Máte hyperaktivní, ADHD či náročné dítě?

Poruchy chování, pozornosti, ADHD nebo „pouze“ plačtivost, bojácnost, vzteklost, přecitlivělost, nespokojenost, protivnost, divokost, nesnesitelnost či „extrémní“ nezvyklé chování, příp. nesamostatnost či vyhýbání se novému a v neposlední řadě porucha příjmu potravy či vandalismus. To vše jsou možné projevy emočních problémů způsobených stresem, které děti v dnešní době trápí.

Dnešní děti to totiž nemají zrovna lehké, všude spousta stresu, přemíra stimulace, řada lákadel, nepřeberné množství hraček a vysoké nároky od pra/rodičů, učitelů či trenérů.

A právě stres má u dětí souvislost s poruchami chování, ADHD či poruchou pozornosti (s tím souvisí i porucha soustředění), přičemž porucha pozornosti není ani tak snížená pozornost, jako problém poznat, čemu pozornost věnovat (dochází k nesoustředěnosti, roztěkanosti).

Stres a přemíra stimulace zvyšuje hladinu kortizolu a adrenalinu, které mají negativní vliv na organismus, pokud nejsou vylučovány jen v okamžicích „boj x útěk“, ale denně, dlouhodobě.

Takové děti potřebují o to víc lásky, podpory, mazlení, blízkost, stabilní psychické prostředí a trávení společného času v klidu (příroda, doma nebo zkrátka tam, kde je hezky). Doporučuje se na čas i omezení aktivit, příp. i školy/školky.

Jak dětem pomoci zvládnout nároky moderní doby a zajistit jim větší spokojenost jednoduchými režimovými opatřeními se dočtete ve článku „7 kroků ke spokojenému dětství (nejen) podle psychologů“. Najdete tam opatření, která jsou přínosem pro všechny děti, bez výjimky!

Děti, které už mají problém, mají diagnostikovaný ADHD, hyperaktivitu apod., dochází k psychologovi, mají asistenta atd., potřebují zapracovat na fyzickém i psychickém zdraví komplexněji, což samozřejmě neškodí ani ostatním „zdravým“ dětem, které problém nemají! To jsem se pokusila sepsat do tohoto článku, kam jsem ve zkratce zařadila i výše zmíněných 7 kroků ke spokojenému dětství.

Jak hyperaktivním, ADHD či náročným dětem zlepšit zdraví fyzické i psychické!

1.) Méně věcí – hraček, knížek, oblečení

Hračky zredukovat – vybrat oblíbené, ostatní prodat, předat, vyhodit. Děti si totiž buď nehrají s ničím, nebo těkají a nehrají si soustředěně. Můžete jich ale část jen schovat a za pár týdnů je obměnit. Jak vybrat vhodnou, zdravou, didaktickou, ale také nezávadnou hračku najdete v samostatném článku.

Stejně tak vybrat cca deset knížek, které mají nejraději. S oblečením a botami je to podobné. Velký výběr děti stresuje a neumí se rozhodnout. Snižte množství barev, ale i typů a množství oblečení (např. 5 triček místo 15).

S tím souvisí i méně zvuků (řadě dětí vadí některé zvuky – koberce zvuky ztlumí) a osvětlení (jak je to s ne zcela vhodným LED osvětlením a jaké osvětlení vybrat domů i do dětského pokoje se dozvíte v oblíbeném článku „Tajemství jménem melatonin aneb Když světlo škodí zdraví“.

2.) Jednoduchý předvídatelný režim i jídelníček

Mít nastavený pravidelný jednoduchý režim a rituály: Kdy a kde se jí, kdy je procházka či jiná pohybová aktivita, kdy se jdeme večer umýt, kdy se jde spát, kdy je školka…

Denní režim/rozvrh by měl být předvídatelný. Říkejte si s dětmi dopředu, např. u společné večeře nebo uspávání, co je v plánu a proč, aby nebyli ve stresu a nejistotě, že se někam jde a oni neví, kam a proč. Zvláště na potenciálně nepříjemné zážitky jako je návštěva u lékaře je alespoň částečně připravte.

Společné večeře jsou příjemný rituál, kdy se sejde celá rodina a je čas na vyprávění, hodnocení a plány. Dávejte dítěti konkrétní otázky: Místo „Co bylo dnes ve škole/školce?“ zkuste „Co se ti dnes nejvíce povedlo/líbilo/bylo nejnáročnější/nelíbilo?“. Podpoříte tak dítě v komunikaci a ušetříte si klasické nicneříkající „Dobrý.“ 😊

Dejte dětem doma důležitou funkci, kterou zvládnou (např. zalévání květin či jedné oblíbené květiny, vynášení odpadků, příprava prostírání, dávat granule psovi…), která ovšem bude naprosto v jejich režii (kdy, jak to udělají bude na nic) a budou si to hlídat samy (celá rodina bude závislá na tom, jak a jestli to udělají). Ale samozřejmě úměrně věku. Budou se cítit důležitě, budou hrdé a naučí se zodpovědnosti i chodu domácnosti. Budou důležitý článek rodiny.

3.) Zdravá strava

Jídelníček samozřejmě zdravý, bez zbytečně pikantních chutí (zvláště u dětí s atopickým ekzémem). Čím je dítě mladší, tím méně pestrosti, chutí a obměn je potřeba, typicky kojenci do roka věku (ale i batolata), nepotřebují mít každý den jiné jídlo. Na druhou stranu je ale prokázáno, že zkoušení nového má pozitivní vliv na vývoj mozku. Nové potraviny nabízejte opakovaně, jedno či dvě odmítnutí nic neznamená.

Strava by rozhodně měla být bez éček, zvláště glutamátů, barviv a zdraví škodlivých umělých sladidel. Glutamáty působí na nervovou soustavu excitačně, takže jí nabudí, stimulují.

O vlivu nejnebezpečnějších a také nejvíce užívaných éček na zdraví dětí i dospělých, ale také na chování a pozornost dětí si přečtěte ve článku „Tajemství éček odhaleno: Bezpečná, nebo nebezpečná?“.

Strava bez cukru, zdraví škodlivých umělých sladidel a sladkostí obecně, které mají negativní vliv na střevní mikroflóru (a tím i trávení, imunitu, ale i psychiku a chování), na krevní cukr (případné riziko vzniku inzulinové rezistence a cukrovky) a také obezity. Sladkosti ale také děti „nabudí“, což u hyperaktivních dětí nechceme.

Počítejte ovšem s „absťákem“, který ale za pár dní přejde.  Bílý cukr nahraďte medem, ovocem, kokosovým olejem s prospěšnými omega-3 mastnými kyselinami, javorovým sirupem, příp. hnědým třtinovým cukrem. Pomohou mléčné výrobky, které jsou samy o sobě „sladké“ či ovesné vločky. Jsou k dispozici i bio ovocné tyčinky, příp. zeleninové křupky.

Zařaďte dostatek zdravých tuků jako jsou vejce, kokosový olej či další rostlinné oleje, ořechy, semínka, máslo (nikoliv margarín), protože cholesterol a zdravé tuky jsou potřebné pro správný vývoj mozku a nervové soustavy!

Vysaďte stimulanty – kolové nápoje, energy drinky, kávu (tu ale děti obvykle nepijí). Čokoládu si dopřávejte s mírou a jen s vysokým obsahem kakaa. Čaj působí také stimulačně, tedy krom rooibosu, který je přirozeně bezkofeinový a je vhodný pro děti i kojící a těhotné, navíc podporuje imunitu a boj s infekcí a atopickým ekzémem (o léčbě atopického ekzému bez chemie jen stravou a režimovými opatřeními zde).

Postarejte se o dostatečný pitný režim – čistá neperlivá voda (orientačně 1litr na 30kg hmotnosti, a při fyzické a psychické aktivitě, kterou děti samozřejmě mají naprosto běžně(!), množství vynásobit dvěma). Některé zdroje doporučují hodně neposedným dětem mátový či heřmánkový čaj. Na zlepšení usínání si můžete pomoci meduňkovým čajem či čajem přímo určeným pro děti „pro klidné sny“ např. Leros.

4.) Doplňky stravy

Pečujte (nejen) dětem o střevní mikroflóru, která má vliv mimo trávení, imunitu, stav pokožky také na psychiku a chování. Jak pečovat o střevní mikroflóru a k čemu dochází při jejích poruchách se dozvíte ve článku „Pevné zdraví aneb TOP probiotika nejen pro maminky a miminka“, kde najdete i konkrétní tipy na kvalitní probiotika, za které ale neutratíte majlant. 😊

Minimálně od září do května dávejte dětem dostatek vitaminu D3, který působí na všechny tkáně v těle a působí preventivně i léčebně na řadu onemocnění a stavů. Jaké účinky má, které nemoci pomáhá léčit i jakou dávku nasadit, aby byla skutečně účinná, si přečtěte ve článku „Jeden krok ke zdraví aneb Zázračný vitamin D3“.

Všichni potřebujeme dostatek hořčíku, a to každý den, protože všechny naše procesy v těle jsou na něm závislé! Ovšem musí být pro organismus v dobře zpracovatelné formě. Já vím o 2 dobrých možnostech:

• v Epsomské soli – koupele v Epsomské soli, které působí pozitivně na pokožku, ale i detoxikačně
• preparát ReMag, který se v malinkém množství přidává do pití/jídla (vody, jogurtového nápoje apod.  – chuť je totiž opravdu hořká, zkrátka hořčík) – tento preparát užívám já už skoro 3 roky: více o jeho pozitivních účincích na zdraví obecně najdete v tomto článku, a jak působí na zdraví (nejen) hyperaktivních dětí najdete v tomto kratičkém článku

5.) Zdravý životní styl bez chemie a pravidelná detoxikace

Na nás všechny denně útočí chemie ze všech stran (strava, voda, kosmetika, drogerie, plenky, vložky, léky a doplňky stravy, očkování…) a náš organismus se s tím musí vyrovnat. Jenže s tím už má řada z nás problém a projevit se to může jakýmkoliv zdravotním problémem (atopický ekzém, alergie, intolerance, trávicí potíže, kožní potíže, poruchy chování a psychické problémy, bolesti hlavy, únava…), proto všem doporučuji vyřadit maximum možné chemie, což není tak těžké, jak se na první pohled zdá.

Pro začátek:

• vařte ze základních surovin bez prefabrikovaných výrobků (paštiky, pomazánky, průmyslově připravené jídlo) a tedy i éček
• používejte certifikovanou přírodní kosmetiku a drogerii, stejně tak eko-vložky a eko-plenky – jak na to jednoduše sdílím v tomto článku
• pijte čistou vodu
• minimalizujte množství užívaných léků a doplňky stravy dobře vybírejte, ráda vám poradím, jak na to ve článku zde

To není tak těžké ne? 😊 Přečtěte si článek „5 nebezpečí, která ohrožují naše zdraví i plodnost aneb Pravidlo 80/20“ s již více než 10 000 přečteními a rozklikněte si odkazy na další podrobnější články, když vás něco zaujme 😊

Jednou za rok na jaře udělejte detox – dostatek tekutin, ostropestřec v čajích či homeopatikách, Epsomská sůl atd. Možností je hodně, já s klukama užíváme měsíc homeopatikum Carduus marianus 5CH, což je ostropestřec. U dětí s atopickým ekzémem je potřeba být komplexnější, to maminky učím v tomto e-Booku.

6.) Vynechte sledování televize, počítače, mobilu, tabletu

Úplně dětem zrušte sledování pohádek a už vůbec je nenechte sledovat nejrůznější přihlouplá videa či televizi. Asi máte pocit, že to nemůže fungovat, že to nezvládnou, ale věřte mi, že zvládnou. Začátky budou náročnější – budou to chtít, budou prudit, budou se vztekat, budou se nudit, takže počítejte s tím, že se jim minimálně těch pár dní budete muset více věnovat.

Naši kluci jsou díky tomu „šikovnější“, klidnější, lépe si hrají, komunikativnější, samostatnější, dělají větší pokroky, zdravější (hlavně oči dostávají při sledování TV, PC zabrat/ hrbí se/ prosedí dlouhý čas), spokojenější…

I o tom se dočtete v nové knížce známého kouče Jana Múhlfeita a Kateřiny Krůtové „Rodina jako tým“, který navazuje na první knihu „Odemykání dětského potenciálu“, které obě vřele doporučuji. Dozvíte se tam například, že již po 8 dnech bez digitálního světa se dětem zlepšují funkce mozku…

Můžete se ale s dětmi domluvit na velkém omezení sledování televize/PC s tím, že děti si předem zvolí, co budou sledovat a jak dlouho.

Tohle je to fakt nejdůležitější: Žádné televizní zprávy

Nepouštějte televizi jako zvukovou kulisu a nenechávejte děti sledovat a poslouchat zprávy. Ve zprávách nikdy není nic pozitivního, jen neštěstí, nebezpečí a rizika, která děti stresují.

Záležitosti dospělých nepřísluší dětským uším. Stejně tak tedy neřešte problémy před dětmi. Děti jsou děti a dětství má být bezstarostné a veselé a měly by mít představu, že svět je dobré místo k životu.

Pozor ale také na tzv. hyperprotektivní maminky, babičky, které dítě přehnaně chrání. Ano, ale měli bychom je naučit, že na sebe musí dávat pozor a ukázat jim, kde jsou rizika (auta na silnici, cizí lidé…) a jak se zachovat. Naučit je v tom, převážně bezpečném, ale trochu rizikovém světě, žít.

7.) Méně dárků, méně okamžitě splněných přání

Snižte množství, a hlavně častost dárků. Děti si jich pak neváží, už to není sváteční věc, na kterou se těší, už je to všednost. Stejně tak pozor na to, když dětem každé přání či vrtoch okamžitě splníme. Snižuje se tak jejich vůle i trpělivost a mentální odolnost. Malé děti mají někdy tak hloupé požadavky a často je to jen jejich potřeba slyšet „ne“, aby měly možnost vyplakat se a vypustit tak přebytečnou „páru“, kterou neměly možnost vypustit například po prodělaném úrazu (byť sebemenším).

Tenhle článek o vypouštění páry a vztekání si FAKT PŘEČTĚTE (i protože na konci najdete SLEVU NA VÍNO! 😊 ): „Vztekání: Příčiny, prevence i léčba“.

Nechte děti plakat

Většina dospělých totiž nemá rádo, když děti brečí a fňukají a jakmile se jim stane drobný úraz, nenechají je vyplakat, neutěší a snaží se je rychle utišit slovy „Už je to pryč“, „Nebreč, vždyť to nic nebylo“ nebo ještě hůře „Nebreč, chlapi nebrečí“. To prosím ne!

Když mají bebíčko, pomazlete, uznejte, že bylo bebí a za pár vteřin je po pláči a vše je v pořádku. Naopak výše uvedené „dobré rady“ vedou jen k tomu, že dítě brečí dál a dál, je psychicky zraněné, že mu jeho nejbližší nevěří a bagatelizují jeho úraz, byť v našich očích minimální (a byl skutečně minimální, nebo se to jen zdálo?).

8.) Méně aktivit, kroužků (včetně sportovních), zážitků, výletů

Některé maminky zajišťují svým dětem kroužky na každý den, ale pozor jednak na únavu a jednak na to, že už se možná nebudou schopné zabavit samy a vyžadují neustálou stimulaci a vnější zábavu. Jsou přehlcené, přestimulované a nemají dostatek času na oddech, relax, klidné hraní, a tedy i zpracování zkušeností a zážitků, které se děje pouze ve chvílích klidu a ve spánku.

Stejně tak pokud je výletů moc, děti už to pak nebaví, netěší se z toho, neužijí si to tolik. Některé už pak samy řeknou, že už chtějí domů, nebo se ptají, kdy už pojedeme domů…

9.) Více volného času + dostatek pohybu ideálně na čerstvém vzduchu

Děti potřebují hodně volného času na relaxaci, blbnutí a neřízené hraní, aby mozek zpracoval to, co zažily. Mají tak dost prostoru si najít záliby, koníčky, svou cestu. A pokud se nudí, nechte je si najít vlastní zábavu a pokud to nepomůže, dejte jim nějakou práci. 😊

Musíte myslet na to, že děti mají dopoledne školku/školu, a to je pro ně to samé, jako pro nás zaměstnání.

Děti zvláště ty hodně aktivní potřebují hodně příležitostí k pohybu, ideálně venku, aby se vyřádily. Na druhou stranu, ale pozor, nenavádějte je k ještě větší aktivitě a „rozjívenosti“: Nechte je, ať si řádí, když chtějí, ale veďte je také ke klidné činnosti, aby se naučily, že se musí i zklidnit (kreslit, modelovat, prohlížet/číst knížku, poslouchat pohádku, navlékat korálky, stavět si kolejiště/kostky/kuličkovou dráhu/puzzle – to, co je nejvíc baví). Nejdříve to bude na pár možná chvilek, pak minut a pak i déle.

10.) Dostatek kvalitního spánku

Děti potřebují hodně spát nejen aby si odpočinuly a načerpaly síly, ale také proto aby zpracovaly nově nabyté znalosti a zkušenosti. Některé zdroje dokonce uvádí, že nedostatek spánku v dětství má souvislost se vznikem ADHD.

Nejdůležitější je, aby spánek:

• byl především před půlnocí (je nejkvalitnější)
• byl v dokonale zatemněné místnosti, zvláště zkuste odbourat světelné zdroje při usínání a spaní, protože kvalitu spánku a tvorbu nočního regeneračního hormonu melatoninu blokují: nejhorší je LED osvětlení, odstraňte z pokojíčku elektroniku včetně PC a televize a na noc vypínejte wifi
• ideálně 90 minut před usínáním vypínejte televizi, PC, mobil, tablet, protože jejich sledování bez filtru modrého světla (více se dozvíte v tomto oblíbené článku) narušuje usínání a kvalitu spánku a regenerace

Vše o spánku a vlivu nevhodného osvětlení na naše zdraví, ale především o výběru vhodného osvětlení najdete ve článku „Tajemství jménem melatonin aneb Když světlo škodí zdraví“.

11.) Méně mluvit, více naslouchat

My dospělí pořád něco do dětí hustíme a pořád meleme (já tedy určitě 😊 ) a děti to pak už vypouští, vypnou a neslyší. Proto méně mluvme a více naslouchejme. My, maminky malých batolat, máme často pocit, že pořád to dětem říkáme a ony prostě neslyší a pořád dělají to, co nechceme.

Až příště budete chtít dítěti říct něco důležitého, tak si k němu dřepněte na zem a počkejte, až se na vás podívá a bude vás vnímat. (To dělají letušky, když s někým něco řeší.)A pak mu to jednoduše a krátce řekněte.

Méně žádostí a proseb a více jasných a slušných pokynů a důsledné vyžadování jejich provedení.

Všechny děti potřebují klidné milující prostředí a hodně a pořád (ale rozumně!) chválit, zajímat se o ně a motivovat! A v neposlední řadě hoooodně trpělivosti a nervů (vím, o čem mluvím, mám takové dva občas až moc náročné kluky doma 😊 )!

Tak a jsme na konci… 😊 To není tak hrozné ne?

Radím to ale zařadit postupně, aby to nebyl stres pro nikoho. U dětí předškolního věku je dobré jim vše vysvětlit, proč začínáme s tímto režimem a zkusit se domluvit na rozumném postupu a režimu (ten se dá vždy povolit či přiškrtit) a pozvat dítě k řešení. Když to samo vymyslí, bude mít mnohem víc motivace v tom vydržet!

Hodně zdaru a pevné nervy! A budu ráda za vaše zkušenosti a tipy!

Chcete se dozvědět víc o dětské psychice, chování, vývoji pohybu a přístupech („výchově“) k dětem? Přečtěte si NOVÝ e-Book „Zdravý vývoj dítěte: Psychika a pohyb“ vytvořený maminkou-lékařkou!

Zdroje a doporučená literatura:

Odemykání dětského potenciálu a Rodina jako tým – Jan Múhlfeit a Kateřina Krůtová

Mgr. Alena a Mgr. Jan Vávrovi – dětští psychologové – www.rodicovstvijakocesta.cz

Jednoduché rodičovství – Lisa Rossová

Méně je více, minimalistické rodičovství – Christine Kohnová, Asha Dornfestová

Nejšťastnější batole v okolí – Harvey Karp

Nevychova.cz

Teorietypu.cz – psycholožka Šárka Miková

Rozvíjejte mozek svého dítěte naplno – Daniel J. Siegel

Nastartujte mozek za 60 sekund – Michelle Schoffro-Cook