Atopický (atopos = cizí, zvláštní = atypické) ekzém je dlouhodobé zánětlivé a svědivé kožní onemocnění, které postihuje především děti. S věkem se ale příznaky obvykle mírní a u většiny dětí i zcela vyhasínají, ale sklon k onemocnění přetrvává celý život, jakožto vrozená dispozice k zánětlivé reakci kůže.
Sklon k atopickému ekzému se dědí z generace na generaci spolu se sklonem k astmatu, alergické rýmě a některým dalším alergickým onemocněním. Dítě rodičů-alergiků má tedy mnohem větší pravděpodobnost, že bude trpět alergií-atopií, než dítě rodičů, kteří alergiemi netrpí. Na vzniku ekzému se ale podílí řada vnitřních a vnějších faktorů.
Atopický ekzém, astma a alergickou rýmu řadíme mezi atopická onemocnění, které spojuje zvýšená citlivost kůže a sliznic k různým látkám běžně se vyskytujícím v okolním prostředí. Ty se dostávají do organismu kůží, dýchacími cestami a trávicím ústrojím a setkávají se se zvýšeně reagujícím a přecitlivělým imunitním systémem.
U atopika je vrozená řada změn přímo ve stavbě a činnosti kůže a pokožka proto reaguje na běžné podněty nezvyklým způsobem = hyperreaktivita kůže (zarudnutí, prosáknutí až otok, mokvání, kopřivka, pupínky nebo ekzém). Kůže ekzematika je obvykle suchá, schází jí schopnost zadržovat vodu a snadno se v ní tvoří trhlinky, kterými do kůže pronikají alergeny a dráždivé látky z okolního prostředí, čím se situace ještě zhoršuje.
Hlavní příčiny vzplanutí nebo zhoršení ekzému a spouštěči záchvatů svědění:
Malé děti jsou velmi citlivé a zranitelné (vyvíjející se organismus i jeho funkce včetně funkcí detoxikačních) a děti s atopickým ekzémem o to víc. Proč by měla být léčba co nejšetrnější má tyto hlavní důvody:
Atopický ekzém postihuje stále více dětí a kožní lékaři bohužel nezřídka předepisují kortikoidy neboli hormonální léčbu i malým kojencům jako lék první volby, aniž by dali prostor méně zatěžující léčbě.
Kortikoidy jsou totiž to nejsilnější, co se na atopický ekzém používá. Je to taková „SOS – léčba“ = záchranná brzda, která je na místě (nebo by měla být) jen pokud jiné prostředky nepomáhají a ekzém je rozsáhlý nebo těžký a dítě velmi trápí a omezuje.
Tento „silný kalibr“ s protizánětlivými a protisvědivými účinky má ovšem řadu rizik a nežádoucích účinků (zvláště při delším podávání), a je proto potřeba kortikoidy indikovat s rozmyslem, zvláště u těch nejzranitelnějších – kojenců – a aplikovat je jen na nejvíce postižená místa a jen po velmi omezenou dobu (obvykle do 3 dnů)!
Pauza v této hormonální léčbě by měla být minimálně tak dlouhá, jak dlouho trvala léčba (ideálně ale dvojnásobná) – např. 3 dny léčba kortikoidy a pak na 6 dní kortikoidy vysadit. Kortikoidy se aplikují obvykle večer na noc, abychom snížili svědění a umožnili spánek, a to po umytí (sprše, koupeli) před promaštěním emoliencii.
Hormonální masti potlačují reakce organismu (i ty imunitní) a vše, co se tělo snaží dostat z těla ven, se tak dostává zpět. To potvrzuje i tradiční čínská medicína, která odhaluje souvislosti mezi atopickým ekzémem, alergiemi a dalšími onemocněními a způsobem léčby, včetně té pomocí kortikoidů. Tyhle zajímavosti si nenechte ujít.
Ano, ekzém při léčbě kortikoidy takřka okamžitě mizí nebo se výrazně zlepšuje, ale nedochází k vyléčení v pravém slova smyslu. Neléčí se příčina nemoci (jako když na bakteriální infekci užíváte antibiotika, která bakterie zabíjejí), ale dochází pouze k potlačení příznaků, které se ale dříve nebo později znovu objeví, pokud se neřeší stav komplexně…
To se totiž povedlo mě u našeho Vilíka, který měl ekzém od 3-4 měsíců věku a krátce po 2. narozeninách byl bez ekzému – a to bez jakýchkoliv omezení a pravidelné léčby (mazat jsem ho pak už vůbec nemusela, a přesto byla pokožka čistá, bez ekzému, bez svědění, vláčná bez suchosti)!
A náš druhorozený Vikísek měl ekzém už v šestinedělí, ale ve 14.měsících má jen několik ložisek na nožičkách a jinak je bez ekzému, takže Vilíka možná ještě „trumfne“ a zbaví se ekzému ještě dříve. 😊
Ale i přestože jsem maminka dvou malých atopiků a lékařka, i já se pořád učím a e-Book „Jak vyléčit atopický ekzém u miminka“, který maminky provází atopickým ekzémem a jeho léčbou pomocí šetrné přírodní léčby, režimových a stravovacích opatření, pořád doplňuji.
Kojení – výhradní do ukončeného 6.měsíce (u prospívajících) a pak i nadále při zavádění příkrmů minimálně do konce 1.roku věku, ideálně do 2 let, pokud nejsou důvody (ze strany maminky či dítěte) k ukončení kojení.
Máte-li problém s nedostatkem mateřského mléka, stáhněte si zdarma e-Book „5 tipů, jak co nejrychleji zvýšit laktaci“, který pomohl už nejedné mamince. 😊
Vše o kojení, péči o mateřské mléko a možnostech řešení nejrůznějších problémů, které při kojení mohou nastat, se naučíte v mnohem podrobnějším e-Booku „Kojení od A do Z“.
Při kojení totiž dítě dostává nejen řadu imunologicky aktivních látek, ale navíc může „prostřednictvím maminky užívat“ i vhodně vybrané doplňky stravy s pozitivním vlivem na ekzém, které by zatím vzhledem k věku nemohlo užívat samo.
Kvalita a složení stravy a způsob stravování v prvních 3 letech života dítěte má stěžejní význam pro celoživotní zdraví, takže se vyplatí dát si záležet!
Atopický ekzém u malých dětí bývá z cca 90 % způsoben potravinovou alergií, takže je stěžejní vysledovat, jaká potravina ve stravě maminky (u starších kojenců a batolat přímo jejich strava) by mohla dítěti alergii způsobovat (nejčastěji to jsou mléko, vaječný bílek, lepek, ořechy).
Po zavedení nového druhu potraviny vyčkejte 5 – 7dní, zda nedošlo k projevům alergie (vyrážka, dechové potíže, vyzvrácení – jsou okamžité; bolesti bříška, koliky, krev ve stolici a další se objevují až po určité době) či zhoršení ekzému. Teprve pak zavádějte další novou potravinu.
Do 1. roku věku zavádějte jen nealergizující a nedráždivé (např. i zvyšují svědivost kůže) druhy potravin. Pokud jde o ovoce a zeleninu, podávejte tyto druhy: jablko, hruška, banán, borůvky, avokádo, hrozno, meloun, brambory, mrkev, dýně, červená řepa, cuketa, brokolice, květák… Do roka také nepodávejte alergeny jako jsou ryby.
S častou konzumací bílého pečiva bych počkala k 10. měsíci věku. S jogurtem k 11. měsíci. Vybírejte kvalitní produkty, ideálně aspoň do roku věku v bio kvalitě. A například u jogurtu vybírejte ty bez škrobů a dalších přídavků.
Pozor na cukr a sladké obecně, to ekzém a svědění zhoršuje, takže tomu se vyhněte. Cukr má i negativní vliv na střevní mikroflóru, která má přímou souvislost jak se stavem pokožky, tak s imunitou, a tedy i ekzémem.
Jak skutečně zdravě zavádět příkrmy u zdravých i alergických dětí od 6 měsíců do 3 let a vše, co byste o příkrmech, jejich přípravě, podávání, zavádění i skladování měli vědět, se dozvíte v rozsáhlém e-Booku „Příkrmy od A do Z“, který vám zodpoví všechny vaše otázky a nejasnosti. 😊
Podrobná specifika stravování atopiků nechybí ani v e-Booku „Jak vyzrát na atopický ekzém u miminka“, protože léčba atopického ekzému musí být opravdu komplexní a strava je tím nejjednodušším, nejpřirozenějším, ale i nejdůležitějším způsobem, jak ekzém a zdraví obecně ovlivnit.
Atopická pokožka má problém zadržovat vodu a je suchá, proto je třeba ji neustále promašťovat emoliencii. Jako zvláčňující krém (emoliens) doporučuji používat jen certifikovanou přírodní kosmetiku, protože neobsahuje nebezpečné příměsi (konzervanty atd.) jako např. parabeny (hormonální disruptory, které simulují funkci ženských pohlavních hormonů – estrogenů!).
Mě se osvědčilo řada přírodních produktů, které najdete v e-Booku „Jak vyléčit atopický ekzém u miminka“, ale doporučuji začít/zkusit to nejpřírodnější, nejlepší a nejdostupnější – bio panenský kokosový olej za studena lisovaný. Žádný speciální, ale ten, který používáte v kuchyni – je totiž super na smažení sladkých jídel (maso bych na něm pro jeho sladkou chuť nesmažila, ale také to jde), běžnou konzumaci jako zdravé mlsání nebo péči o pokožku.
Obsahuje mimo jiné i omega-3 mastné kyseliny, kterých má pokožka atopiků nedostatek, a právě ty jsou potřeba pro vláčnost pokožky. Další konkrétní tipy na emoliens sdílím v e-booku.
Používejte oblečení jen ze 100% bavlny – ideálně ale z bio bavlny či bambusu.
V prvních týdnech života je vhodné miminko (nejen atopické) koupat jen 1 – 2x týdně. V pozdějším kojeneckém věku koupat jednou za 2-3 dny. Koupel by měla být, zvláště ve fázi zhoršení ekzému, krátká – cca 3minutová – a poté do 3 minut namazat zvláčňujícím krémem.
U atopiků koupat bez mycích přípravků (sprchových gelů/mýdel) jen čistou vodou, protože miminka se např. nepotí a není tedy potřeba tyto přípravky používat. Do vody přidávat olej (olivový, konopný – stačí ty používané při vaření) a odvar z ovesných vloček.
Pravidelně podávejte miminku probiotika, protože zabezpečují pevnou imunitu i zdravou střevní mikroflóru, která má přímou souvislost se stavem kůže. Kdo by je měl užívat především a jaká vybrat najdete ve článku „Pevné zdraví aneb TOP probiotika pro maminky a miminka“>>)
Denně dávejte dítěti dostatek vitaminu D3 (Vigantol či např. Baby-D3 od Jamieson v případě intolerance Vigantolu – některá miminka po něm mají bolesti bříška). O souvislostech vitaminu D3 a zdraví a jeho vlivu na drtivou většinu chorob najdete ve článku „Jeden krok k dokonalému zdraví aneb Zázračný vitamin D“>>. Jak je to s prevencí atopického ekzému už v těhotenství najdete zase ve článku „Vitamin D a plodnost, těhotenství a mateřství“>>
Chraňte dítě před chemií všeho druhu (konvenční čistící prostředky, běžná kosmetika, škodlivá éčka z potravin, léky atd.), protože dítě je vůči ní mnohem citlivější a reaguje zhoršením ekzému (ekzematik je takový indikátor chemie v okolí). Jedna z teorií vzniku ekzému je ta, že dítě bylo vystaveno množství chemie a už se ji nedokázalo zbavit a ta z těla nyní odchází kůží… S tím proto souvisí i pravidelná detoxikace, tu ale je třeba vhodně vybrat.
Vhodný je i odklad očkování – minimálně na dobu, kdy je ekzém klidný. Proč očkování odložit, na kdy a především jak před/při/ po očkování postupovat a jak minimalizovat rizika nežádoucích účinků očkování najdete v e-Booku Zásady bezpečného očkování>>., který je ale určený rodičům všech dětí, nejen těch s atopickým ekzémem.
Toto jsou ta nejzákladnější opatření, ale je toho víc, co by měly maminky malých atopiků řešit, pokud chtějí děťátku ulevit šetrně a co nejrychleji. Toto vše v e-Booku probíráme:
Je ale potřeba říct, že přírodní léčba pomocí režimových opatření a stravy nepomůže přes noc (jako kortikoidy) a může trvat i pár týdnů, než pokožka zregeneruje a jsou vidět výsledky. Rozhodně se to ale vyplatí, protože léčba dítě skutečně léčí, ne pouze potlačuje příznaky, které se dříve nebo později projeví někde jinde, např. vznikem astmatu nebo dalších onemocnění.
Objednejte si e-Book „Jak vyléčit atopický ekzém u miminka“ podle celostní lékařky-maminky 2 malých atopiků a začněte s opatřeními ještě dnes a už za 2-3 týdny uvidíte výsledky! Čím více opatření naráz zavedete, tím rychlejší bude efekt. Nenechte se odradit, když efekt neuvidíte za 3 dny a vytrvejte!
V případě otázek či nejasností se na mě neváhejte obrátit: V ceně e-Booku mají maminky e-mailové konzultace zdarma!
Držím palečky, ať se vašim děťátkům uleví, co nejdříve!
Zdroj (definice, příčiny):
prim. MUDr. Štěpánka Čapková – Jak pečovat o dítě s atopickým ekzémem
Až na pár výhrad souhlasím – pěkně shrnuto!
Ekzém jsem zažila s prostředním synem. Zbavili jsme se ho do několika týdnů, zejména díky změně stravy. Po dvou týdnech protikvasinkové diety začal ekzém ustupovat, za dalších několik týdnů byla kůže čistá a vláčná. Brali jsme prebiotika (ty nejsou v článku zmíněna vůbec), přešli na nontoxic domácnost. Mazali jsme VYSUŠUJÍCÍMI krémy. Pili rooibos proti svědění.
Nejedli jsme nic sladkého (ani tu zmíněnou mrkev), žádné mléčné výrobky, žádné polotovary (éčka ekzém zhoršují).
Mastnému mazání jsme se vyhnuli obloukem (mastné ekzém zhoršuje, kvasinka se v mastném množí). Po zmizení zarudnutí je možné začít hydratovat, ne promašťovat. My nemazali pak už ničím, nebylo to potřeba.
Kdyby někoho zajímalo víc, metoda pochází od Věry Zikové. Nyní je syn už 4 roky čistý.
Děkuji, Luci, a gratuluji, jsem ráda, že další maminka potvrzuje, že ekzém je možno skutečně vyléčit jen režimovými a stravovacími opatřeními bez léků, jako my (Vilík je také 2,5 roku čistý a bez jakékoliv další péče, mazání apod.). 🙂 Prebiotika, probiotika a vše bez chemie včetně éček, naprosto souhlasím, článek je rychlé, obecné shrnutí, přesně jak píšeš, vše podrobné a další specifické rady (včetně rooibosu a dalších stravovacích doporučení a nezbytného detoxu) jsou až v e-Booku, do článku to prostě nejde vše dát. Vysušující krémy mi zabíraly jen na některé typy ložisek ekzému, je to určitě dost individuální, někdy se musí zkoušet vícero druhů kosmetiky. Mastné (jako jsou tuhé mastičky) určitě nedoporučuji, ale kokosák řadě dětí výborně zabírá a je to levné a dostupné, chce to prostě zkoušet a všemu dát čas. Máš pravdu, v jednom případě jsem uvedla „promašťovat“ a bylo to zavádějící, nebylo to myšleno doslova, jsi pozorná čtenářka 🙂 Metodu paní Zikové znám, ale nemám osobně vyzkoušeno, ale určitě ji s klidným srdcem mohu doporučit, děkuji za připomenutí, Luci!