Konečně máte své dlouho očekávané miminko v náruči a chcete, aby se správně vyvíjelo, a možná řešíte spoustu otázek týkajících se jeho vývoje, dovedností, jak ho správně držet, jak ho „učit“ pást koníčky, lézt a později chodit, abyste jeho vývoj správně podpořili, a negativně neovlivnili svou nezkušeností.
Proto jsem vytvořila odborného průvodce týkajícího se zdravého vývoje pohybu a psychiky a chování vašeho děťátka, o kterém ještě bude řeč…
Pro správný vývoj psychomotoriky (psychiky i motoriky) je nejen důležité, abyste vašemu miminku dávali dostatek lásky, porozumění a pozornosti, a měli s ním velkou trpělivost, ale abyste dodrželi některé hlavní zásady správného vývoje.
Nesrovnávejte dovednosti, schopnosti, obratnost, ale ani jiné vlastnosti svého dítěte s ostatními! Každé dítě dělá (cca do 6 let věku) veškeré činnosti (krmení se, chůze, jízda na odrážedle, úklid) tak, jak nejlépe umí! Pro dítě je zraňující, když mu dáváte stále najevo jeho neschopnost, srovnáváte s ostatními, anebo ho káráte.
Neřešte, že dítě ve stejném věku jako sousedovic Pepina neumí to, co ona. (Zase umí lépe něco jiného, ne?) Každé dítě má svůj čas. Ani my dospělí nejsme srovnatelní! 😊 Nebojte, ono to dožene. Ve vývoji totiž dochází ke skokům, a často, než se nadějete, vaše dítě udělá během pár dní velký pokrok (a vše dožene), až vás to překvapí „Vždyť to ještě včera neuměl/a?!“ 🙂 A někdy se to projeví 1. pádem či dokonce úrazem. Tak pozor. 😊
Dokud dítě dovednost nezvládne úplně samo, nesnažte se mu pomoci:
Až na to bude jeho páteř a svalstvo připravené, samo se posadí, samo začne chodit a osvojí si i další dovednosti…
Pokud se ho budete snažit urychlovat a nevhodným způsobem mu pomáhat, zaděláváte mu na potíže s páteří a pohybovým aparátem obecně. Nevhodným zapojením svalů totiž dochází k osvojení špatných pohybových stereotypů, které (často asymetricky) zatěžují vyvíjející se pohybový aparát. Toto přetížení vede k vadnému držení těla, skolióze, přetěžování kloubů a páteře a chronickým potížím.
Naopak nechte děti ať trénují a udělejte jim k tomu vhodné podmínky, především:
A takových nezbytných informací, které rodiče potřebují ke správné péči o miminko je mnoho.
Bohužel řada maminek dává botičky i novorozencům a malým kojencům, čímž jim nevědomky zadělávají na problém. Miminko se učí vnímat a poznávat své tělíčko a jeho funkce a potřebuje k tomu mít možnost si na tělíčko sahat a také být v kontaktu s podložkou (což se týká zvláště chodidel).
Pokud nožičku zavřete do botičky, dítě ztrácí možnost nožičku vnímat a správně používat, protože k ní nepřichází potřebné vjemy z okolí. Všechny pohybové potíže se poté přenáší (tzv. řetězí) nahoru (do oblasti kotníků, kolen, kyčlí, páteře, ramen, hlavy) a vznikají další potíže, které ovšem mají příčinu jinde. Toto samozřejmě platí i pro starší děti i nás dospělé.
Pohybovat se naboso nebo jen v ponožkách (doma, venku ve vhodném počasí a bezpečném místě) je pro kojence potřeba, i protože potřebují mít volný paleček, který potřebuje pro lezení po čtyřech. – Jedné z nejdůležitějších dovedností, kterou by dítě nemělo „přeskočit“.
Je-li chladno, tak dejte kojenci raději dvoje ponožky, příp. velmi tenké látkové capáčky (kožené už spíše pro děti, které dělají první krůčky venku). Jaké by zdravé botičky měly být, se dozvíte ve článku „Jak vybrat správné botičky aneb Pravda o dětských botách“.
Pokud tedy dítě nechce boty nebo si je chce venku sundat, je-li to jen trochu možné, dovolte mu to, nebo najděte způsob, jak mu vyhovět. Nožička potřebuje podněty cítit…
Stejné je to s oblečením. Dávejte dětem už od malinka pohodlné oblečení, které neškrtí a neomezuje volný pohyb (žádné džíny, pevné pasy…). Ale také naopak vybírejte oblečení, které nepadá, protože to vše negativně ovlivňuje pohybové stereotypy, což je u kojence/batolete, které se všechny pohyby teprve učí, problém. Naštěstí, když se včas problém rozpozná, dá se velmi dobře řešit pomocí fyzioterapie.
Jak dítě správně obléci najdete v tomto článku.
Stejný problém mohou způsobit nevhodné – objemné – pleny, které nedovolují dítěti v poloze na bříšku přitisknout stydkou sponu, pánev a později i bříško k podložce. Výsledkem je oslabení břišních svalů a další potíží.
Není tolik důležité, kdy dítě danou dovednost zvládne, ale to, aby všechny dovednosti (pasení hříbátek, otáčení, lezení po čtyřech, sed, chůzi…) provádělo správným způsobem a zvládlo je ve správné posloupnosti a nepřeskakovalo jednotlivé milníky.
Správná posloupnost vývojových fází:
Zvláště pasení hříbátek a lezení po čtyřech jsou velmi důležité vývojové milníky, které musí děťátko provádět kvalitně, přesně tak, jak je potřeba, aby se svaly správně zapojovaly a páteř a klouby byly ve správném postavení a správně se vyvíjely. Je to prevence předčasného vzniku artrózy, bolestí zad a kloubů a dalších potíží. A jak to má vypadat, i to, jak to vypadat nemá (stejně jako u všech ostatních fází vývoje) se maminky učí v e-Booku. Je to totiž na delší povídání, protože to pozná jen zkušené oko. Ale klid, není to nic těžkého.😊
S tím souvisí i další zásada…
Tabulky jsou samozřejmě potřeba pro orientaci, jako záchytné body, a abyste případně lékaře upozornili, že se vám něco ve vývoji vašeho dítěte nezdá. Je ale potřeba i zdravý selský rozum a brát ohled na individualitu každého dítěte, protože ani my dospělí nejsme stejní a naše dovednosti nejsou podle tabulek. 🙂
Klíčové ovšem je, aby lékař (ale i vy) poznal, zda se dítě vyvíjí fyziologicky (správně), opožděně či dokonce patologicky, a aby identifikoval rizikové děti, které by měly být vyšetřeny dětským neurologem nebo ještě lépe dětským rehabilitačním lékařem, který ovládá vývojovou kineziologii a ideálně i Vojtovu metodu a další koncepty na neurofyziologickém podkladě jako např. Bobath koncept. – Spousta cizích slov, že :-), s tím si nelamte hlavu, to nejdůležitější si vysvětlíme, a to ostatní je na odbornících.
Rozhodně neuděláte chybu, pokud při nejasnostech necháte u dětského fyzioterapeuta/rehabilitačního lékaře dítě vyšetřit a zkontrolovat jeho psychomotorický vývoj. Ideálně ve 3 měsících věku, kdy je tzv. fyziologické časové okno, v němž je celý senzomotorický systém dobře ovlivnitelný, a případné vady je možné „vyléčit“. Proto je důležité vědět, co je správně a co již ne.
S radostí vám vše vysvětlím a upozorním na to, co je důležité, abyste sobě a svému děťátku ušetřili trápení s poruchou vývoje, příp. byli schopni ji včas poznat a řešit. Tak třeba tohle se naučíte v e-Booku „Zdravý vývoj dítěte: Psychika a pohyb“ v části určené pro miminka do 3 měsíců věku:
Tak co, zajímá vás to, hodí se vám to? Super, moje dušička rehabilitačního lékaře jásá, protože budu mít méně malých pacientů a bude více zdravých a spokojených dětí – budoucí generace. 😊