Předčasný porod je pro vyvíjející se miminko velmi rizikový a čím více se podaří porod oddálit, tím lépe. Na hrozící předčasný porod se dá krom kontrakcí usuzovat především zjištěním zkracování děložního hrdla.

Pro zdraví a život miminka jsou důležité 2 věkové hranice:

• Ve 24.týdnu těhotenství (tt) je tzv. hranice viability, kdy už jsou lékaři schopní předčasně narozené miminko zachránit, ale není to samozřejmě pravidlem. Naopak miminko narozené před touto hranicí bohužel obvykle nepřežije.
• Ve 32.týdnu těhotenství se v plicích miminka vytváří velmi důležitá látka, tzv. surfaktant, který je stěžejní pro dýchání a plicní funkce obecně. Pokud hrozí předčasný porod před touto věkovou hranicí dostává maminka kortikoidy v infúzi do žíly, aby se tvorba surfaktantu u miminka podpořila a zvýšily se tak jeho šance na přežití.

Jako předčasně narozený nebo také nedonošený (nezralý) se označuje takový novorozenec, který se narodí před dokončeným 37. týdnem těhotenství.

Specifika péče o nedonošené novorozence

Hrozící předčasný porod je pro maminku i miminko velmi stresující situace a péče o nedonošené miminko je fyzicky i psychicky náročná. A správná péče má stěžejní vliv na jeho další vývoj a zdraví obecně.

Samozřejmě průběh poporodního období a péče o nedonošence se velmi různí v závislosti na tom, o kolik týdnů se miminko narodilo dříve. Krom věku také velmi záleží na hmotnosti miminka, protože některá mají přes 3 kg už měsíc před termínem porodu, naopak jiná 3 kg neváží ani v termínu, což je například časné u dvojčat (tam se ale těhotenství obvykle ukončuje už 36.-38.tt.).

Pozor: U nedonošenců není věk jako věk!

U předčasně narozených miminek se věk nepočítá podle skutečného termínu porodu (data narození), ale podle plánovaného, předpokládaného, termínu porodu.

Věk se musí tzv. korigovat, takže se počítají dva věky:

• kalendářní = datum narození
• korigovaný = kdy se mělo narodit – tento věk je podstatnější (viz dále).

Např. pokud se miminko narodilo v 32.tt, narodilo se o 2 měsíce dříve, a tyto 2 měsíce se musí nějakou dobu odečítat od jeho skutečného stáří.

Zjednodušeně řečeno, se věk počítá podle termínu, kdy se mělo narodit.

Jak dlouho je potřeba věk korigovat

• U dětí narozených před 28.tt se korekce provádí až do 3 let věku.
• U dětí narozených mezi 28.-32.tt se koriguje do 1,5 roku věku.
• U dětí narozených až po 32.tt se korekce provádí jen do 1 roku věku.

Podle korigovaného věku je nutno posuzovat nejen hmotnostní a růstovou křivku, obvod hlavičky a psychomotorický vývoj, ale také by se podle korigovaného věku měl stanovit termín očkování a začátek zavádění příkrmů.

Na předčasně narozené dítě je tedy potřeba i rok po porodu pohlížet jako na citlivé a rizikové, ve srovnání s donošenými dětmi, a brát na to ohled při veškeré péči a hodnocení fyzického i psychického stavu. Nedonošená miminka mají totiž nezralé orgány (především trávicí a dýchací soustava) a může je chronicky trápit řada potíží.

Rozhovor s Hankou: Dva předčasné porody a zkušenosti s péčí o nedonošené miminko

Jelikož těhotné maminky mají jen malou představu o tom, jak vše probíhá a co je případně čeká, poprosila jsem svou kamarádku-lékařku Hanku, která oba své chlapečky (nyní už 8let a 6let) porodila předčasně, o zodpovězení několika otázek, za což jí tímto děkuji!

I přestože Hanka má zkušenosti s péčí o miminka narozená (naštěstí „jen“ o 4 týdny) dříve, věřím, že článek aspoň trochu budoucím maminkám přiblíží (a také snad i trochu uklidní), co je čeká a na co se připravit, pokud by je nedej bože předčasný porod skutečně potkal.

1.Bylo nějaké podezření či indicie, že porodíš předčasně?

Podezření na předčasný porod ani u jednoho z mých dětí nebylo. Celé těhotenství proběhlo ideálně, bez větších nevolností, s normálním přírůstkem váhy, s fyziologickými výsledky všech screeningových metod včetně UZ.

2. V kolikátém týdnu jsi rodila a jak porod probíhal?

Obě děti jsem porodila ve 36. týdnu těhotenství.

U prvního syna jsem ani nevěděla, že doopravdy rodím. Nepravidelné kontrakce byly podobné „poslíčkům“, neodtekla ani plodová voda. Po celé noci kontrakcí jsem ráno kontaktovala gynekoložku a pro jistotu jela na prohlídku.

Na CTG to jako porod nevypadalo, až při fyzikálním vyšetření gynekoložka zjistila, že jsou porodní cesty téměř otevřené a hnala mě do porodnice, kde jsem necelou hodinu od přijetí porodila. Vlastní porod vedla šikovná lékařka, krom oxytocinu k posílení kontrakcí a ATB k profylaxi streptokokové infekce jsem se obešla bez dalších léků a zákroků.

3.Jak to probíhalo na oddělení šestinedělí/nedonošenců/JIP? Co vás čekalo (vyšetření, léky, opatření apod.) a jak jste to zvládli?

Na oddělení šestinedělí jsem se příliš nerozkoukala, protože syn byl jako nedonošenec převezen po porodu na neonatologickou JIP. Já jsem šla hned druhý den za ním, na pokoj matek.

Tam k mému velkému štěstí již jedna zkušená maminka byla. Bez ní bych nevěděla ani jak zprovoznit odsávačku na mléko, jak sterilizovat nádobky, nebo že musím odsávat mléko opravdu každé 3 hodiny, abych neměla retenci a aby ho bylo pro malého dost… Sestřičky byly totiž sice hodné, ale ve službě věčně zaneprázdněné a času na mě moc neměly. Přeci jen se staraly hlavně o ta nedonošená miminka.

Co se týká malého, byl dost zralý na to, aby nemusel být v inkubátoru, ale přesto nezralý na pobyt na normálním pokoji, tzv. rooming-in se mnou. Byl tedy na vyhřívané postýlce se senzory, oxymetrem (moje pozn. klip na prstíku měřící nasycení krve kyslíkem) a měl zavedenou nasogastrickou sondu (moje pozn. tenká hadička zavedená přes nosní dírku do žaludku, přes kterou se podává mateřské mléko, příp. jiná výživa). Chodit jsem za ním mohla přes den kdykoliv, v noci pak fungovaly spíše sestřičky a sloužící lékař.

Po asi 5ti dnech jsem se učila malého přebalit, převléct a hlavně krmit přes stříkačku. Další nutnost bylo měření tělesné teploty. Jakmile ji měl stabilní, dali mi miminko na rooming-in, kde jsem už byla na pokoji s ním.

Kojení byla kapitola sama pro sebe. Nedonošenci obecně „líně pijí“. Nemají na přisátí sílu a pokud se přisají, rychle se unaví a téměř nic z prsu nevypijí. Je to běh na dlouhou trať a chce to trpělivost a pevné nervy. Před každým pokusem o kojení se musí miminko vážit, hned tak i po něm. Vše se pečlivě zapisuje. Podle toho, kolik vypilo (o kolik přibralo) se doplňuje množství mléka do láhve a dokrmuje se přes stříkačku, nebo pokud dítě nemá sílu sát, tak přes nasogastrickou sondu.

Osobně to pro mě jako prvorodičku bez zkušeností s novorozenci, navíc nedonošenými, bylo to nejnáročnější období jak psychicky, tak i fyzicky. Kojení, dokrmování, vážení, odstříkávání zbylého mléka atd. mi z tříhodinových intervalů v noci ponechaly na spaní tak hodinu z každého intervalu.

Navíc novorozenecká žloutenka (moje pozn. měří se bezbolestně speciálním přístrojem přes pokožku miminka), laboratorní sledování a úbytky váhy malého podpořily můj strach, zda je vše opravdu „tak, jak má“.

4.Kdy vás pustili domů a jaký byl příchod domů (připravený byt, výbavička, informace…) a první týdny s miminkem?

Po 14 dnech nás pustili domů. Malý udržel dobře tělesnou teplotu, přestal ubývat na váze, hladina bilirubinu v krvi (moje pozn. ukazatel tíže novorozenecké žloutenky) klesla k normě, a hlavně už nebyl stran výživy závislý na nasogastrické sondě.

Střídavě jsme kojili a krmili alternativně přes stříkačku. Doma po manželově snaze bylo vše, jak má být. Dokoupené menší oblečky, plenky, postýlka, vanička, manuální odsávačka mateřského mléka a váha zapůjčená od pediatra. Samozřejmě i monitor dechu aj.

5.Měl předčasný porod na miminko nějaký vliv (zdravotní, psychický – neklid, plačtivost…) a jaký pak byl postup v další péči o něj (odklad očkování, nezbytná léčba či opatření, vyšetření či režimová opatření)?

Předčasný porod na dítě určitě vliv měl. Zejména nezralost trávicího traktu a rychlé navyšování dávek mléka k dokrmování nám způsobily velké potíže stran kojeneckých kolik. Bohužel jsme byli nezkušení rodiče a pediatr to příliš neřešil, protože malý dobře prospíval a příbytky na váze byly dobré, což mu stačilo.

Takže období do 3 měsíců věku, kdy malého koliky trápily, jsme protrpěli a on s námi. Někdy jsem už brečela zoufalstvím, co s ním mám dělat, protože ječel dokonce tři hodiny v kuse, a to jsme samozřejmě zkoušeli naprosto vše, včetně rektální rourky… ☹

Dnes s odstupem vidím, že proplakané noci a naše únava a psychický dyskomfort byl začarovaný kruh, a i díky tomu jsme si první měsíce s miminkem tolik neužili a jistě to mělo vliv na jeho psychiku a rychlost vývoje. Naštěstí se ale časem vše srovnalo. Vyrostl z něj velmi chytrý a silný kluk.

Pravidelně (cca každé 2 měsíce – vždy v období vývojových milníků) až do 1 roku věku jsme docházeli na neonatologii, kde sledovali hmotnost, délku a zejména psychomotorický vývoj, tedy jak drží hlavičku, pase koníčky, jestli si brouká, jak se plazí, leze po čtyřech, chodí atd.

Kvůli ortopedické vadě nožiček (moje pozn. metatarsi adducti = lehké „vtočení“ chodidel dovnitř postihuje řadu novorozenců, včetně mých dvou donošených kluků 😊) docházeli na ortopedii a rehabilitaci, kde mi ukázali, jak nožičky protahovat a pak také cviky na podporu otáčení, cvičení na míči apod. Vše se upravilo.

Co se týká očkování, vše proběhlo ve standardním schématu. Žádnou reakci po očkování jsme neměli, taktéž žádné jiné další obtíže.

6.Jak to probíhalo těhotenství, porod a poporodní období u druhého chlapečka? Byla jsi už zkušenější maminka, bylo to znát?

Druhý chlapeček se narodil také ve 36.tt a měl porodní váhu přes 3 kg a tělesnou teplotu udržel. K prsu se „přisál“ ještě večer v den porodu, a kdybych neměla retenci, pustili by nás třetí den domů.

Malého jsem měla na oddělení šestinedělí, dokonce na nadstandardu. Neonatoložka říkala, že jsem si musela splést datum posledních měsíčků, že je jak donošený. 😊

S druhým synem to bylo snadné, ale koliky měl také. Jen ne tak hrozné a kratší dobu. Jeho problém se projevil až ve školce, kde měl trochu potíže s adaptací v kolektivu a dosud je emočně dost nevyzrálý. Psycholog diagnózu nestanovil, ale řekl, že má pravděpodobně lehkou ADHD nebo ADD, což asi má, protože když je unavený, je to s ním náročné.

7.Co bys vzkázala nebo poradila maminkám, aby příp. předčasný porod a první týdny s předčasně narozeným miminkem zvládly co nejlépe?

Zejména trpělivost a pevné nervy. A také nebát se obrátit v případě problémů na více odborníků.

V případě jakýchkoliv otázek mě neváhejte kontaktovat, buď odpovím sama, nebo požádám o zodpovězení Hanku.

Hani, ještě jednou děkuji za sdílení tvých zkušeností a tvůj čas!

Líbil se Vám článek? Chcete se o péči o miminko dozvědět víc?

Pečujte o zdraví svého děťátka komplexně podle lékařských průvodců a buďte zkušenou maminkou hned od začátku!

• On-line kurz kojení + řešení nejčastějších problémů s kojením!
• Zásady bezpečného očkování – účinná ochrana s minimálními riziky nežádoucích účinků!
• Podpora a léčba poruch psychomotorického vývoje, správné chování, výběr kočárku, autosedačky, šátku/nosítka, botiček, odrážedla, kola a další rady podle fyzioterapeutů! + Podpora vzdělávání (řeč, kreslení, znalosti…) a vývoj chování a psychiky u dětí až do pozdních školních let + Typologie dětí!
• Příkrmy podle lékařů i odborníků na výživu, krmení podle logopedů – u zdravých i alergiků!