
Po 1 roce pravidelného nechráněného pohlavního styku, který nevede k otěhotnění, se doporučuje již navštívit lékaře a začít problém s otěhotněním, resp. neplodnost řešit. U žen nad 35 let se tato hranice zkracuje z 1 roku na 6 měsíců, protože:
U mužů to se „stárnutím“ spermií není tak „závažné“ jako u žen, ale ani jejich pohlavní buňky nemládnou, takže určitě není na místě podrobné vyšetření obou partnerů odkládat a „zkoušet štěstí donekonečna“…
Jelikož neplodnost není jen problémem žen, je nezbytné, aby kompletní vyšetření absolvovali oba partneři. Udává se, že potíže s otěhotněním bývají:
Jen podrobné a kompletní vyšetření muže i ženy je předpokladem správné diagnózy a navržení vhodného léčebného postupu, který bude páru „ušit na míru“.
Příčin neplodnosti je celá řada, a aby se stanovila správná diagnóza a nic se nepřehlédlo, je ideální absolvovat maximum neinvazivních a nezatěžujících vyšetření.
Každá žena může začít tím, že se zamyslí, zda má nějaké gynekologické potíže, které by mohly naznačovat potíže s otěhotněním. Orientačním ukazatelem ženské sterility jsou příznaky jako:
Jelikož vliv na plodnost a otěhotnění mají i např. chronická onemocnění (interní, neurologická, endokrinologická…), prodělaná onkologická onemocnění, stavy po břišních operacích atd., je potřeba se poradit i s příslušnými ošetřujícími ambulantními specialisty, u kterých je žena v péči.

Problémem je zvláště:
Zvláště v některých případech je vhodná změna pracovního zařazení, na kterou je pak v těhotenství dokonce nárok ze zákona, a to bez ztráty výdělku.
Tzv. anamnézu, kam patří nejen veškerá prodělaná onemocnění, alergie, operace, ale i užívané léky (i ty mohou mít vliv na celkové zdraví a plodnost) a informace o průběhu a délce menstruačního cyklu, předchozích těhotenstvích či případných potratech, s vámi budou beztak podrobně probírat lékaři, kteří budou vaše potíže s otěhotněním řešit (v centru asistované reprodukce, genetice, reprodukční imunologii…).
Samozřejmostí je pravidelné gynekologické vyšetření s vaginálním ultrazvukem (USG/UZ) a cytologickým vyšetřením sliznice děložního čípku.
Vyšetření ultrazvukem je zcela zásadní pro vyšetření vnitřních pohlavních orgánů: velikost a tvar dělohy (příp. myomy, polypy), výšku děložní sliznice, vaječníky (mj. ozřejmí ovulaci a tvorbu folikulů, přítomnost cyst apod.) a vejcovody. Ultrazvuk jednoduše a bezbolestně odhalí změny, které mohou být příčinou neplodnosti.

S gynekologem se můžete rovnou domluvit na krevních náběrech tzv. hormonálního profilu, tedy série pohlavních hormonů, především luteinizačního hormonu (LH), folikulostimulačního hormonu (FSH) a tzv. Anti-Mülleriánského hormonu (AMH), který predikuje tzv. ovariální rezervu, tedy zásobu vajíček. Pokud je AMH nízké, vajíček nemáte na zbyt. Ženské pohlavní hormony mají vliv na schopnost vaječníků tvořit kvalitní vajíčka.
Hormonální profil (pohlavní hormony) se nabírá mezi 2.-6. dnem menstruačního cyklu, tedy při menstruaci (1.den cyklu je 1.den normálně silné menstruace, počáteční špinění se ještě do 1.dne nepočítá).
Není vůbec od věci domluvit se s praktickým lékařem na preventivní prohlídce s krevními náběry (železo, krevní obraz, hormony štítné žlázy, jaterní a ledvinné testy, cholesterol apod.) a vyšetřením moči. Vyšetření tzv. T-hormonů neboli hormonů štítné žlázy je nezbytné, protože štítná žláza má vliv na otěhotnění. Předejdete tak nečekanému zjištění, že vaše zdraví není stoprocentní, což by mělo být, protože zdravá maminka = zdravé miminko!
Genetické vyšetření je nezbytné především u žen, resp. párů, u kterých se v rodině vyskytlo geneticky podmíněné onemocnění, vývojové vady plodu či opakované potraty, příp. narození mrtvého miminka.
Ale vzhledem k tomu, že genetické vyšetření může odhalit i genetické poruchy, které se přímo u vyšetřovaného muže a ženy objevit nemusely, ale přesto mohou mít negativní vliv na otěhotnění a donošení zdravého miminka, doporučuji vyšetření provést, i pokud k tomu není jasná indikace (důvod).
Vyšetření probíhá tak, že nejdříve genetik s mužem i ženou sestaví podrobný rodokmen a projde s nimi jejich osobní a rodinnou anamnézu, tedy osobní a rodinné choroby (podrobně u každého člena rodiny). Poté následuje odběr krve s vyšetřením karyotypu a chromozomů.

Toto vyšetření dokáže zjistit, zda žena/muž neprodukují protilátky, které by otěhotnění a donošení zdravého miminka bránily, např. protilátky proti vajíčku, spermiím či embryu. Vyšetřuje se krev a ovulační hlen odebraný z děložního čípku u žen (u mužů krev a ejakulát), ale ne u všech pacientek se provádí odběr i ovulačního hlenu, příp. se doplní dodatečně.
Při vyšetření se samozřejmě odebírá i anamnéza, jako vždy. Vzhledem k tomu, že pro správnost vyšetření je potřeba splnit určité požadavky, takže se při objednání informujte, nač je třeba před vyšetřením dávat pozor. Obvykle to bývá 2 měsíce před vyšetřením bez hormonální terapie (např. hormonální stimulace ovulace) a v určitém časovém období před vyšetřením pohlavní styk jen s kondomem a cca týden bez sexu (to má totiž vliv na hodnoty spermiogramu).
Další vyšetření se provádějí, jen pokud je k tomu důvod, tedy je-li podezření, že vyšetření odhalí patologii, či že předchozí vyšetření příčinu potíží s otěhotněním neodhalila.
Při neprůchodnosti vejcovodů je šance na přirozené početí snížená, záleží na tom, zda je neprůchodnost oboustranná či jednostranná. Také zda je řešitelná, nebo je to stav trvalý např. při nepřítomnosti vejcovodu (např. stav po mimoděložním těhotenství, kdy se vejcovod musel odstranit).
V případě oboustranné neprůchodnosti se šance otěhotnět nezvyšuje ani inseminací (IUI), protože vajíčko se nemá jak do dělohy, tedy ke spermiím dostat. Jediným řešením proto bývá u žen s neprůchodnými vejcovody umělé oplodnění, kdy se embryo transferuje přímo do dělohy. Proto je toto vyšetření důležité provést, aby se tato možnost vyloučila, či potvrdila.
Možností vyšetření je více, ale především jsou to metody dvě:
Hysteroskopie je endoskopická metoda, která umožňuje prohlédnout vnitřek dělohy a ústí vejcovodů, odebrat vzorek děložní sliznice (biopsie endometria) na rozbor, příp. provést další ošetření. Vyšetření tak odhalí přítomnost polypů, vrozených vývojových vad dělohy apod. Při vyšetření je opět možné provést i drobný zákrok.
Ve článku jste se dozvěděla skvělé základní informace, ale pokud se chcete dozvědět více souvislostí a lékařských informací i osobních zkušeností a získat přesný návod, jak neplodnost řešit od podpory plodnosti, přes lékařská vyšetření až po specifická doporučení při léčbě zjištěných diagnóz, je ideální čas využít hotové řešení.
Doporučuji Vám komplet 4 eBooků vytvořený celostní lékařkou, která sama 2x překonala neplodnost (1.miminko má z napoprvé úspěšného IVF a 2.miminko přirozeně i přes kombinovanou neplodnost). eBooky vytvořila na míru všem, kteří chtějí získat podrobné, odborné, spolehlivé a přitom srozumitelné informace na jednom místě, aby nad neplodností mohli co nejdříve vyhrát. Získáte:

