomohli mi hlavně kortikoidy.
Pro úplnost ještě dodám, že jsem absolvovala i několik zubních zákroků, protože v rodině máme zvýšenou kazivost (mamča přišla o zuby už ve dvaceti letech) a já trpěla na opakované zubní záněty již od základní školy. Nakonec mi všechny zuby vytrhali, mám kompletně nové a mám klid. 🙂
V době, kdy jsem řešila zuby, mi navíc náhle zemřela maminka v 56-ti letech na rupturu aorty (prasknutí srdečnice – moje pozn.) a patolog mi doporučil abych pro jistotu absolvovala kardiologické vyšetření, kde mi diagnostikovali vysoký krevní tlak, nasadili léky a já se díky tomu po letech zbavila migrén, které jsem měla právě díky vysokému tlaku.
Těhotenství jsem si užívala, i když občas byly nervy, zda miminko donosím, ale jinak jsem byla doma (na PN) a hodně odpočívala. Museli mi hlídat vysoký tlak, se kterým jsem se léčila už před těhotenstvím, ale pořád to bylo dobré.
Ve 36.tt už jsem chodila na kontroly do porodnice a Kryštůfek byl v příčné poloze. Od 37.tt už jsem musela ležet v nemocnici, protože kdybych náhodou začala rodit, tak by to mohlo skončit špatně. Obrečela jsem to, ale co se dalo dělat.
Přišel jeden doktor a miminko mi bez mého svolení otočil… Ale druhý den už bylo Mimi otočené zpět v příčné poloze. Asi vědělo, proč tam tak má být. (Moje pozn. – Souhlasím. Říká se, že když miminko ještě samo „není připravené“ jít na svět, tak se otočí do nevhodné polohy a čeká na „vhodnou příležitost, až připravené bude“. Pak se otočí samo a vše jde jako po másle. Zkušené duly a porodní asistentky říkají, že porod musí začít miminko. Když se porod vyvolává, není to nic dobrého, a každý zásah porod komplikuje… – Jak mít rychlý a přirozený porod, který frčí, jak po másle Vás naučím ZDE>>).
To byla neděle, a v úterý se konečně otočil hlavičkou dolů a já mohla odrodit přirozeně. Dostala jsem tabletku na vyvolání, ale nic se nedělo, a ten den jsem byla snad 8 hodin na monitoru a nikdo mi nic nechtěl říct… Večer jsem šla akutně na císaře, protože miminko „nedýchalo“. Vyndali ho ve 23:18 a nedýchal – byl to nejhorší okamžik v mém životě. – Už volali ARO, že se bude resuscitovat, ale do čtyř minut se Mimi nadechlo.
Naštěstí ale i přes ten náročný příchod na svět je Kryštůfek zdravý a spokojený. – Je to naše, nyní již 8-měsíční, usměvavé sluníčko. 🙂
Jediné patálie máme se sluchem. Opakovaně se i kvůli rýmě nepodařilo sluch „změřit“, pak se zjistilo, že má středně těžkou poruchu a nás čekal maratón vyšetření různými metodami a v různých nemocnicích. Nakonec se zjistilo, že krom šepotu slyší dobře! Začal se otáčet za zvukem a slyší na své jméno a my to přestali řešit a radovali se, že slyší.
Při dalším vyšetření opět nezměřili nic a chtějí v létě provést vyšetření v umělém spánku. My ale víme, že slyší dobře, a nenecháme ho „zbytečně“ absolvovat narkózu, protože je to pro jeho malé tělíčko velký zásah (souhlasím, další zbytečné a hlavně zatěžující a náročné vyšetření; zvláště, když dítě slyší – moje pozn.).
Určitě, ať se nenechají odbýt, a nechají se pořádně vyšetřit. A opravdu je to hodně v té hlavě. – Mě pomohla změna práce, hodila jsem se do klidu a poznala úžasné lidí.
Renčo, děkuji moc za sdílení tvého příběhu a zkušeností! Přeji Kryštůfkovi i vám hodně zdraví a spokojenosti! 🙂
Komplexního lékařského průvodce podporou plodnosti a léčbou neplodnosti „Naše vítězství nad neplodností“ už znáte a prohlédnete si ho ZDE. Jeho malou rychlou a krátkou ochutnávkou je e-Book „Cesta k miminku – Krok za krokem“, kde se dozvíte jak postupovat při potíží s otěhotněním, jaká vyšetření a kdy absolvovat a hlavně ta nejdůležitější opatření, která zavést, abyste plodnost podpořili na maximum. e-Book je ke stažení zdarma zde>>