Agresivita u malých dětí aneb Kurážná vs. opatrná batolata

Batolecí období je asi jedno z těch nejkrásnějších, ale pro rodiče jedno z nejnáročnějších. Děti jsou už dost velké na to, aby si všechno chtěly vyzkoušet a prozkoumat, ale stále dost malé na to, abychom je mohli pustit z dohledu a některé věci jim dovolit. Jenže si to obvykle nenechají vysvětlit a moc dobře vědí, co chtějí, pevně si stojí za svým a chtějí to hned, jenže nám to ještě dost dobře neumí říct. 😊

A aby toho nebylo dost, některá batolata jsou kurážná a maminka je musí krotit a hlídat před sebou samými (to je můj případ 😊). Jiná jsou naopak zdrženlivá, opatrná, bojácná a drží se máminy sukně. A samozřejmě každé dítě je individuum a nedá se, a ani to není vhodné, děti navzájem srovnávat.

„Výchova“ kurážných a opatrných batolat

A jak k nim tedy přistupovata vhodným způsobem podporovat, abychom jejich citlivé dětské dušičce svou nezkušeností a neuváženým jednáním neblížili, protože ne každý rodič je psycholog dětských srdcí?

A protože děti v prvních letech života prochází obrovským vývojem, lze správným přístupem s trochou nadsázky z opatrného „strašpytlíka“ udělat lva salónů. 😊 Proto se vyplatí znát pár zásad:

Co potřebují kurážná batolata

• Hodně procházek, pěšky.
• Vyměňovat hračky, některé na čas schovat a jiné zase vyndat.
• Dostatek odpočinku, nepřetahovat je se záměrem utahat je.
• Dávat jim na výběr, ale jen ze 2 možností.
• Nevyhrožovat a stále jen nezakazovat, nedávat jim „krátký řetěz“, což zvláště kurážné děti stresuje a způsobuje vztekání
• Hranic jim stanovte málo, ale zato pevné a trvejte na jejich dodržování.
• Zajistěte, aby domov byl bezpečný bez rizik zranění či poškození interiéru.
• Nereagujte na každý úder, křik, kousnutí, nebuďte na ně moc přísní, netrestejte fyzicky, ale naopak agresivitu ovládněte láskou a vlídným, citlivým přístupem.
• Mluvte o pocitech , aby věděly, co je žádoucí a co ne a mohly se podle toho zařídit.

Co potřebují opatrná batolata

• Nezaujímejte neustále ochranitelské postoje, nechte je vyřídit si to samy a buďte jen v záloze.
• Buďte oporou, podporujte, buďte trpěliví, nekritizujte je, nedobírejte si je, nenaléhejte a nenuťte je.
• Nesnažte se je zocelit.
• Nepřekvapujte je náhlou změnou režimu nebo nečekanou změnou plánu, vždy je předem připravte na to, co se chystá příští den.
• Zvyšujte jejich sebedůvěru hrami, např. hrou na hlupáka (vy jste hloupí, nešikovní a dítě to naopak umí).
• Zaveďte relaxační a dechová cvičení na zvládání stresu, trémy a obav.

Agresivita u malých dětí: Je to „správně“, nebo „špatně“?

V dnešní době je agresivita u dětí velké téma, ale u malých dětí od 3 do 6 let jsou pranice a hádky, zvláště mezi sourozenci (i přestože se mají rádi), takřka na denním pořádku a určitá míra agresivity je normální. I přesto je to ale důležitá součást vývoje, protože dítě se učí své emoce, a tedy i vztek a agresivitu ovládat.

Děti si, zvláště v sourozeneckých hádkách, chrání teritorium, navíc se jim vytváří ego a prosazováním v konfliktech si utvrzují svou hodnotu. Máte-li vzdorovité dítě, nesnažte se ho zlomit. Chce totiž rozhodovat o sobě a umí říct ne, což se bude hodit v pubertě, protože ví, co chce a nedá se zmanipulovat partou.

Příčiny agresivity u dětí

• bylo mu fyzicky ublíženo, bylo šikanováno, týráno či zneužíváno,
• není mu umožněn průchod emocí, zvláště vzteku
• rodiče mu dávají moc pevné hranice, moc ho krotí neboli má „krátký řetěz“
• vliv má výchova, kultura (násilí v televizi, příp. hry na vojáky, hrací pistole, chlapci jsou obecně povzbuzováni k tomu, aby se uměli prát…),
• typ dítěte, které potřebuje používat tělo

Když je dítě agresivní

Pokud agresivní dítě trestáme fyzicky, posilujeme jeho agresivitu. Agresi se doporučuje ovládnout láskou, pozorností a vlídným přístupem. Hladit ho, aby se uklidnilo a pak zeptat, co potřebuje. Což ale neznamená, že máme dítěti dovolit někomu jinému ublížit nebo jeho chování omlouvat. Naopak, dítě musí dostat jasnou informaci, že násilí a ubližování není žádoucí, nebude tolerováno.

Chce-li dítě někoho praštit či mu jinak ublížit, je potřeba mu v tom zabránit, chytit ho a důrazně mu říct „Ne, nebouchat!“. Další možností je vzít ho do pevné náruče s možností kopat, bránit se a zbavit se tak hněvu, vzteku a stresu a také se vyplakat.

Agresivita z jiného úhlu pohledu

Agresivita je obecně vnímána jako něco negativního, nežádoucího, něco, co bychom se měli potlačit, ale nebylo to tak vždy. Dříve naopak ten agresivní přežil. A i v dnešní době existují situace, kdy agresivita použitá ve správnou chvíli zachraňuje životy. Stejně jako vztek, i agresivita je určitou demonstrací naší životní síly: Když se vytočíte a krev v žilách vám vře, přeperete partu útočníků jako nic…

Agresivita úzce souvisí se vztekem

Vztek byl také dříve hodnocen jako něco negativního, co je potřeba potlačit, zkrotit a děti byly za vztekání kárány a odmítány. Ale vztek je naopak velmi dobrý. Je to signál, že něco je v nepořádku a je třeba to změnit (frustrace, vyčerpání, neuspokojování svých potřeb).

U vztekání podobně jako u agresivity se nedoporučuje:

• odvádět pozornost
• dávat odměny za zklidnění
• potlačovat vztek (chronicky potlačený vztek vede k chorobám), ale dát mu průchod bezpečným a přijatelným způsobem (např. praštit či kousnout do polštáře)
• posílat děti vyvztekat do pokoje (= odmítání dítěte), ale naopak být s ním, když je v emocích, vysvětlit mu, co se mu asi děje, co cítí a proč, a že to přejde

Co dělat (nejen) při sourozeneckých hádkách/bitkách?

Děti mezi sebou stále něco řeší, hádají se, urážejí, prosazují se v konfliktech, aby si utvrdily svou hodnotu. Takže do běžných sourozeneckých pranic se doporučuje příliš nezasahovat, ale jen dohlížet, aby nedošlo k vyhrocení situace a úrazu. Pranici jen těžko zabráníme, ale způsob „boje“, zvláště u menších dětí je vhodné korigovat, např. „příště jí ale nemusíš praštit do hlavy“ apod.

Svůj spor si musí děti vyřešit samy mezi sebou, musí se domluvit, naučit se postavit na vlastní nohy. Učí se tím komunikaci, diplomacii, sociálním dovednostem a fungování ve společnosti.

Rodiče by hádky svých dětí neměli nijak zvlášť řešit, jen je vyslechnout a zastat funkci psychologa, mentora, který dává návodné otázk, aby se dítě zamyslelo a samo našlo správnou odpověď, řešení dané situace. Jen tak se najde opravdové východisko. Každopádně ze sporu by nikdo neměl odejít jako poražený.

Získejte lékařského průvodce podporou zdravého pohybu, chování a psychiky

Ve článku jste se dozvěděli skvělé základní informace, ale pokud chcete chování svého dítěte opravdu rozumět, chcete spolu dobře vycházet a umět správně podpořit jeho psychický vývoj i nácvik pohybových dovedností, je ideální čas využít hotové řešení.

Doporučuji vám eBook vytvořený lékařkou – zkušenou maminkou 2, poněkud náročnějších, kluků (autismus, vývojová dysfázie…). eBook vytvořila na míru všem, kteří se chtějí naučit pečovat o své děti tak, aby jejich vývoj nenarušili, ale osvojování dovedností a znalostí naopak podpořili a podařilo se jim vychovat spokojené, samostatné, empatické, schopné a zdravě sebevědomé dospělé…

V eBooku najdete:

• Souvislosti a tipy od lékařů, fyzioterapeutů, psychologů, logopedů i speciálních pedagogů – jasně a srozumitelně…
• Psychomotorický vývoj od narození do cca 3 let: Kdy má co umět (otáčení, lezení, plazení, chůze…), jak to má správně vypadat, jak poznat problém (asymetrie, predilekce hlavičky, porucha opory..) a první pomoc co s tím…
• Správná manipulace s miminkem: Správné chování, polohování, přenášení…
• Vojtova metoda bez pláče od A do Z …
• Výběr vhodného kočárku, autosedačky i šátku…
• Výběr správných dětských botiček, odrážedla, koloběžky, kola i sportu….
• Tipy pro snadnější osvojení znalostí, řeči, kreslení…
• Tipy pro zdraví a trénink mozku a paměti: Režimová opatření, strava, doplňky stravy, homeopatika, cvičení…
• Přístup k dětem, „výchova“ + typologie osobnosti a co na koho „platí“+ Opatření rodiče vs. prarodiče…
• Agresivita, vztekání, „zlobení“ i pláč – souvislosti, skryté příčiny, prevence i co s tím…
• Tipy pro spokojené dětství – i u dětí s ADHD, hyperaktivních či jinak náročných…
• Hračky – výběr, certifikáty, tipy a mnoho dalšího…

Získejte lékařský eBook pro podporu správného pohybu, chování a zdravé psychiky >>

Zdroje a doporučená literatura:

Rozvíjejte mozek svého dítěte naplno – Daniel J. Siegel

Mgr. Alena a Mgr. Jan Vávrovi – dětští psychologové – www.rodicovstvijakocesta.cz

Jednoduché rodičovství – Lisa Rossová

Méně je více, minimalistické rodičovství – Christine Kohnová, Asha Dornfestová

Nejšťastnější batole v okolí – Harvey Karp

Nevychova.cz

Teorietypu.cz – psycholožka Šárka Miková