Letní prázdniny a zasloužená dovolená se blíží mílovými kroky, a i přestože máte dovolenou možná již naplánovanou do nejmenších detailů, cenné rady zkušených cestovatelů se vždy hodí.

Proto jsem poprosila svou sestřenici Janu, která s manželem a synem procestovala půl světa již od synových prvních týdnů života, o sdílení jejich zkušeností. Jana a její manžel Marek jsou totiž cestovatelé více než zkušení, i díky tomu, že Marek vlastní cestovní kancelář a ví, co a jak… 🙂

Děkuji tímto oběma za sdílení jejich zkušeností i za jejich milou nabídku čtenářům, kterou najdete na konci článku… 😉

Fotografie k článku jsou ovšem z cest po světě (konkrétně Mexiko, Bali, Jáva), které jsem podnikla já s mým manželem Radkem…

Janiny zkušenosti s cestováním s malým dítětem

1.) Kdy jste začali cestovat i se synem?

Poprvé jsme s Nikolasem cestovali do Rakouska – to mu byly tři měsíce. V pěti měsících poprvé viděl moře, a to v Chorvatsku. Obě cesty jsme absolvovali autem. V 90% jsem jeli přes noc, takže cestu prospal. To bylo v roce 2009, kdy se narodil.

Roce 2010 absolvoval svou první plavbu na zaoceánské lodi! – Jeli jsme autem do Benátek a odsud týden lodí po východním Středomoří (trasa Benátky, Bari, Katakolon, Santorini, Mykonos, Dubrovník, Benátky). Na lodi to bylo zcela bez problému, byl kojen a dostával tekutou stravu.

Ve stejném roce poprvé letěl letadlem, a to do Bulharska. Let trval necelé 2 hodiny a zvládl ho také bez problémů.

• Dítě do 2 let nemá nárok na vlastní sedadlo (a letí tedy zdarma) – je připoutáno speciálním pásem k jednomu z rodičů.

2.) Jaké země jste navštívili a kde se vám nejvíce líbilo?

S malým jsme za ta léta navštívili Chorvatsko, Bulharsko, Maďarsko, Rakousko, Slovensko, Djerbu, Kanárské ostrovy, Řecko, Itálie, Spojené Arabské Emiráty, Dominikánskou republiku, Mallorcu, Turecko, Francii a několik plaveb lodí.

Bez syna máme s manželem Markem za sebou USA, Mexiko, Srí Lanka, Egypt, Mauritius, Keňu, Monaco, Hong Kong, Macau, Malajsie, Portugalsko, Brazilie, Argentina, Uruguay.

(Jani, ty víš, jak ostatní naštvat. 😉 ).

Vyloženě se nedá říct, kde se nám líbilo nejvíce. Každá země je něčím krásná.

Určitě bych se s malým dítětem vyvarovala Afriky obecně. Srí Lanka asi také není úplně ideální. Dále záleží na délce letu a časovém posunu.

3.) Měli jste obavy, jak cestování s malým dítětem zvládnete? Zvažovali jste, zda jet či ne?

Obavy jsme neměli, i když obezřetnost byla pokaždé na místě (např. vždy jsme měli kvalitní cestovní pojištění). Vzhledem k tomu, že byl odmalička zvyklý cestovat s námi, tak to tak nějak vyplynulo.

4.)Jak jste se připravovali na cestu?

Na cestu jsme se vždy pečlivě připravovali:

• Několik dní před cestou jsme malého nedávali do kolektivu do školky/družiny, abychom se vyvarovali případné nákazy od jiných dětí.
• Dávali jsme přírodní sirupy na posílení imunity a pediatrička doporučila zvýšit denní přísun vitamínu C.
• S malým pokud neměl veškerá povinná očkovaní jsme volili destinace pouze v rámci EU, se slušnou zdravotní péčí v místě pobytu. (Jak připravit dítě na očkování a jak před, při a po něm postupovat, aby ho zvládlo co nejlépe a s minimálními riziky se dozvíte v e-Booku „Zásady bezpečného očkování“).

Ještě když byl malý, nechali jsme jej na doporučení lékařky naočkovat proti pneumokoku, neštovicím (měl atopický ekzém) a žloutence.

Na cestu jsme vždy měli:

• léky na srážení teploty a teploměr
• přírodní kapky Sinupret na rýmu a mořskou vodu do nosu
• dubové kapky na dezinfekci a bolest v krku (webové stránky dědek kořenář)
• Bepanthen mast, Fenistil, Panthenol
• oční kapky
• léky na astma a alergii.

Jako přírodní antibiotikum můžeme vřele doporučit manukový med jednu čajovou lžičku denně, i přestože je to dražší a v ČR obtížně dostupná záležitost.

Jinak samozřejmě doporučuji k dané destinaci být řádně vybaven veškerými dostupnými informacemi.

Doporučuji se registrovat se na stránkách Ministerstva zahraničních věcí (aplikace DROZD = ČR poté ví, kde se jejich občan v daný termín nachází, a mohou vám prostřednictvím aplikace zaslat informace o teroristickém útoku, živelné pohromě)

5.) Jak jste cestování zvládali a došlo někdy k onemocnění či úrazu?

Nikolas cestování zvládal, až na pár zvracení v autě, dobře. Je potřeba být vybaven kvalitní autosedačkou, která se dá částečně polohovat, což platí zejména pro cesty přes noc.

Přes den je potřeba mít pro dítě zajištěnou nějakou zábavu do auta, používali jsme slovní hry, logické hry a rébusy.

Doporučujeme dítě obléknout do prádla z Moiry, která odvádí pot a udržuje teplotu. Vyvarujete se tak zbytečnému zapaření, potničkám a podobným neduhům.

1.) Jediné komplikace, které jsme na cestách měli, byly v Nikolasových necelých 2 letech na Fuerteventuře, kdy už při cestě na odletové letiště ve Stuttgartu měl celkem vysoké teploty, které bylo nutno po 3 hodinách srážet střídavě Nurofenem a Paracetamolem.

Teploty neustávaly ani po příletu a museli jsme vyhledat místního pediatra (termín zajištěn prostřednictvím hotelové recepce), který naštěstí mluvil celkem dobře anglicky. Překvapila nás ordinační hodina i v sobotu večer, ovšem čekárna byla i v tuto dobu téměř plná.

Dostali jsme recept na antibiotika, která nám v lékárně vydali, ale bohužel příbalový leták byl pouze ve španělštině, takže jsme se opět museli obrátit na hotelovou recepci s dotazem, jak prášek naředit. Stejně to malému nesedlo a téměř pokaždé to vyzvracel. Pak už jsme mu to nedávali a vystačili jsme s léky, které jsme měli s sebou.

2.) Druhá nepříjemnost byla celkem nedávno, v létě v Turecku, kdy hned první den si při první jízdě na tobogánu (vůbec nevíme o co) rozřízl kůži na horní části palce u nohy. Rána byla celkem hluboká a dost krvácela.

Proto jsme vyhledali hotelového lékaře, ale většího diletanta jsem neviděli. Nehovořil ani anglicky, ani německy, ani rusky, domluva byla velmi obtížná. Ránu mu pouze vyčistil, přelepil obyčejnou náplastí, řekl jeden den nemáčet a pak OK. Nebyl ani schopen vystavit účet za ošetření pro pojišťovnu v ČR, proto nám také druhý den peníze za „ošetření“ vrátil.

Ovšem hned po odchodu od lékaře malému náplast odpadla, a proto jsme koupili stahovací náplasti v hotelovém obchodě. Ale ani to se moc neosvědčilo. Bylo velmi obtížné udržet ho mimo vodu a náplast téměř vždy ve vodě odpadla, proto jsme vždy večer ránu vyčistili a zalepili.  Podle našeho názoru to bylo na šití; dodnes má malý na palci jizvu.

6.) Co bys poradila či vzkázala rodičům, kteří chtějí cestovat (nejen) po světě s malými dětmi?

Krom výše uvedených rad určitě platí „štěstí přeje připraveným“, takže:

• přípravy nezanedbat
• cestu řádně naplánovat
• destinaci a délku cesty volit úměrně věku dítěte.

Pokud by měl někdo zájem, nebo potřeboval vědět, co zde není popsáno, může se na nás obrátit na mailu mk.reisen@yahoo.com nebo na tel. čísle +420 774 901 973. Pokud budeme vědět, rádi se o informace podělíme, případně pomůžeme s organizací a výběrem dovolené.

Ještě jednou, Jani, děkuji moc za sdílení vašich zkušeností a rad!

Pokud máte otázky, neváhejte se tedy na výše uvedeném kontaktu obrátit na Janina manžela Marka – a svěřte se do rukou odborníků na slovo vzatých. 😉

Pokud byste chtěli další informace a vychytávky, ZDE>> je článek s radami velké cestovatelky a „podnikatelky z pláže“ Stáni Stiborové Mrázkové, která cestuje po světě i s malinkými dětmi…

Líbil se Vám článek? Chcete vědět, jak své děti na očkování připravit, aby ho zvládly co nejlépe a s minimálními riziky nežádoucích účinků?

Postupujte podle e-Booku maminky-celostní lékařky „Zásady bezpečného očkování“ a minimalizujte rizika nežádoucích účinků očkování!

Zdroje a doporučená literatura:

https://drozd.mzv.cz/

Cestování s dětmi a zkušenosti mámy dvouletého cestovatele