Po 1 roce pravidelného nechráněného pohlavního styku, který nevede k otěhotnění, se doporučuje již navštívit lékaře a začít problém s otěhotněním, resp. neplodnost řešit. U žen nad 35 let se tato hranice zkracuje z 1 roku na 6 měsíců, protože:
U mužů to se „stárnutím“ spermií není tak „závažné“ jako u žen, ale ani jejich pohlavní buňky nemládnou, takže určitě není na místě podrobné vyšetření obou partnerů odkládat a „zkoušet štěstí donekonečna“…
Jelikož neplodnost není jen problémem žen, je nezbytné, aby kompletní vyšetření absolvovali oba partneři. Udává se, že potíže s otěhotněním bývají:
Jen podrobné a kompletní vyšetření muže i ženy je předpokladem správné diagnózy a navržení vhodného léčebného postupu, který bude páru „ušit na míru“.
Příčin neplodnosti a potíží s otěhotněním u žen je mnoho, ale mezi ty nejčastější příčiny sterility patří:
Příčin neplodnosti je celá řada, a aby se stanovila správná diagnóza a nic se nepřehlédlo, je ideální absolvovat maximum neinvazivních a nezatěžujících vyšetření.
Každá žena může začít tím, že se zamyslí, zda má nějaké gynekologické potíže, které by mohly naznačovat potíže s otěhotněním. Orientačním ukazatelem ženské sterility jsou příznaky jako:
Jelikož vliv na plodnost a otěhotnění mají i např. chronická onemocnění (interní, neurologická, endokrinologická…), prodělaná onkologická onemocnění, stavy po břišních operacích atd., je potřeba se poradit i s příslušnými ošetřujícími ambulantními specialisty, u kterých je žena v péči.
Problémem je zvláště:
Zvláště v některých případech je vhodná změna pracovního zařazení, na kterou je pak v těhotenství dokonce nárok ze zákona, a to bez ztráty výdělku.
Tzv. anamnézu, kam patří nejen veškerá prodělaná onemocnění, alergie, operace, ale i užívané léky (i ty mohou mít vliv na celkové zdraví a plodnost) a informace o průběhu a délce menstruačního cyklu, předchozích těhotenstvích či případných potratech, s vámi budou beztak podrobně probírat lékaři, kteří budou vaše potíže s otěhotněním řešit (v centru asistované reprodukce, genetice, reprodukční imunologii…).
Sledujte svůj menstruační cyklus:
Je možné využít k diagnostice (nejen) plodných a neplodných dnů tzv. symptotermální metodu.
Pomocí ovulačních testů si ověřte, zda a hlavně, kdy u vás dochází k ovulaci, a pokud ovulaci bez testů nepoznáte, tak je pravidelně používejte a synchronizujte pohlavní styk s ovulací. Je ale potřeba říct, že ne každý cyklus musí být ovulační, a přesto je to normální.
Testovat se obvykle začíná 9.-11.den cyklu a pak následně každý den, dokud nedojde k ovulaci. V prvních testováních budete možná muset udělat třeba deset i více testů, než ovulaci ozřejmíte, ale v dalších cyklech už budete vědět, kdy k ovulaci dochází (a jistě i jak ji poznat) a půjdete s testem na jisto. 😊
Stejně tak si můžete měřit bazální teplotu (např. v pochvě hned ráno po probuzení, než vstanete z postele), která stoupá v době ovulace a pak až do menstruační fáze ke zvýšená.
Chtěly byste vědět víc? Dozvědět se to, co nám měli říct už na základce? Vše o ženském zdraví a jeho podpoře, o 1. menstruaci, o pro zdraví bezpečných menstruačních pomůckách pro holčičky i ženy, jak vypadá zdravý menstruační cyklus a co je potřeba pro otěhotnění, jak je to s ovulací či který výtok je potřebný a který ne?
Souvislosti a zajímavosti o vývoji plodnosti, imunologické funkci čípku, cykličnosti, neplodnosti, rizicích hormonální antikoncepce nebo jaká je prevence a přírodní léčba vaginální infekce…?
Mojí vášní je vyhledávat a shromažďovat znalosti o zdraví a jeho posunu na vyšší úroveň a to vše jsem vtělila do unikátního 156stránkového e-Booku „Tajemství (ne)plodnosti – Klíč k miminku“, pro který jsem informace sbírala přes neuvěřitelných 7 let (+ znalosti z medicíny)!
Využijte skvělou příležitost dozvědět se o komplexním zlepšení zdraví, podpoře plodnosti a přirozeném otěhotnění a ženském (i mužském) zdraví maximum a přečtěte si UNIKÁTNÍ E-BOOK „Tajemství (ne)plodnosti – Klíč k miminku“>> a posuňte své zdraví na vyšší úroveň!
Samozřejmostí je pravidelné gynekologické vyšetření s vaginálním ultrazvukem (USG/UZ) a cytologickým vyšetřením sliznice děložního čípku.
Vyšetření ultrazvukem je zcela zásadní pro vyšetření vnitřních pohlavních orgánů: velikost a tvar dělohy (příp. myomy, polypy), výšku děložní sliznice, vaječníky (mj. ozřejmí ovulaci a tvorbu folikulů, přítomnost cyst apod.) a vejcovody. Ultrazvuk jednoduše a bezbolestně odhalí změny, které mohou být příčinou neplodnosti.
S gynekologem se můžete rovnou domluvit na krevních náběrech tzv. hormonálního profilu, tedy série pohlavních hormonů, především luteinizačního hormonu (LH), folikulostimulačního hormonu (FSH) a tzv. Anti-Mülleriánského hormonu (AMH), který predikuje tzv. ovariální rezervu, tedy zásobu vajíček. Pokud je AMH nízké, vajíček nemáte na zbyt. Ženské pohlavní hormony mají vliv na schopnost vaječníků tvořit kvalitní vajíčka.
Hormonální profil (pohlavní hormony) se nabírá mezi 2.-6. dnem menstruačního cyklu, tedy při menstruaci (1.den cyklu je 1.den normálně silné menstruace, počáteční špinění se ještě do 1.dne nepočítá).
Není vůbec od věci domluvit se s praktickým lékařem na preventivní prohlídce s krevními náběry (železo, krevní obraz, hormony štítné žlázy, jaterní a ledvinné testy, cholesterol apod.) a vyšetřením moči.
Předejdete tak nečekanému zjištění, že vaše zdraví není stoprocentní, což by mělo být, protože zdravá maminka = zdravé miminko! Nestane se vám to, co mě, když mi nečekaně zjistili zvýšené jaterní testy a já místo plánování miminka musela léčit podlomené zdraví…
Vyšetření tzv. T-hormonů neboli hormonů štítné žlázy je nezbytné, protože štítná žláza má vliv na otěhotnění. Hormon TSH by měl být ideálně pod 1,5. Vyšetření hormonů štítné žlázy je ale možné svěřit i endokrinologovi, který se zabývá diagnostikou a léčbou všech hormonálních poruch, ale to až na základě zjištění případné odchylky.
Genetické vyšetření je nezbytné především u žen, resp. párů, u kterých se v rodině vyskytlo geneticky podmíněné onemocnění, vývojové vady plodu či opakované potraty, příp. narození mrtvého miminka.
Ale vzhledem k tomu, že genetické vyšetření může odhalit i genetické poruchy, které se přímo u vyšetřovaného muže a ženy objevit nemusely, ale přesto mohou mít negativní vliv na otěhotnění a donošení zdravého miminka, doporučuji vyšetření provést, i pokud k tomu není jasná indikace (důvod).
Vyšetření probíhá tak, že nejdříve genetik s mužem i ženou sestaví podrobný rodokmen a projde s nimi jejich osobní a rodinnou anamnézu, tedy osobní a rodinné choroby (podrobně u každého člena rodiny). Poté následuje odběr krve s vyšetřením karyotypu a chromozomů.
Více se o genetickém vyšetření, jeho závěrech a doporučeních dozvíte ve článku „Genetické vyšetření při diagnostice neplodnosti a umělém oplodnění“ zde.
Toto vyšetření dokáže zjistit, zda žena/muž neprodukují protilátky, které by otěhotnění a donošení zdravého miminka bránily, např. protilátky proti vajíčku, spermiím či embryu. Vyšetřuje se krev a ovulační hlen odebraný z děložního čípku u žen (u mužů krev a ejakulát), ale ne u všech pacientek se provádí odběr i ovulačního hlenu, příp. se doplní dodatečně.
Při vyšetření se samozřejmě odebírá i anamnéza, jako vždy. Vzhledem k tomu, že pro správnost vyšetření je potřeba splnit určité požadavky, takže se při objednání informujte, nač je třeba před vyšetřením dávat pozor. Obvykle to bývá 2 měsíce před vyšetřením bez hormonální terapie (např. hormonální stimulace ovulace) a v určitém časovém období před vyšetřením pohlavní styk jen s kondomem a cca týden bez sexu (to má totiž vliv na hodnoty spermiogramu).
Další vyšetření se provádějí, jen pokud je k tomu důvod, tedy je-li podezření, že vyšetření odhalí patologii, či že předchozí vyšetření příčinu potíží s otěhotněním neodhalila.
Při neprůchodnosti vejcovodů je šance na přirozené početí snížená, záleží na tom, zda je neprůchodnost oboustranná či jednostranná. Také zda je řešitelná, nebo je to stav trvalý např. při nepřítomnosti vejcovodu (např. stav po mimoděložním těhotenství, kdy se vejcovod musel odstranit).
V případě oboustranné neprůchodnosti se šance otěhotnět nezvyšuje ani inseminací (IUI), protože vajíčko se nemá jak do dělohy, tedy ke spermiím dostat. Jediným řešením proto bývá u žen s neprůchodnými vejcovody umělé oplodnění, kdy se embryo transferuje přímo do dělohy. Proto je toto vyšetření důležité provést, aby se tato možnost vyloučila, či potvrdila.
Možností vyšetření je více, ale především jsou to metody dvě:
Hysteroskopie je endoskopická metoda, která umožňuje prohlédnout vnitřek dělohy a ústí vejcovodů, odebrat vzorek děložní sliznice (biopsie endometria) na rozbor, příp. provést další ošetření. Vyšetření tak odhalí přítomnost polypů, vrozených vývojových vad dělohy apod. Při vyšetření je opět možné provést i drobný zákrok.
Při vyšetřování se postupuje dvěma možnými způsoby:
Obě varianty jsou možné a záleží na vytíženosti, zkušenostech a možnostech gynekologa, jak se rozhodne.
V CARu krom anamnézy, gynekologického a UZ vyšetření provedou hned spermiogram a hormonální náběry. To jsou základní vyšetření, která často hned ukážou základní problém, takže nezřídka lékař hned navrhne léčbu např. IUI (intrauterinní inseminaci – vstříknutí spermií do dělohy přes čípek kanylou při běžném gynekologickém vyšetření) nebo stimulaci ovulace pomocí hormonů s následným plánovaným pohlavním stykem, jakožto dvě nejméně zatěžující a nejlevnější metody.
V některých případech to může stačit, ale já už ze své vlastní zkušenosti doporučuji poprosit před jakoukoliv léčbou o kompletní vyšetření včetně genetiky a reprodukční imunologie, kde se často najde (další) problém, který nakonec zcela mění situaci. Jako to bylo u nás. Každá léčba je totiž určitou zátěží, jak fyzickou, tak psychickou a každý neúspěch další neúspěch páru moc nepřidá…
Držím všem palečky, ať se dostanete do rukou odborníka (třeba mých 🙂 ), který vám co nejvíce zkrátí vaši cestu k miminku!
Líbil se Vám článek? Chcete vědět víc?