Renata: „Zvýšené NK-buňky embryo vždy zabily, ale pak…“

Nenaplněná touha po miminku je velmi bolestná a skličující zkušenost, zvláště pro ženu. Dlouhodobé marné snažení o otěhotnění je velmi náročné období pro oba partnery a jejich vztah prochází velkou zkouškou. Ale pokud z ní vyjdou se ctí a ruku v ruce, jejich vztah to upevní jako málo co.

Snad ještě bolestnější a frustrující je opakované potrácení. Často se žena obviňuje, že ani není schopná svému partnerovi donosit dítě, čímž se ten neustálý stres, kterým oba procházejí, ještě zhoršuje.

A právě v tomto citlivém období je více než kdy jindy potřeba, nejen odborná lékařská péče s podrobnými vyšetřeními a adekvátní terapií, ale především psychická podpora. Možnost probrat své zkušenosti a pocity s někým, kdo má nejen pochopení, ale hlavně ženě velmi dobře rozumí, protože má vlastní zkušenost s neplodností. S někým, kdo je schopen se na konkrétní problém podívat i z jiného úhlu a nezaujatě poradit, co dál či co změnit…

Od té doby, co jsme s manželem, také lékařem, sami procházeli temným obdobím neplodnosti, ze kterého jsme vyšli nejen úspěšně, ale hlavně s hlavou vztyčenou a o mnohé posíleni, sdílím nejen náš příběh, ale hlavně všechny rady, zkušenosti a odborné informace a působím jako podpora a konzultantka pro páry, kteří jsou na tom podobně, abych jim jejich cestu tím temným nehostinným krajem neplodnosti ulehčila.

A protože jsme náš příběh sdíleli, začali mě oslovovat známí a příbuzní, že mají stejnou zkušenost, nebo že se s neplodností právě potýkají a tak jsem se setkala i s mou vzdálenou příbuznou Renatou…

Rozhovor s Renatou – její cesta přes opakované potrácení ke zdravému miminku

Když jsem se chlubila fotkami našeho tehdy 3měsíčního miláčka zplozeného až díky umělému oplodnění (IVF) příbuzným, dozvěděla jsem se, že i jejich mladí se o miminko marně snaží, ale opakovaně potrácí. Protože vím, jak hrozný ten neustálý neúspěch je, šla jsem s pravdou o IVF ven a nabídla jim podporu a pomoc.

Obratem se mi ozvala Renata a vše jsme dlouze probíraly a snažily se najít příčinu, ale hlavně způsob, jak z toho ven. Dokonce jsem „zalarmovala“ úžasnou paní prof. Ulčovou-Gallovou, která je odborník na slovo vzatý právě přes reprodukční imunologii a která mi dala pro Renču cenné rady, za které tímto ještě jednou děkuji! 🙂

Řešily jsem s Renčou nejrůznější proměnné – práci, vitamíny, vyšetření, ale hlavně jsem se snažila jí podpořit psychicky. Už jen možnost, že to člověk může s někým bez obalu probrat, je myslím hodně velká pomoc a úleva.

Takto jsme si psaly někdy v srpnu-září s tím, že miminku dají čas do Vánoc a pak to budou řešit (IVF, preimplantační diagnostika a screening apod. podle domluvy s lékařem). Já jí na rozloučenou chtěla zvednout náladu, dodat odvahu a naději a trochu žertem a trochu vážně jí řekla, že „po Vánocích očekávám oznámení radostné události“. 😉

A víte, co? Koncem ledna mi Renča s nadšením oznámila, že oba dva (!) ve zdraví končí 1. trimestr! Náhoda, nebo že by její tělo opravdu udělalo to, co jsem od něj já, ale hlavně ona, očekávala? 😉

A protože happyendů není nikdy dost a mohou dodat odvahu dál „bojovat“ i ostatním párům, poprosila jsem Renatu, zda by mi neodpověděla na pár otázek, za což jí ještě jednou moc děkuji! 🙂

1.) Jak dlouho jste se o miminko pokoušeli a co jste udělali pro podporu přirozeného otěhotnění?

Snažili jsme se přes 1,5 roku – do doby než se povedlo otěhotnět a nepotratit. Na podporu otěhotnění jsem užívala čaj Ludmily Mojžíšové, bylinku na ženské potíže drnek obecný, dále kyselinu listovou a později i chlorellu.

2.) Kolikrát a v jakém časovém rozmezí jsi potratila a dozvěděli jste se důvod potratu  (vyšetření)?

Snažit jsme se začali v květnu 2015 a už v červnu jsem zjistila, že jsem těhotná, takže v podstatě to vyšlo hned na první sex. 🙂 Mimi se, ale udrželo jen do 6.tt (týdne těhotenství – moje pozn.), kdy jsem spontánně potratila.

Další těhotenství přišlo v září 2015. Tentokrát mě doktor až do 10.tt ujišťoval, že je vše v pořádku, ale nebylo  – miminku srdíčko nikdy nebilo. Pak mě čekala revize.  Další těhotenství přišlo v lednu 2016, ale zase to nedopadlo a následovala další revize.

Další těhotenství přišlo až v listopadu 2016 a v červenci 2017 se nám už narodilo to naše štěstí – Kryštůfek!

Pokud jde o vyšetření: Přítel absolvoval spermiogram, který vyšel dobře. Já měla za sebou všechna dostupná vyšetření, možná i protože pracuji v nemocnici (jako zdravotní sestra – moje pozn. 🙂 ), ale chyběla mi reprodukční imunologie a moje gynekoložka (změnila jsem tehdy lékaře) mě nikam nechtěla poslat s tím, že jsem zdravá.

Nicméně jsem si to „vydupala“ a vyšetření zjistilo imunologický problém – zvýšené NK buňky (NKC = natural killers cells = „přirození zabíječi“ – typ imunitních buněk – moje pozn.), které v podstatě embryo zabily.

Další těhotenství jsem zvládla zřejmě díky léčbě pomocí kortikoidů doporučených lékařem na reprodukční imunologii.

(Moje poznámka: Řada žen se léčby pomocí kortikoidů právem obává, ale v tomto případě vás mohu uklidnit. Dávky kortikoidů jsou v tomto případě nízké, mají spíše imunomodulační (imunitu upravující), než imunosupresivní (imunitu snižující) vliv a užívají se velmi krátce, obvykle léčba končí ve 4. měsíci těhotenství).

3.) Kdo z vás dvou to snášel hůře a co se vám honilo hlavou?

Přítel to nějak extra neřešil, ale samozřejmě z toho byl špatný. Zato já jsem měla stavy, že přítele opustím, protože nejsem schopná mu dát dítě…

4) Co myslíš, že nakonec pomohlo, že se pak miminko podařilo donosit (životospráva, vitamíny, léky, zákrok či vyšetření, změna prac. zařazení, psychická podpora…)?

Pracovala jsem v nemocnici na směny a navíc s nebezpečnými chemikáliemi na oddělení hematoonkologie, takže jsem změnila práci (přešla jsem z lůžkové části na ambulanci, kde už jsem s chemikáliemi do styku nepřicházela, a pracovala jen na ranní směnu) a jak mě ta nová práce bavila, přestala jsem myslet na dítě.  Ale pomohli mi hlavně kortikoidy.

Pro úplnost ještě dodám, že jsem absolvovala i několik zubních zákroků, protože v rodině máme zvýšenou kazivost (mamča přišla o zuby už ve dvaceti letech) a já trpěla na opakované zubní záněty již od základní školy. Nakonec mi všechny zuby vytrhali, mám kompletně nové a mám klid. 🙂

V době, kdy jsem řešila zuby, mi navíc náhle zemřela maminka v 56-ti letech na rupturu aorty (prasknutí srdečnice – moje pozn.) a patolog mi doporučil abych pro jistotu absolvovala kardiologické vyšetření, kde mi diagnostikovali vysoký krevní tlak, nasadili léky a já se díky tomu po letech zbavila migrén, které jsem měla právě díky vysokému tlaku.

5.) Chceš se ve zkratce podělit o to, jak probíhalo tvoje těhotenství, porod a první týdny mateřství?

Těhotenství jsem si užívala, i když občas byly nervy, zda miminko donosím, ale jinak jsem byla doma (na PN) a hodně odpočívala. Museli mi hlídat vysoký tlak, se kterým jsem se léčila už před těhotenstvím, ale pořád to bylo dobré.

Ve 36.tt už jsem chodila na kontroly do porodnice a Kryštůfek byl v příčné poloze. Od 37.tt  už jsem musela ležet v nemocnici, protože kdybych náhodou začala rodit, tak by to mohlo skončit špatně. Obrečela jsem to, ale co se dalo dělat.

Přišel jeden doktor a miminko mi bez mého svolení otočil… Ale druhý den už bylo Mimi otočené zpět v příčné poloze. Asi vědělo, proč tam tak má být. (Moje pozn. – Souhlasím. Říká se, že když miminko ještě samo „není připravené“ jít na svět, tak se otočí do nevhodné polohy a čeká na „vhodnou příležitost, až připravené bude“. Pak se otočí samo a vše jde jako po másle. Zkušené duly a porodní asistentky říkají, že porod musí začít miminko. Když se porod vyvolává, není to nic dobrého, a každý zásah porod komplikuje…

To byla neděle, a v úterý se konečně otočil hlavičkou dolů a já mohla odrodit přirozeně. Dostala jsem tabletku na vyvolání, ale nic se nedělo, a ten den jsem byla snad 8 hodin na monitoru a nikdo mi nic nechtěl říct… Večer jsem šla akutně na císaře, protože miminko „nedýchalo“. Vyndali ho ve 23:18 a nedýchal – byl to nejhorší okamžik v mém životě. – Už volali ARO, že se bude resuscitovat, ale do čtyř minut se Mimi nadechlo.

Naštěstí ale i přes ten náročný příchod na svět je Kryštůfek zdravý a spokojený. – Je to naše usměvavé sluníčko. 🙂

6.) Co bys vzkázala či poradila ženám, které mají podobný problém – o miminko se snaží marně či opakovaně potrácejí?

Určitě, ať se nenechají odbýt, a nechají se pořádně vyšetřit. A opravdu je to hodně v té hlavě. – Mě pomohla změna práce, hodila jsem se do klidu a poznala úžasné lidí.

Získejte kompletního průvodce řešením neplodnosti od A do Z

Ve článku jste se dozvěděli skvělé základní informace, ale pokud se chcete dozvědět více souvislostí a lékařských informací i osobních zkušeností a získat přesný návod, jak neplodnost řešit od podpory plodnosti, přes lékařská vyšetření až po specifická doporučení při léčbě zjištěných diagnóz, je ideální čas využít hotové řešení.

Doporučuji vám komplet 4 eBooků vytvořený celostní lékařkou, která sama 2x překonala neplodnost (1.miminko má z napoprvé úspěšného IVF a 2.miminko přirozeně i přes kombinovanou neplodnost). eBooky vytvořila na míru všem, kteří chtějí získat podrobné, odborné, spolehlivé a přitom srozumitelné informace na jednom místě, aby nad neplodností mohli co nejdříve vyhrát. Získáte:

• Přesný návod postupu krok za krokem
• Podpora zdraví a plodnosti a přirozeného otěhotnění – rozsáhlá režimová opatření ve všech oblastech života od A do Z, bylinky, doplňky stravy, homeopatika, tradiční čínská medicína, cvičení, alternativní postupy i speciální opatření
• Odborné lékařské informace o vyšetřeních, výsledcích, diagnózách, rizicích, cenách, léčbě od jednoduchých metod až po umělé oplodnění
• 15 tipů pro úspěch asistované reprodukce: Co ne/dělat, ne/užívat, ne/jíst, na co dát pozor a na co nezapomenout, aby to vyšlo
• „Milý deníčku“: Celý náš příběh od snažení až po první týdny těhotenství – den za dnem + pohled ženy i muže

Získejte unikátní lékařský komplet 4 eBooků o postupu řešení neplodnosti od A do Z >>