Jako náctiletá slečna, která začíná chodit do tanečních a chce se líbit klukům, jsem si jako většina mých spolužaček s radostí mazala tělíčko nejrůznějšími krémíčky a voněla parfémky, a nikdy by mě ani ve snu nenapadlo, že by mi to mohlo škodit. Vždyť to přece používá každý a prodávají to normálně v krámu…
Jenže pak přišla neplodnost, zdravotní problémy a já začala zjišťovat a hledat a nestačila jsem se divit. Před pár lety tak u nás doma došlo k čistce v kosmetických a hygienických přípravcích a neumíte si představit, jak se mému tělu i peněžence ulevilo. Zde jsou mé rady a zjištění…
Myslím, že druhým největším zdrojem chemie pro náš organismus je hned po potravinách kosmetika, protože tu používá ve větší či menší míře každý z nás. Zubní pasta, sprchový gel, mýdlo a deodorant jakožto nezbytné minimum pro většinu z nás.
Patláme to denně na tělo sobě i svým dětem naprosto bez obav. Ty jsou ale na místě! Zvláště u přípravků, které aplikujeme denně na velkou plochu těla (tedy tělové krémy a sprchové gely) a nebo na sliznice (tedy především zubní pasty a ústní vody), bychom měli být obezřetní, protože tak se nám dostává do těla neustále a ve velkém množství spousta cizorodých látek. Děti navíc zubní pastu často, i úmyslně, polykají.
Jednou z nejdiskutovanějších přísad jsou parabeny (methylparaben, propylparaben apod.). Jsou to konzervanty mající baktericidní a fungicidní (působí proti růstu bakterií a plísní) vlastnosti, ale jsou to také látky s estrogenní aktivitou – tzv. endokrinní disruptory, které v těle působí jako ženské pohlavní hormony, estrogeny – a to u žen, mužů i dětí!
Bohužel tyto látky se vyskytují velmi hojně v řadě kosmetických produktů včetně přípravků na opalování, které používáme hodně hlavně u dětí, které chceme v dobré víře chránit před spálením. Látky obsažené v přípravcích na opalování se dostávají do vody při letním koupání v přehradě či rybníku. Může tak docházet i k negativním vlivům na přírodu.
Jakých je 6 zásad péče o dětské zdraví a imunitu se dozvíte v tomto e-Booku ke stažení zdarma>>
Některá mýdla a gely na ruce mají antibakteriální vlastnosti a těch bývá docíleno přidáním tzv. biocidů, které hubí škodlivé organismy a mohou mít negativní vliv na zdraví. Mezi častá aditiva mající antibakteriální vlastnosti patří triclosan, který se kumuluje v organismu a také při reakci s chlorovanou vodou dochází ke vzniku chloroformu, který je podezřelý z kancerogenity. Stejně tak antibakteriální vlastnosti mívají některé čistící prostředky.
Televizní reklamy nás ovlivňují a radí nám používat celou řadu výrobků, ideálně na každou část bytu jiný prostředek. Něco na kachličky, něco na koberce, něco na podlahu, něco na sklo atd. Přičemž tyto prostředky jsou plné nebezpečné chemie. Stačí se podívat na obrázky na etiketě. – Jistě tam najdete různé výstražné značky, vykřičníky a lebku se zkříženými hnáty. 🙂 To jistě není jen tak, že?
Abychom však měli doma čisto, nemusíme používat žádnou dezinfekci. Navíc nadměrná eliminace některých mikroorganismů z našeho života se uvádí jako jedna z příčin přibývajících alergií, dokonce mohou jejich nástup urychlovat.
Většina čistících prostředků se přidává do vody a po umytí se dostává do kanalizace. Ale může se stát, že čistička odpadních vod nezvládne vše zachytit a malé množství se dostává zpět do vodovodního řadu.
Dalším problémem je odbouratelnost/rozložitelnost čistících a pracích prostředků. Nejlépe rozložitelným tenzidem je mýdlo, nejlépe jádrové „s jelenem“.
Pokud jde o čistící prostředky, tak jednodušším, zdravějším, ekologičtějším a ekonomičtějším řešením, které využívám já, je používání 1 univerzálního „eko-čističe“, který je nezávadný, v přírodě se rychle rozloží a stačí jen velmi malé množství. S ním vyčistím s přehledem veškeré povrchy v bytě.
Při úklidu ale můžeme využít i levné prostředky, které má doma každý z nás a které používaly už naše babičky:
Není nutné mít několik prášků na různé druhy prádla. Naopak vám stačí jeden, ale kvalitní. Používejte raději ty na bázi mýdla, např. známé mýdlové ořechy, které nyní zažívají boom. Nic nezkazíte použitím prášku bez parfemace, protože parfemace zvyšuje riziko alergických reakcí, zvláště u osob s citlivou pokožkou a u dětí.
Používejte spíše menší množství prášku než je doporučeno výrobcem, ale přidejte ho do bubnu pračky přímo k prádlu. Je také vhodné vědět, že zvýšením množství použitého pracího prášku se případné skvrny neodstraní lépe, někdy spíše naopak. Navíc tím šetříte přírodu.
Lepší je naopak pokusit se skvrnu odstranit před praním, například na krev platí studená voda. Případně je možné do praní přidat ocet, jedlou sodu nebo citronovou šťávu pro dezinfekci, vybělení a rozzáření prádla. Při prací záclon se doporučuje přidat prášek do pečiva neboli prdopeč. 🙂
Aviváž je další marketingový tah, protože i bez ní se bez problémů obejdete. Já už ji nepoužívám asi tři roky a rozhodně ji nepostrádám. Prádlo totiž místo aviváže lépe změkčí a provoní sušení na slunci.
Pokud jde o teplotu při praní, tak vystačíte s maximální teplotou 60 st. C, protože případné choroboplodné zárodky (lůžkoviny, kapesníky, ručníky, utěrky) zvládne odstranit. Na 95st. C je potřeba prát opravdu výjimečně (v případě nemoci jako je třeba svrab je to dokonce nezbytné). Běžné prádlo jako oblečení stačí prát na 30-40st. C. Uvádí se, že je lepší prát na nižší teplotu, ale delší dobu.
Mám pro vás skvělou zprávu a aha-moment. 🙂 Žehlit má význam opravdu jen vybrané prádlo, protože obvykle žehlíme ze 2 důvodů:
Proto je podle mě na místě žehlit lůžkoviny, zvláště pokud výrobce nedoporučuje praní na více než 40st. C (já to ale běžně porušuji a peru na 60 a negativní vliv na prádlo to rozhodně nemá), a dále pánské a dámské halenky, košile, oblek, kostým apod.
Nemá význam žehlit kapesníky, utěrky a ručníky, protože ty jste vyprali na 60st. a choroboplodné zárodky jste tak zničili. Udělejte si studii – jeden ručník ze 2 stejných ručníků, které jste sušili na slunci, vyžehlete a druhý ne – je to významný rozdíl? Ne? Tak proč je žehlíte?
Nemá smysl žehlit oblečení, které je výrobcem označeno, že se může žehlit jen na nízký stupeň (logo žehličky na štítku obsahuje jen 1 tečku místo 2-3) jako spodní prádlo (případně topy a trička), které se žehlením zbytečně opotřebovává a navíc ho žehlíte sotva 5 sekund a tím žádné infekční zárodky nezničíte (u topů vám navíc často vadí ozdůbky a řasení). Lépe uděláte, když budete používat bavlněné spodní prádlo místo toho z umělých vláken (je to i zdravější), příp. ho budete prát na vyšší stupeň (já peru spodní prádlo na 60). A dále samozřejmě nežehlete textil, který se žehlit dokonce nesmí (softshell, funkční oblečení atd.).
Neblázněte a nežehlete textil, který se okamžitě po vyndání ze skříně zmačká (tepláky, domácí trika, noční košile a pyžama, kapesníky, utěrky atd.).
Pokud si dáte práci a po vyprání prádlo důkladně narovnáte a pověsíte rovně, nemusíte většinu žehlit! A pokud máte sušičku, tak už vůbec není co řešit. Já osobně (už nežehlím ani lůžkoviny, protože je peru na 60) žehlím jen pánské košile k obleku, takže žehlím maximálně párkrát do roka. Veškeré naše ostatní oblečení není k žehlení, jak říkáme my doktoři, indikované. 😀
Od té doby mám tolik volného času, který můžu využít smysluplněji!
A pokud jde o množství drogistického arzenálu, mám krom 1 univerzálního čističe jen:
Jednoduché, levné a účinné. Mezi nejznámější eko-značky patří Ecover, Sonett, Yellow and Blue a já vše (kosmetiku, drogerii, vložky i tampony) kupuji zde>> , kde mají širokou nabídku a u každého výrobku přesné složení s jednoduchým barevným grafem podle škodlivosti obsažených látek.
Řešením, jak se vyhnout nežádoucím a nebezpečným látkám, je tedy používat certifikovanou přírodní kosmetiku (i drogerii). Ovšem, abyste si mohli být jisti, že kosmetika je skutečně přírodní, musí mít certifikát, protože název „přírodní“ nic neznamená. Certifikátů je několik typů (ty neuznávanější jsou Ecocert, Natrue, BDIH, CPK a další), ale i mezi certifikovanou kosmetikou najdete takovou, která neobsahuje vždy jen 100% „košer“ složky. Záleží na vás, jak moc jste radikální. 🙂
Složení kosmetiky, té konvenční, běžné, i certifikované přírodní, je obvykle uváděno latinsky či chemickými názvy (tzv. INCI složení) a jen málokdo se v nich orientuje. Mám pro vás opět tip na pomocníka – kniha „Tajemství kosmetiky“ Ing. Víta Syrového. Najdete tam mimo jiné seznam látek s jejich hodnocením od 1 do 5 podle jejich škodlivosti. I tuto knihu mám doma a byla to jedna z mých nejlepších investic. 🙂
Většina je totiž bělena chlórem, přičemž dochází ke vzniku toxických dioxinů. Ty jsou neodbouratelné a kumulují se v přírodě s negativním vlivem na lidský organismus – konkrétně na hormonální a imunitní systém.
Pokud používáte tampóny, tak jste ohroženy nejvíce, protože tampon si vkládáte přímo „do těla“, do bezprostřední blízkosti děložního čípku. Ten je náchylný na různé prekancerózy a karcinomy, které stále častěji postihují i velmi mladé ženy.
Jistě jste už někdy četly varování na krabičce tampónů o syndromu toxického šoku (STŠ). To je vzácné, ale velmi závažné onemocnění způsobené bakteriemi Staphylococcus aureus (tzv. zlatý stafylokok). Ty se množí v infekčním ložisku a produkují toxin, který proniká do krevního oběhu a způsobuje intoxikaci organismu. Mezi hlavní příznaky patří horečka, průjem, zvracení, vyrážka, pokles krevního tlaku a další příznaky šokového stavu. Tyto bakterie mají ideální podmínky pro pomnožení v tampónu ze syntetických vláken. Naopak při používání bavlněných tampónů by toto riziko mělo být minimální.
U menstruačních vložek toto riziko uváděno není, protože na rozdíl od tamponů neposkytují ideální prostředí pro pomnožení zlatého stafylokoka (tedy především vlhko, teplo a malý přístup vzduchu).
Ovšem bělení výrobků, což je například u menstruačních vložek pro mě dost nepochopitelná záležitost, může být prováděno i bez rizika, a to za použití kyslíku. Takže bělené nemusí nutně znamenat nebezpečné. – Jen je třeba zjistit, jak je daný produkt bělen.
Chtěly byste vědět víc? Nejen o zdravém životním stylu bez chemie, ale i o podpoře zdraví, genetiky (a tím i kvality vajíček a spermií, i když možnosti jsou omezené), plodnosti a přirozeného otěhotnění? Režimová opatření, strava, doplňky stravy, bylinky, homeopatika, tradiční čínská medicína, cvičení, alternativní metody i speciální postupy (yoni steam a yoni vajíčko a další)?
Dozvědět se to, co nám měli říct už na základce? Vše o ženském zdraví a jeho podpoře, o 1. menstruaci, o menstruačních pomůckách pro holčičky i ženy, jak vypadá zdravý menstruační cyklus a co je potřeba pro otěhotnění, jak je to s ovulací či který výtok je potřebný a který ne? Souvislosti a zajímavosti o vývoji plodnosti, cykličnosti, neplodnosti, zajímavosti a rizika hormonální antikoncepce nebo jaká je prevence a přírodní léčba vaginální infekce…?
No to bych řekla, že chtěly! Mojí vášní je vyhledávat a shromažďovat znalosti o zdraví a jeho posunu na vyšší úroveň a to vše jsem vtělila do unikátního e-Booku „Tajemství (ne)plodnosti – Klíč k miminku“, pro který jsem informace sbírala přes neuvěřitelných 7 let! A vy ho máte TADY>>
Tak vidíte, není složité ani drahé uklízet a prát zdravě a s ženskou a dětskou hygienou je to zrovna tak, tak neváhejte a zbavte se chemie – vaše zdraví vám poděkuje! 🙂
Zdroje a doporučená literatura:
Tajemství kosmetiky – Ing. Vít Syrový
prirozenaantikoncepce.cz Kateřiny Juřenčákové
Lucie Harnošová alchymiezeny.cz
Doba jedová 1 a 2 – prof.RNDr.Anna Strunecká, DrSc.
Jak žít dobře, zdravě a ekologicky šetrně – vydávané sdružením Arnika arnika.org
silaprozivot.cz