Před 4 lety jsme se už dlouhé měsíce marně snažili o vytoužené miminko, a aby toho nebylo dost zjistili mi i jaterní dysfunkci a při dovyšetřování se zjistilo, že jsem celá nějaká „rozbitá“. Zrovna teď, kdy bych měla být zdravá jako rybička…

Naštěstí se mi dostala do ruky knížka prof. Strunecké „Doba jedová“, do které jsem se hned začetla.  Zjistila jsem, že všude okolo mě je chemie a toxiny! Dokonce i tam, kde bych to vůbec nečekala.

Byla jsem v šoku! Co když právě tohle je důvod, proč se nám pořád nedaří otěhotnět… Proto jsem se začala vzdělávat, číst, ověřovat z více zdrojů a hlavně měnit svůj životní styl a náhled na svět.

Naše zdraví nejvíce ovlivňuje kvalita naší stravy

Přemýšlíte u nákupu a vybíráte jen kvalitní potraviny nebo jen chcete zkrátka nakoupit něco k jídlu? Čtete etikety? Já totiž ano a ráda se o svá zjištění s vámi podělím…

Právě v potravě se do našeho organismu může dostávat množství nežádoucích, někdy i nebezpečných, látek. Záleží ovšem na tom,  jak moc zdravě se stravujeme a jak moc si kupované potraviny vybíráme a čteme etikety… Já jsem hledáním a výběrem potravin a nápojů strávila několik dní až týdnů.

Přídatné látky neboli aditiva – tzv. „éčka“

Z potravin k nám proudí množství přídatných látek neboli aditiv, tzv. „éček“. Pod označením E 100-E 900 najdeme látky upravující kyselost, texturu, dále antioxidanty, emulgátory spojující vodu a tuk, barviva, konzervační a protispékavé látky. Zkrátka množství látek, které zabezpečí lákavý vzhled, vůni, chuť a konzistenci. Bez nich by nám spousta dobrůtek už totiž tolik nechutnala…

Ač to řadu lidí možná překvapí, existuje velké množství aditiv způsobujících řadu zdravotních problémů od bolestí hlavy, přes zažívací potíže, obezitu, únavu, jaterní dysfunkce, alergie, poruchy imunity, bolesti kloubů, až po závažná civilizační onemocnění jako je rakovina. Zde jsou ti nebezpeční viníci >>

Ovšem je nezbytné uvést, že zdaleka ne všechna éčka mají negativní účinky. Řada z nich je neškodná jako například vitamíny, ale i ty nejsou zdaleka jen přírodního původu, ale často synteticky vyrobené.

Samostatnou kapitolou jsou potraviny konvenční („ne-bio“) versus bio. Konvenční ovoce a zelenina mohou totiž obsahovat rezidua pesticidů, herbicidů atd. Živočišné produkty naopak rezidua antibiotik, hormonů a dalších léků podávaných zvířatům chovaných v konvenčních chovech. O tom, zda jsou bio potraviny skutečně zdravější se brzy dozvíte v tomto článku >>

Rozdělení aditiv podle způsobu výroby

1. Přírodní aditiva – látky přírodní zcela či minimálně z 95%; neuškodí ani při dlouhodobém užívání
2. Přírodně identická aditiva – vycházejí z přírodních látek, ale zlepšující vlastnosti původní přírodní látky jsou v nich modifikovány; nebo se vyrábí chemicky a z odlišných surovin, ale výsledná molekula vypadá jako ta přírodní
3. Umělá aditiva – struktura může být podobná přírodním látkám, nebo se vyrábí z přírodních látek, ale přirozeně by toto aditivum nikdy nevzniklo

Konzervanty

Mezi aditiva patří např. konzervanty, látky zabraňující vzniku nežádoucích chemických přeměn nebo rozkladu působením mikroorganismů. Zkrátka zabezpečí, že potravina se nekazí tak rychle a doba životnosti se prodlužuje, což je pro prodejce, i vzhledem k možnosti přepravy potravin často na velmi dlouhé vzdálenosti, velmi výhodné. Pro nás konzumenty, v závislosti na typu konzervantu, už méně.

Tyto konzervanty a aditiva vůbec jsou nebezpečná>>

Konzervanty  jsou ale někdy nahrazovány antioxidanty, které závadné naopak nejsou. Jsou samozřejmě i „nechemické“ látky mající konzervační vlastnosti – sůl, cukr, ocet, cibule a česnek atd. A tlakem konzumentů jsou výrobci nuceni měnit chemické konzervanty za ty přírodní, což je velice dobře.

Poptávka tvoří nabídku, takže má cenu číst etikety a vybírat, co koupit, a neslevovat ze svých nároků, protože jde o naše zdraví!

(Nejen) Maminky, včetně těch budoucích, dejte pozor na barviva!

Některá totiž mohou nepříznivě ovlivňovat chování a pozornost dětí (hyperaktivita, ADHD apod.). Na základě nařízení (ES) 1333/2008 musí být tato skutečnost na obalu potraviny uvedena. Typická barviva s tímto efektem jsou azobarviva.

Jednoduchou poučkou je nekupovat potraviny, které jsou „krásně“ křiklavě až nepřirozeně barevňoučké. Naopak potraviny se mdlým zabarvením bývají (ale spolehnout se na to nedá na 100%) bez barviv či jsou barvené přírodními barvivy např. šťávou z červené řepy apod.

Jak je to s barvivy více v tomto videu>>

O barvivech se dozvíte i zde>>

Právě děti jsou těmi nejcitlivějšími a je potřeba jejich stravě věnovat maximální pozornost. Kvalita a způsob stravování v prvních 3 letech života má stěžejní vliv na zdraví po zbytek jejich života.

Zde se dozvíte, jak o zdraví a imunitu dětí správně pečovat! 

Nebezpečná, ale všudypřítomná umělá sladidla

Mezi ně patří především sacharin, sukralóza (narušuje střevní mikroflóru a tím imunitní systém), cyklamáty, acesulfam K a aspartam (E951). Především posledně jmenovaná je spojovaná se spoustou zdravotních problémů od bolestí hlavy, přes zažívací potíže, obezitu, únavu, bolesti kloubů, až po závažná civilizační onemocnění jako je rakovina.

Sacharin se vyrábí z uhlí nebo synteticky z toluenu (způsobuje bolesti hlavy i žaludeční nevolnost; chronická expozice vede k poruchám nervové soustavy, ztrátám paměti a trvalým bolestem).

Umělá sladidla se používají v produktech pro diabetiky (kterým bych jejich konzumaci rozhodně nedoporučovala), ochucených nápojích (kolové nápoje, limonády, „minerálky“, džusy), light produktech, žvýkačkách, bonbónech a velkém množství dalších produktů. Umělá sladidla jsou rozhodně jedny z aditiv, kterým je více než vhodné se vyhnout, zvláště pokud jde o děti.

Co radí o cukru a umělých sladidlech výživová poradkyně PharmDr. Margit Slimáková najdete zde>>

Glutamáty a další látky zvýrazňující chuť a vůni

Látky zvýrazňující chuť a vůni patří mezi nejčastěji používaná aditiva. U glutamátů (E620-625, především glutamát sodný) je uváděn mimo jiné negativní vliv na nervový systém (způsobuje např. bolesti hlavy, poruchy spánku a další chronické potíže), což je zvláště nebezpečné u dětí, protože těm se nervový systém teprve vyvíjí a je tedy zvláště citlivý.

Glutamáty mají velmi široké použití a často se skrývají i za názvy jako:

• hydrolyzovaný rostlinný protein, rostlinný bílkovinný hydrolyzát, rostlinný bílkovinný extrakt
• kaseinát sodný a vápenatý
• kvasnicový extrakt
• texturovaná bílkovina
• autolyzované kvasinky
• hydrolyzovaná ovesná mouka.

Podezřelé z jejich přítomnosti jsou i názvy sladový extrakt, sladové ochucovadlo, bujón, vývar, ochucovadlo, přírodní ochucovadlo, přírodní hovězí či kuřecí ochucovadlo, kořenící směs či koření. Případně i karagenan, enzymy, sójový proteinový koncentrát/izolát, syrovátkový proteinový izolát.

Video o dobře utajených glutamátech najdete zde>>

Najdeme je v:

• kořenících směsích, levných sójových omáčkách, zálivkách
• instantních polévkách a omáčkách
• hotových balených pokrmech
• masných výrobcích, uzeninách, sýrech, sójovém „mase“ a dokonce i očkovacích látkách.

Naše tělo je bombardováno stovkami aditiv a nikdo neví, co způsobí každodenní konzumace po dobu 10-20 let… Dochází pak k tzv. koktejlovému efektu, kdy se účinek dvou a více látek nesčítá, ale násobí!

Východiskem je nekonzumovat polotovary a vařit ze základních surovin včetně koření (lépe používat kmín, majoránku apod. než „směs na ryby“, „grilovací koření“ apod.).

Nemilé překvapení v limonádách a kolových nápojích

Limonády a kolové nápoje obsahují barviva a umělá sladidla. Ze sladidel jsou to především nebezpečný acesulfam K a aspartam. A pokud jde o barviva, tak u kolových nápojů je to E150d, což je amoniak – sulfitový karamel, který je na škále škodlivosti 1-5 hodnocen číslem 3. Takže pokud patříte mezi ty, kteří si „kolu“ dopřávají takřka denně a ve větším množství, zvažte své počínání.

Překvapením může být, že různé varianty (light, zero…) jedné značky obsahují různá aditiva, takže pokud jeden druh nápoje je „ok“, tak jeho varianta už nemusí být.

Skryté nebezpečí energetických drinků

Nebezpečná je oblíbená kombinace energy drinku (obsahují mimo jiné i kofein) a alkoholu (např. vodka s Redbullem), protože může vyvolat nebezpečné poruchy srdečního rytmu, mdloby a ztrátu vědomí.

Navíc slazené limonády a energy drinky představují pouze prázdné kalorie – sladidla (cukr, umělá sladidla, glukózo-fruktózový sirup atd.) bez dodání nezbytných živin. Výsledkem je obezita.

Taurin – (nejen) pro těhotné, děti, autisty i neplodné

Energy drinky obsahují  i aminokyselinu taurin, kterou naše tělo přijímá z potravy (vejce, červené maso, kvasnice, mořské produkty), což může být pro vegetariány problém a můžou se potýkat s jeho nedostatkem.

Taurin je nezbytný pro správný vývoj plodu a mozku malých dětí. Užívání taurinu bývá doporučováno autistům. Jeho základní funkcí je přeměna cholesterolu na žlučové kyseliny, které jsou nezbytné pro správné trávení tuků.

Nedostatek taurinu způsobuje degeneraci oční sítnice, bývá spojován s depresemi, sníženou funkcí štítné žlázy, neplodností, obezitou, nespavostí, migrénami.

Tím samozřejmě nechci říct, abyste pili energy drinky! 🙂 Taurin se nachází v potravě ale také v doplňcích stravy.

Potraviny, kde jsou aditiva zakázaná

Existuje ovšem i seznam potravin, které ze zákona nesmějí obsahovat žádná aditiva: med, máslo (ne margarín jako Flora apod.), káva, cukr, těstoviny, neochucené podmáslí, minerální vody, mléko a neochucená smetana, neemulgované oleje a tuky, nearomatizovaný čaj. Moc jich není, že? 🙁 Ovšem, zda to všichni výrobci dodržují, je otázka…

Vliv látek obsažených v obalech potravin a nápojů

Ty se totiž za určitých podmínek (mechanické namáhání, zahřátí např. vlivem kontaktu s teplým pokrmem, nebo ohříváním pokrmu i s obalem v mikrovlnné troubě!) dostávají do potravin/nápojů.

To je jeden z důvodů, proč řešit v jakém obalu si potravinu kupuji, protože například nápoje v plastových lahvích mohou při přepravě a nevhodném skladování v obchodě stát na slunci a stejné to je, pokud si v rozehřátém autě vozíte už týden lahev s vodou.

Jaké typy plastů jsou škodlivé, které vybrat k přepravě a skladování potravin najdete ve článku „Proč některé plasty škodí dětskému zdraví a co s tím“ >>

A jak poznat, které éčko je škodlivé a které nikoliv?

Já mám svého malého pomocníka – útlou knížečku Ing. Víta Syrového „Tajemství výrobců potravin“, kde si můžete všechna aditiva najít i s klasifikací od 1 do 5 podle škodlivosti. Nechybí ani základní informace o potravinách, živinách, vitamínech atd. Součástí knížečky je i tabulka, kterou si můžete odstřihnout a vložit do peněženky a budete při nákupu hned vědět, zda je dané éčko v pořádku či nikoliv…

Další možností jsou různé aplikace v mobilním telefonu a tuším, že i D-test a především pořad A dost! Jana Tuny vám budou nápomocni.

Přečtěte si Seznam aditiv, především těch nebezpečných, projděte složení potravin, které máte doma a zaměřte se na to i při nákupu. Vyhýbejte se potravinám, které mají na obalu podezřele dlouhý seznam přídatných látek. Zkrátka čím jednodušeji a méně, tím lépe. Vyhýbejte se výrobkům s podivnými chemickými názvy na obalech – butylhydroxyanisol (BHA), butylhydroxytoluen (BHT), chinolinová žluť apod.

Existuje i systém pro hlášení rizikových potravin a informování o bezpečnosti potravin – RASFF.

www.bezpecnostpotravin.cz

Líbil se Vám článek? Sdílejte ho s přáteli a pomozte jim zlepšit zdraví!

Zdroje a doporučená literatura:

Tajemství výrobců potravin – Ing. Vít Syrový

https://www.ferpotravina.cz/

Doba jedová 1 a 2 – prof.RNDr.Anna Strunecká, DrSc.

Jak žít dobře, zdravě a ekologicky šetrně – vydávané sdružením Arnika   arnika.org

Úvod

www.bezpecnostpotravin.cz

https://www.stream.cz/adost/barviva-v-potravinach-196087

https://skramlikova.wordpress.com/tag/prirodni-barviva/

https://www.stream.cz/adost/dobre-utajene-glutamaty-195932