Těhotenský průkaz je doklad, který nahrazuje dokumentaci lékaře a shrnuje veškeré důležité informace o průběhu těhotenství. Těhotná žena se s ní prokazuje při nejrůznějších vyšetřeních, ale je to také doklad toho, že je „skutečně těhotná“ :-), např. pro zdravotní pojišťovnu, jednání na úřadech apod.

Vystavení průkazu se obvykle provádí během druhé návštěvy u gynekologa po zjištění životaschopného těhotenství, tj. mezi 7. – 11. týdnem těhotenství (tt.).

Do těhotenského průkazu zapisuje především váš ambulantní gynekolog, ale také lékaři dalších odborností, kteří vás ošetřují (internista, stomatolog a případně další lékaři, u kterých jste v péči).

Co znamenají záznamy v těhotenském průkazu

1) Osobní údaje

Jméno a příjmení, rodné číslo, zdravotní pojišťovna, bydliště, zaměstnavatel, manžel/partner, příp. jiná kontaktní osoba.

2) Základní informace o těhotenství

• zda jste těhotná poprvé (primigravida), podruhé (secundigravida), potřetí (tercigravida) atd.
• zda jste prvorodička (primipara), druhorodička (secundipara) či rodíte potřetí (tercipara) atd.

 = tyto dva termíny se totiž mohou lišit (první těhotenství například skončilo potratem a nyní čekáte druhé miminko: tedy záznam zní secundigravida primipara)

Časem se přidá i termín porodu – dle PM (1. dne poslední menstruace) a dle UZ (ultrazvuku – na základě měření plodu, které určuje jeho stáří).

K otěhotnění totiž může obvykle dochází v jiný den než 14. den menstruačního cyklu (pro zjednodušení se počítá s tím, že k otěhotnění došlo 14. den cyklu), ale miminko také může růst trošičku „rychleji“, ale i „pomaleji“, než odpovídá termínu PM, proto se ještě uvádí termín dle UZ (rozdíl v těchto 2 termínech porodu může být i týden, ale postupně se během těhotenství může ještě změnit…).

Pozor by měly dávat hlavně ženy, které mají dlouhý menstruační cyklus/ovulaci později, než je ten zmiňovaný 14. den cyklu (DC), protože miminko je pak o několik dní mladší, než by „mělo“ být (počítá se, že k otěhotnění došlo při ovulaci 14.DC) a při UZ může lékař ženu vystrašit, že miminko špatně roste, ještě není srdeční akce (a už by měla být) atd. a hodnotit těhotenství jako nevitální (neživé) či „potrat“ (missed abort). Přitom miminko roste dobře, ale k otěhotnění došlo třeba až o týden později, pokud žena mívá ovulaci 20.DC. Pokud je toto váš případ, je třeba na to lékaře při takových nejasnostech upozornit a nenechat se vystrašit.

Těhotenství trvá 280 dní, tedy 10 lunárních (28 dní trvajících) měsíců, 9 měsíců kalendářních.

Dále se pak před nástupem na mateřskou dovolenou (MD) dopíše i termín jejího začátku. Ten může být 6 – 8 týdnů před termínem porodu (TP), přičemž ženy, které jsou na pracovní neschopnosti (PN) z důvodu rizikového těhotenství, mohou nastoupit ne dříve než 6 týdnů před termínem porodu.

Uvádí se datum další kontroly v těhotenské poradně, tedy u vašeho gynekologa.

3) Anamnéza – celková

• rodinná anamnéza – údaje o závažnějších onemocněních ve vaší rodině, včetně výskytu vrozených vývojových vad (VVV) v rodině
• osobní anamnéza – vaše prodělaná onemocnění, operace – všechny!, alergie, dietní omezení, trvale užívané léky, absolvované krevní transfúze
• další důležité údaje – pracovní anamnéza (zátěž chemickými látkami, ionizujícím zářením, noční a směnný provoz, fyzicky náročná práce jako zvedání břemen nad 5 kg, riziko infekce…), protože tyto údaje jsou pro těhotenství důležité, a měly byste na ně gynekologa upozornit (máte nárok na změnu pracovního zařazení bez ztráty výdělku!); příp. i sociální anamnéza (žijete-li v nevhodném sociálním prostředí či jste matka-samoživitelka a budete potřebovat poradit s vyřízením sociálních dávek apod.)

4) Anamnéza – gynekologická

• informace o menstruaci (menses) – od kolika let (začátek v období 9 – 17 let je v normě); jak dlouho menstruační krvácení trvá (kolik dní); jak dlouhý cyklus máte – pravidelný či nepravidelný
• = 28/6 znamená, že váš cyklus trvá 28 dní (což je ideální) a krvácíte 6 dní (od začátku až do konce špinění)
• prodělaná gynekologická onemocnění – záněty pochvy, dělohy, děložního čípku, přednádorové stavy (prekancerózy), karcinom, výtoky; způsob léčby prodělaných onemocnění; operace (kyretáž – odstranění děložní sliznice pro krvácení, myomy či při interrupci, cerkláž – „svázání“ čípku při hrozícím předčasném porodu, LEEP – „klička“ odstraní přednádorové stavy, konizace čípku – odstranění části děložního čípku pro lézi různého charakteru – obvykle nádorovou); případně i úrazy, zvláště ty, které byly řešeny operativně
• historie předchozích těhotenství – porody (rok, hmotnost dítěte, délka těhu, komplikace), potraty (rok, spontánní či interrupce, komplikace, příčiny), mimoděložní těhotenství (GEU – graviditas extrauterina – rok, způsob jeho řešení)
• rozměry pánve – dříve se měřily se speciálním měřidlem, nyní pomocí ultrazvuku (diameter bispinalis – DBS, d. bicristalis – DBC, d. bitrochanterica – DBT, c. externa – CE) – nezbytné pro určení, zda miminko vzhledem ke své aktuální, předporodní, velikosti má dostatek prostoru projít pánví maminky při vaginálním porodu (pokud ne, je plánován císařský řez – SC – sectio caesarea)
• vaše vstupní hmotnost a tělesná výška

5) Těhotenská vyšetření

a) Laboratorní vyšetření – zpravidla ráno nalačno

• určení krevní skupiny (KS) a Rh faktoru – v případě jeho pozitivity je vše bez problému, ovšem v případě negativního Rh faktoru vás čeká ještě pár vyšetření (je totiž důležité vědět i jaký Rh faktor má miminko) – v 1. trimestru
• hemoglobin (Hb), hematokrit (Htk) a hodnota trombocytů (krevních destiček – trombo), erytrocytů (červených krvinek – ery) a leukocytů (bílých krvinek – leu) – v 1. a 3. trimestru
• vyšetření protilátek – v 1. trimestru (v případě negativity se již vyšetření opakovat nemusí)
• biochemický screening VVV (vrozených vývojových vad) – v 1. trimestru; je i pak součástí prvotrimestrálního screeningu, který je možné absolvovat i na genetickém pracovišti
• glykémie nalačno – 1. trimestr
• oGTT – orální glukózový toleranční test – screening těhotenského diabetes mellitus (cukrovky) – ve 2. trimestru (cca 23.-26.tt) – nalačno (je možné se trochu napít čisté vody) se provede náběr hladiny glykémie v krvi, pak žena vypije připravený sladký nápoj s glukózou a za 1 hodinu a pak za 2 hodiny se provádí náběr krve (glykémie), a sleduje se, jak si tělo s náloží glukózy poradí
• moč – chemicky a sediment – v 1. trimestru + papírkovou metodou při každé návštěvě poradny
• syphillis (RRR – rychlý reaginový test; TPHA – v názvu je uvedena treponema pallidum jako původce onemocnění) – 1. a 3. trimestr
• HBsAg – vyšetření hepatitidy B (žloutenky) – v 1. trimestru
• HIV (AIDS) – v 1. trimestru
• toxoplazmóza – antitoxo protilátky – onemocnění přenášené zvířaty (především kočkami)
• T – hormony – hormony štítné žlázy (T3, T4, TSH, antiTPO)
• GBS – kultivace výtěru z pochvy – viz dále
• další vyšetření v závislosti na prodělaných a chronických onemocněních (jaterní hodnoty, renální – ledvinné – hodnoty atd.)

Vyšetření GBS streptokoka z pochvy

Jde o nebolestivé vyšetření na GBS (Group B Streptococus – Streptococcus agalactiae) – streptokok skupiny B, které se provádí štětičkou a odesílá na mikrobiologii ve 36. tt.

Pokud je výsledek pozitivní a je zjištěn v kterékoliv fázi těhotenství, považuje se za pozitivní. Pokud je výsledek negativní např. v 1. trimestru, provádí se kontrolní vyšetření v 36. tt.

Pozitivitu nacházíme asi u 20 % žen a většinou nepůsobí ženě žádné potíže. K přeléčení ATB (antibiotiky) už v průběhu těhotenství se přistupuje jen v případě, že má žena subjektivní potíže, hrozí předčasný porod anebo je nález streptokoka i v moči.

GBS ale může způsobit infekční onemocnění plodu, k jehož nákaze dochází nejčastěji při průchodu porodními cestami. Proto se těhotným s pozitivitou GBS podávají při porodu ATB intravenózně v infúzi (do žíly) preventivně, aby se minimalizovalo riziko nákazy novorozence.

Proto se těhotná s tímto nálezem musí v případě odtoku plodové vody dostavit do porodnice nejpozději do 2 hodin. Podání ATB (obvykle penicilinová nemá-li žena alergii) by mělo být včasné, tzn. min. 3 hodiny před porodem, aby se dostalo přes placentu až do krevního oběhu dítěte. Podání ATB záleží na více faktorech – buď se podají jednorázově nebo v přesně určených pravidelných intervalech (mě osobně podávali ATB – celkem 5 dávek á 3 hodiny, ale můj první (takřka bezbolestný 🙂 ) porod trval celkem 5 hodin, takže se stihlo podat pouze 1,5 dávky… 🙂 )

b) Porodnické vyšetření – vyšetření v poradně u vašeho gynekologa

• datum vyšetření
• týden těhotenství – dle PM a dle UZ – ve formátu např. 15 + 1, což znamená 15 ukončených týdnů těhotenství + 1 den (maximum je 6 dní, pak již je 16 + 0, tedy ukončených 16 týdnů) – pokud je tedy zápis 15 + 1, je žena v 16. týdnu těhotenství
• aktuální hmotnost ženy
• otoky DK (dolních končetin) – zda jsou či nikoliv a v jakém rozsahu – mohou být způsobené žilní nedostatečností (varixy neboli křečové žíly, ale zvláště v pozdějších fázích gravidity je to dáno tlakem rostoucí dělohy na pánevní žíly, které tak hůře odvádí krev z DK, a ta tam tak lehce městná a dochází k otokům), ale také preeklampsií a eklampsií (závažný stav, který je nutno sledovat, někdy i za hospitalizace, a někdy dokonce ukončit těhotenství předčasně císařským řezem), kdy je krom otoků DK zároveň zvýšený krevní tlak a bílkovina v moči; výjimečně může být důvod i v onemocnění srdce (např. peripartální kardiomyopatie) nebo ledvin
• vyšetření moči orientačně papírkovou metodou – pH (A – acidita), bílkovina (B), glukóza (C – cukr) – zkratky mi jsou divné, ale jiný překlad mě nenapadá 🙂
• krevní tlak (TK) – obvykle bývá sklon k nižším krevním tlakům (opět nutno sledovat kvůli pre/eklampsii)
• subjektivní potíže – nevolnost…
• gynekologické vyšetření – v 1. trimestru i vaginální (vnitřní) včetně UZ, následně již až na výjimky jen zevní vyšetření (opět včetně UZ)

Při zevním vyšetření se hodnotí:

• růst dělohy – kam až dosahuje (3/sp = 3 prsty nad stydkou sponou; P/1 = 1 prst pod pupkem; 3/P = 3 prsty nad pupkem; X/P = v polovině vzdálenosti mezi pupkem a xiphoideem neboli mečíkem – dolním koncem hrudní kosti; X/2 = 2 prsty pod xiphoideem…
• napětí děložní stěny a případné kontrakce/poslíčky
• kvalita děložního hrdla (zda drží a není riziko potratu/předčasného porodu)
• vitalitu a polohu plodu (PPH – poloha podélná hlavičkou /hlavičkou napřed/, KP – konec pánevní /zadečkem napřed/, PP – poloha příčná, PPHL – poloha podélná hlavičkou postavení levé /zádíčka vlevo/…)

c) Ultrazvukové vyšetření (UZ, UTZ; USG – ultrasonografie)

• cca do 10.tt se jedná o embryo a od 10.tt je to již plod – fétus, odtud název fetální
• provádí se zpravidla 3-4x za graviditu – 10. – 12.tt; 20. – 22.tt; 30. – 32.tt, ale můj gynekolog mi prováděl UZ takřka při každém vyšetření
• 1. UZ vyšetření se provádí vaginálně v 6. – 8. tt – potvrdí graviditu, intrauterinní (tedy ne mimoděložní, ale přítomné v děloze), zda je životaschopné (je přítomna srdeční akce a zda vše vypadá v pořádku)

Uvádí se hmotnost plodu a jeho rozměry:

• CRL (crown-rump length = temenokostrční délka) datuje délku těhotenství
• BPD (biparietal diameter = příčný rozměr hlavičky, od spánku ke spánku)
• HC (head circumference = obvod hlavičky)
• TTD (trunc transverse diameter = příčný rozměr trupu) – v kombinaci s BPD určuje kefalotorakální index potřebný pro diagnózu IUGR (intrauterinní růstové retardace plodu)
• AC (abdominal circumference = obvod bříška)
• FL (femur length = délka femuru – stehenní kosti)
• tzv. sonoanatomie – zda jsou orgány v pořádku

Dále se sleduje:

• anatomie a funkce placenty (přítomnost hematomu – krvácení; uložení placenty v děloze – na straně dělohy či naopak v oblasti děložního hrdla, což komplikuje přirozený porod = do 32.tt se její přesná poloha může měnit, ale pak je již obvykle(!) poloha definitivní)
• anatomie a funkce pupečníku – přítomnost 3 cév (což je norma), průtoky krve atd.
• množství plodové vody – polyhydramnion je nadbytek, oligohydramnion je nedostatek (což bývá příznak některých VVV a jiných potíží)
  
  

d) Další vyšetření

• CTG (kardiotokograf – ozvy plodu a kontrakce dělohy; tzv. monitor) – natáčí se ve 3. trimestru – vsedě či vleže po dobu cca 20-30 minut (někdy přímo u gynekologa, jindy se dochází do porodnice – záleží na zvyklostech)
• kolposkopie a cytologie (preventivní vyšetření děložního čípku, které sleduje přítomnost nádorových a přednádorových lézí)
• případně amniocentéza; genetické vyšetření atd.
• EKG a interní vyšetření internistou či praktickým lékařem – 1x ve 2. trimestru

• stomatologické vyšetření – ve 2. trimestru – máte nárok na 2 stomatologická preventivní vyšetření v těhotenství
• plicní, neurologické, ortopedické, hematologické (mutace genu pro MTHFR a další trombofilní stavy – se zvýšenou srážlivostí krve…) a další vyšetření v závislosti na tom, s čím se těhotná chronicky léčí

e) hospitalizace, úrazy, onemocnění během těhotenství atd.

Těhotenský průkaz je v průběhu celého těhotenství důležitým dokladem a je nezbytné nosit ho celou dobu (zvláště při cestách mimo domov, a to nejen k lékaři) s sebou! Dvojnásob to platí při cestách do zahraničí. Zkratky popisující ultrazvuková vyšetření a laboratorní vyšetření jsou totiž mezinárodní.

V těhotenství totiž mohou nastat situace jako je kolapsový stav, překotný porod, krvácení, autohavárie atd., kdy je tato dokumentace nalezená v osobních věcech těhotné nedocenitelná. Těhotenská průkazka pak standardně slouží při příjmu na porodnické či jiné oddělení jako informační základ o vás i vašem miminku.

Po porodu vám ji v některé porodnici nechají na památku, v jiné odeberou a založí do dokumentace.

Stáhněte si e-Book „Homeopatika a vychytávky do porodnice“ ať si porod a poporodní období ve zdraví a pohodě oba užijete! 🙂