Při každé preventivní prohlídce pediatr pečlivě sleduje průběh psychomotorického vývoje miminka – ptá se, co miminko už umí, a vyšetřuje, zda vývoj probíhá správně. V případě odchylek či asymetrie obvykle v lehčím případě instruuje maminku, jak vývoj podpořit a čeho se vyvarovat. Pokud to nestačí, nebo je vada výraznější, posílá miminko na dětskou fyzioterapii, kde ho vyšetří a indikují vhodnou léčbu – často, mezi maminkami obávanou, Vojtovu metodu.

Vojtova metoda neboli Vojtova reflexní lokomoce (VRL)

Tuto rehabilitační metodu vyvinul prof. Václav Vojta. Metodu v podstatě objevily maminky starající se o své těžce postižené děti. Zjistily totiž, že při zatlačení na určité body na těle, vyvolají určitou pohybovou odezvu u dítěte.

Na těle máme tzv. reflexní zóny, na které když v určité pozici tlakem působíme dojde k vyvolání pohybových reakcí podobných těm, díky kterým jsme se v kojeneckém období učili vzpřimovat páteř a další pohybové dovednosti. Možnost vyvolat tyto pohybové vzory je největší v novorozeneckém období a pak se postupně utlumuje. Přesto ale je možné tyto vzory částečně vybavit i v dospělém věku, a tak je možné Vojtovu metodu použít k terapii i u dospělých.

Proč je „Vojta“ pro miminka lepší, než „Bobath“

Bobath koncept postupuje odlišně: Terapeut si velmi podrobně dítě vyšetří, aby zjistil, co dovede bez pomoci, co s dopomocí a co kvalitně nedovede vůbec. Při terapii pak dítě neučí pohybům, ale různými způsoby (pomocí rukou a volbou vhodných činností) vede dítě k tomu, aby pohyb zvládlo kvalitně samo.

U dětí do 1 roku se doporučuje použít při terapii primárně Vojtovu metodu, protože podporuje maximální kvalitu pohybu, a to pomocí aktivace centrálního nervového systému (mozku a míchy). Dokáže přes působení na nervovou soustavu „probudit“ svaly, které se zapojí do pohybu ve správném stereotypu (např. bez přetěžování nevhodně zapojených svalů…).

U starších dětí je už možno využít i Bobath koncept, přesto je lepší aspoň přechodně použít Vojtovu metodu, která centrální nervovou soustavu „nastartuje“ a „prošlape cestičku“ k normálnímu psychomotorickému vývoji.

Sice je možné cvičit obě metody, ale je to velmi náročné na čas, navíc je to fyzicky a psychicky náročné nejen pro maminku, ale hlavně pro miminko, a mohlo by dojít k jeho přetížení. Proto se obvykle cvičí jen jedna z metod.

Jak je to s pláčem při Vojtově metodě

S pláčem je to trochu složitější, pojďme si to vysvětlit…

Miminka někdy při cvičení pláčou. Pláč je pro miminko hlavní komunikační prostředek a pokud nám chce důrazně sdělit, že má nějaký dyskomfort, udělá to pláčem. Ovšem nejčastější příčina pláče není, jak se maminky obávají, bolest, ale:

• nepříjemná poloha (takové „omezení osobní svobody“)
• neví, co se děje a proč (nikdy to nezažilo)
• je v neznámém prostředí a dotýká se ho cizí člověk (fyzioterapeut při prvním vyšetření)
• pozná, že vy se bojíte, jste nejistá a nervózní (z terapie, jak to zvládnete, i ze strachu o zdraví a pohodlí miminka) a miminko to na vás pozná, vycítí to a má obavy, že není v bezpečí = zde platí více než kdy jindy „klidná maminka = klidné miminko“
• je nahé, může mu být chladno, může se mu chtít čůrat a je mu to nepříjemné…
• samozřejmě se k tomu všemu můžou přidat „prdíky“ či cokoliv dalšího…

Jak by mělo správně probíhat vyšetření u dětského fyzioterapeuta

Fyzioterapeut pracující s miminky by měl být natolik zkušený profesionál, který dokáže naladit klidnou a přátelskou atmosféru, aby se maminka i miminko cítili dobře a nebyli ve stresu.

Už při objednání by měl maminku poučit, aby vybrala pro vyšetření takový čas, kdy je miminko aktivní a nechodí v tu dobu spát. Vyšetření a náročné cvičení místo spánku není dobrý nápad, i když vím, že termínů je málo, ale určitě se dá domluvit co nejvhodnější čas.

Před samotným vyšetřením by mělo mít dítě (zvláště je-li to už starší kojenec) možnost prozkoumat ordinaci (ta je totiž obvykle plná barevných pomůcek a hraček) a seznámit se s prostředím, aby se pak nerozptylovalo při terapii tím, že ho něco velmi zajímá.

Fyzioterapeut má tak ideální příležitost tento čas využít, aby se maminky vyptal na vše potřebné a stručně jí vysvětlil, jaké jsou příčiny potíží, zásady léčby, dát praktické tipy pro podporu vývoje a maminku uklidnil, že vše bude v pořádku, že se neděje žádné drama. 😊

Zkušený fyzioterapeut si už v době, kdy miminko zkoumá vybavení ordinace (ta by měla být samozřejmě dobře vytopená, protože miminko bude nahé) obvykle všímá, jak kvalitně se pohybuje, co ho zajímá a spoustu dalšího, takže to rozhodně není „zabitý“ čas a maminka nemusí mít obavy, že miminko terapeuta svým „hrabošením“ zdržuje. Tedy nemělo by to tak být. Miminka potřebují čas a péče o ně by neměla probíhat jak na běžícím pásu, ale měl by na péči o ně být dostatek prostoru.

Tak to aspoň dělám já, když vyšetřuji pacienta, i když už to dávno není miminko, že už při vyptávání sleduji, jak sedí, chodí… V tom je medicína úžasná, že zkušenému oku stačí kouknout a vidí, i když moje oko ještě zdaleka není „zkušené“. 😊

Hlavní zásady Vojtovy metody

Cvičení Vojtovy metody vypadá následovně:

• Individuálně vybraný cvik (většinou je 1-2) vypadá tak, že dítě se jemně uvede do přesné předem stanovené polohy (polonahé či nahé), pak se jemně stlačí přesně stanovený bod/body na těle dítěte, což má za následek určitou obvykle drobnou pohybovou odezvu u dítěte (např. se otočí ruka dlaní nahoru).
• Pokud se vše provede správně, miminko se při tlakové stimulaci začíná trošku „rozčilovat“ (ne plakat!), což je známka toho, že došlo k aktivaci centrální nervové soustavy, tedy že to děláte dobře.
• Takto ve stimulaci daného bodu setrváte max. 3 sekundy a tlak povolíte.
• Pak zase zaujmete/opravíte stanovenou polohu dítěte a stlačíte reflexní bod, který má pohybovou odezvu.
• Celkem takto tedy cca 3x zacvičíte daný cvik. To je vše – to je jedna cvičební jednotka.
• Tato cvičební jednotka se cvičí 4x denně (á 3-4 hodiny) pokaždé cca ty 3-4 minuty.
• Cvičení provádí maminka doma podle předchozí instruktáže fyzioterapeuta.

Jak by mělo správně vypadat cvičení Vojtovy metody u fyzioterapeuta

Správně prováděná Vojtova metoda, konkrétně tlaková stimulace reflexních bodů, bolestivá není, resp. nesmí být! Tlak by měl být velmi jemný, jinak by se pohybový program nespustil ve své plné podobě. Zkušený terapeut to ví, „Vojtí“ jemně a naučí to i maminku, protože ona bude cvičení provádět doma sama a terapeut jen po určitém čase zkontroluje techniku, a hlavně její výsledky a případně terapii upraví. Dobrý terapeut by maminku neměl zahltit technickým detaily, ale prostým základem, aby si to zapamatovala. – Lepší základ, ale dobře než detaily, ale špatně.

Takže při správně prováděném cvičení by miminko plakat nemělo! Zkušený terapeut jednak zajistí klidné, přátelské prostředí a je jemný. Vojtova metoda je příjemná, jemná, stabilizuje, navozuje pocit klidu a jistoty, prohlubuje dech (sama jsem měla možnost si Vojtovku vyzkoušet nejen při cvičení našeho tehdy 4-měsíčního Vildy, ale i na sobě, a tak hluboký dech jsem nikdy v životě neměla, bylo to neskutečně příjemné!). Léčí tedy mozkovou činnost a všechny funkce s tím související, uklidňuje i psychiku.

Takže pokud miminko přesto pláče, je to, protože se necítí v bezpečí, ale i to se dá zvládnout a miminko uklidnit. Řekneme si, jak na to, ale nejdříve chyby.

Chyby při cvičení Vojtovy metody aneb Jak to nedělat

• stimulace (tlak) reflexních bodů trvá dlouho,
• stimulace (tlak) reflexních bodů je moc silná,
• miminko svíráte velmi pevně,
• cvičební jednotka trvá moc dlouho, protože se vám např. nedaří zaujmout polohu, správně nastimulovat reflexní bod apod.,
• dítě je unavené (je čas na spánek) – Vojtova metoda sama o sobě navíc unavuje, je to pro miminko náročná „práce“,
• příp. dítěti je zima, má prdíky, začíná mu viróza…

Toto vše může vést k tomu, že „rozčilování“ přejde v pláč, a to už je špatně.

Cvičení jako normální součást dne

Nedělejte z cvičení něco hrozného, na co se musíte připravovat, odhodlávat. Připojte cvičení k nějaké běžně prováděné péči/rituálu, např. při přebalování je to ideální, u dětí s atopickým ekzémem je možné cvičení přidat k „proceduře“ promazávání pokožky. 😊 Miminko z vás obavy a nejistotu pozná a už předem bude mít strach a bude plačtivé.

Miminko nelitujte – při cvičení, ani po něm!

Dítě pak cvičení vnímá jako něco nenormálního a vycítí, že by se mu cvičení nemělo líbit. Naopak si ze cvičení udělejte hezkou chvilku, kdy se naladíte na sebe a miminko, usmějte se na něj, buďte v klidu (není to operace mozku, ale „cvíčo“ 😊) a zazpívejte mu při tom písničku nebo řeknete básničku.

Miminko bude zírat na vás a vnímat melodii a než se naděje, máte odcvičeno. Jasně, nebude to dokonalé, ale to po vás nikdo nechce, nejste fyzioterapeuti! Stačí to prostě nějak, jak to nejlépe umíte, a je to. Někdy se to povede výborně, někdy nic moc a někdy dobře (máte cca 16 pokusů denně být lepší a lepší 😊). Nebojte, ono to stačí, miminka jsou citlivá a stačí jim „naťuknout“ a efekt je vidět!

Nebojte se o zdraví svého děťátka! Naopak, buďte rády, že se na asymetrii přišlo včas a že jste se dostali k odborníkovi a vaše miminko díky Vojtově metodě jen získá, protože Vojtova reflexní lokomoce (VRL) je jedinečná metoda, kterou nám závidí celý svět! Má neuvěřitelně pozitivní výsledky nejen na pohyb ale i řeč, polykání, dýchání, vyměšování, psychiku apod.

Nerozptylujte dítě při cvičení VRL

Cvičení, resp. stimulace reflexních zón je pro organismus (nervovou soustavu) miminka náročná a „musí“ se na soustředit, vnímá změny ve svém tělíčku. Rozptylováním jen prodlužujete cvičení a přetěžujete dítě.

Ještě je třeba říct, že VRL poněkud urychluje vývoj, takže se cvičí jen omezenou dobu (u „běžných“ lehkých asymetrií vývoje cca 2-3 týdny, ale je to samozřejmě velmi individuální, záleží na diagnóze, stavu a odezvě na terapii).

Shrnutí hlavních zásad, jak cvičit Vojtovku v klidu a bez pláče

• Necvičit dlouho, nesnažit se o dokonalost, žádné technické „detaily“ (stačí dobře přiložené prsty a poloha jakž takž správně! – Provést stimulaci 3x-4x, jak nejlépe to v tu chvíli jsme schopni udělat a dost, zase žít normální život. 😊
• Necvičit místo spánku nebo když je dítě unavené. – Stimulace ho přetěžuje a ani odezva na terapii není kvalitní, takže taková cvičební jednotka je spíše ztráta času.
• Necvičit, když dítě není ve své kůži: v době nemoci, krátce po očkování, při bolestivém prořezávání zubů atd. – Terapie je pro dítě náročný „trénink“ a na to musí být dítě zdravé. Jinak samozřejmě jsou i další stavy, kdy je Vojtova metoda kontraindikovaná jako např. epilepsie, takže chronická onemocnění je třeba hlásit.
• Buďte v klidu a udělejte si ze cvičení hezkou chvilku a zacvičte si s říkankou např. během přebalování či jiné běžné procedury a udělejte si z toho příjemný rituál.
• Nebojte se, zvládnete to! Naopak si to užívejte, kdy jindy můžete miminko léčit a vyléčit sama (a ne, jen čekat, až vám ho po terapii přinesou?). Buďte v klidu, miminko bude zdravé a váš život se zase vrátí do starých kolejí, bez každodenního Vojtění… 😊

Při fyzioterapii je možné použít i homeopatika ke zlepšení snášení terapie (jak u miminka, tak u maminky) i podpoře pohybového vývoje, to už ale probíráme podrobně s dalšími doporučeními stran zdravého vývoje pohybu a psychiky v novém e-booku.

Jak vhodně podpořit nácvik pohybových dovedností děťátka

Chcete vědět, jak zajistit svému dítěti zdravý vývoj pohybových dovedností, znalostí, řeči, chování i psychiky?

Chcete vědět, jak správně probíhá psychomotorický vývoj od narození do 3 let a jak se vyvíjí chování a psychika u dětí od narození až do pozdních školních let a jak je vhodně podporovat? 

Postupujte podle unikátního e-Booku „Zdravý vývoj dítěte: Psychika a pohyb“ vytvořeného maminkou-lékařkou a podpořte správný vývoj pohybu, psychiky i znalostí svých dětí, zlepšete jejich chování a udělejte tak maximum pro Vaši i jejich spokojenost a porozumění!

Zdroje a doporučená literatura:

svethomeopatie.cz   brožurka Vývoj dítěte, homeopatika a rehabilitace – MUDr. Kateřina Formánková, PhDr. Radana Poděbradská, PhD. 

kurz O fyzioterapii dětí – Bc. Jitka Šulcová – CKP Sámova

marketastrnadova.cz