Vy hrozní rodiče, teď už vás chápu aneb Co je pro dítě nejlepší a jak na to!

Než jsem se stala maminkou, měla jsem pořád pocit, že vše stran péče o miminka a malé děti VÍM NEJLÉPE a že to všichni okolo dělají špatně.

Nestačila jsem se divit: „Jak můžou to miminko hodiny vozit v autosedačce-vajíčku místo v prostorném kočárku, vždyť je tam skrčené a zkroucené? Ježíši, vždyť mu ta hlavička v šátku visí dozadu, copak ta máma neví nic o vývoji miminka?

Chudák malý, ta hrozná máma na něj křičí, přitom si chtěl jen ještě chvilku hrát, copak mu to nemůže říct klidně a domluvit se s ním? Jak může kojence cpát piškoty vždyť je to jen bílá mouka, hromada cukru a vejce, a ty jsou z toho ještě nejzdravější? Nechápu, proč mu máma nevaří a kupuje ty hnusné příkrmy ve skleničkách, to já mu budu vařit…“

Manžel i kamarádky už se mnou nechtěli chodit „mezi lidi“, protože se báli, že dostaneme pár facek. Proč? Protože jsem si pouštěla pusu na špacír a glosovala jednání kolemjdoucích rodičů stylem“Ježíši, to je hroznej kočár. Chudák dítě, chce si povídat s rodiči a oni ho jen okřikují. No párek s hořčicí bych dítěti nekoupila apod.“ 🙂

Schválně jsem se nechávala slyšet, abych rodiče aspoň trošku vzdělala. Sice nevhodným způsobem, ale nemohla jsem si pomoct. Cloumaly mnou emoce… Zkrátka já to přeci vím lépe než vy,

VY HROZNÍ RODIČE. 🙂

A přijít k nim a pokusit se jim nenápadně a laskavě poradit jsem si netroufla, abych nějakou skutečně nechytla.

Říkala jsem si, počkejte až budu mít miminko já, já vám ukážu, jak se to dělá. – Jak mít zdravé a spokojené miminko, být skvělá maminka!

Pak ale přišla naše chvilka. Já vysadila antikoncepci, ale miminko stále nikde. Měsíce a pak i roky ubíhaly a my pořád nic, i přestože jsme dělali všechno možné… Už jsme byli z toho neustálého neúspěchu unavení, zoufalí, bez nálady. Koníčky už nás nebavily. O to víc jsem nesnášela všechny ty matky, které mají miminko a ani se o něj neumí pořádně postarat.

Pak už jsem ale začala nesnášet i ta mimina! Ach jo, co to se mnou je.. Začínalo se mi to vše kolem těhotenství a všech těch nekonečných otázek, jestli už jsem „v tom“, hnusit.

Ale radit jsem nepřestávala. Spíš naopak a o to drsněji. Kamarádky už mě znaly a tak se tím nenechaly vyvést z míry a jen mi trpělivě dokola vysvětlovaly proč to dělají tak a tak…

Po víc jak 2 letech marného snažení jsme sebrali odvahu a podstoupili nejrůznější vyšetření. Diagnóza zněla hrozně, ale jasně – neplodnost kombinovaná mužská i ženská! Jedinou naší nadějí na vlastní miminko bylo umělé oplodnění!

To jsme nakonec podstoupili takřka před 2 lety. Zvládli jsme to naprosto s přehledem a na první dobrou čekali chlapečka!

IMG_6375 CB

V těhotenství jsem si vše kolem miminek zjišťovala, abych byla na všechny problémy připravena. Užívala jsem si pohodové těhotenství zakončené krásným, rychlým, takřka bezbolestným, přirozeným porodem. A my se konečně stali rodiči nádherného miminka!

Teď už mu je 13 měsíců a my řešili nejeden problém, stejně jako spousta novopečených rodičů. V šestinedělí chtěl malý kvůli nedostatku mateřského mlíčka celé dny kojit a já se nestíhala ani najíst nebo dojít si na záchod. I přestože jsem měla vše o uspávání načteno, měla jsem problém ho uspat.

TEĎ UŽ CHÁPU,

proč maminky nosí miminka v šátku. Miminka se mohou v šátku nakojit a pak se houpáním při chůzi uspí a maminky tak mohou obstarat sebe. Samozřejmě to není jediný a hlavní důvod používání šátku a jistě ne všechny maminky neumí dítě do šátku správně „nainstalovat“, ale jeden z důvodů jistě.

TEĎ UŽ CHÁPU,

proč maminka někdy na své milované dítě zakřičí. Protože už je vyčerpaná, hladová, nemá za celý den chvilku klidu a pak stačí droboulinká drobnost a buchnou saze a seřve toho kulíška na tři doby. Stejně jako jsem to už udělala i já. 🙁 A možná toho,  stejně jako já, již v následující sekundě lituje.

UŽ CHÁPU,

proč dítěti dávají jíst to či ono. Dítě má růstový spurt a snědlo by mámu po večeři jako zákusek a ona zrovna dnes nemá nic dalšího připraveno. Možná chce mít konečně chvilku klidu a jen tak koukat do blba a ví, že s piškotkem se jí to splní.

Možná, že je důvod jiný a možná také neznalost… každopádně výsledek je stejný: „Tak si ten piškot vem…“

Teď už chápu. Neschvaluji to a také neříkám, že to tak také dělám, ale teď už to chápu!

Sice bych stále chtěla ostatním poradit, jak na to, protože každá rada dobrá, ale už jejich chování pro mě není tak nepochopitelné a „zahanbující“, jako dřív. Stačí si vzpomenout na podobnou situaci u nás doma a hned mám pochopení…

Teď se naopak dostávám do jejich postavení já. Dostávám dobře míněné rady a opravdu zjišťuji, že to není moc příjemné. Každá taková rada v mámě vyvolává pocit „NEJSI DOBRÁ MÁMA, DĚLÁŠ TO ŠPATNĚ“.

Slýchávám: „Neměl by už spát ve své postýlce? Kdy už přestaneš kojit, už je velký. Neblázni, to neohlídáš, aby nejedl nikdy nic nezdravého! Nevoď ho za ruce, z rehabilitačního hlediska to není vhodné.“

Tak za prvé. Neměl by spát ve své postýlce. Nám společné spaní vyhovuje, vím, že je to pro nás oba to nejlepší. Oba spíme mnohem lépe. Za druhé. Kojení je pro moje tělo sice náročné, ale oba dva si to užíváme. Je to pro něj to  nejzdravější a pro oba z psychologického hlediska skvělé. A za třetí. Neohlídám to na 100%, ale 80% je pořád lepší než 20%. Navíc jsou to jen výmluvy a lenost. Komu skutečně záleží na zdraví a to nejen dítěte, ten si to ohlídá! A do čtvrtice. Já vím, ale nejsem jediná, kdo se o něj stará, a zkrátka dítě některé věci vyžaduje a je mu úplně jedno, že to není zdravé, vhodné a já nevím, co ještě…

Já si nenechávám radit od radilů, i přestože to myslí dobře. Radí nám pediatři, tabulky, babičky, kamarádky, televize nebo internet… Navíc každý obvykle říká něco jiného… A co teď?

Já jsem v klidu, vím totiž jak na to! MÁM SVOJÍ INTUICI = svůj interní poradní systém.

Ta mi říká, co je pro mě a moje dítě to nejlepší. Znáte ten pocit v břiše, který vám říká „ne, ne, ne přes ten park uprostřed noci nechoď“? Ten pocit, to je ta intuice. Od té doby, co jsem se stala maminkou, jí mám vyvinutější než kdy dříve.

SDC13286

Ale jak se jí zeptat? Jednoduše! Představte si, že byste měla svoje dítě odstavit, přestěhovat do postýlky, nechat očkovat proti tomu či onomu nebo cokoliv jiného a sledujte, jaký u toho máte pocit.

Pokud si říkáte „jo, to by šlo, myslím, že to oba zvládneme a je to pro nás to nejlepší“, tak super. Ale pokud při tom pomyšlení máte osypky, tak to zkrátka nedělejte. A je úplně jedno, co říkají ostatní nebo, že dítě vaší kamarádky to zvládlo. To, co je dobré, pro vaši kamarádku nemusí být dobré pro vás. Každé z nás radí intuice něco jiného. Tedy pokud nám radila intuice a ne chytrá sousedka.

Mě intuice před pár dny přepnula z módu „dávat dítěti k jídlu výhradně bio, přes to nejede vlak“ do módu „lepší občas ne-bio, než skoro-plesnivé bio“. Zkrátka takřka ze dne na den udělalo moje myšlení „cvak“ a už při pomyšlení, že malý jí i konvenční ovoce a zeleninu, nemám špatný pocit…

Takže nenechte se otrávit dobře míněnými radami radilů. Oni zkrátka už buď zapomněli, jaké to bylo a nebo to ještě neví a vy jste ti, kteří se budou smát naposled. 🙂

Naučím vás jednu pěknou vizualizační techniku, kterou mě naučila Tereza Kramerová. Říká jí technika napnuté kšandy – představte si každou takovou radu jako kšandy, které se od příslušného radila natáhnou směrem k vám a pak najednou prásknou zpět a praští ho. Ta dobře míněná rada do vás jen lehce strčila, ale do radila praštila a vrátila se mu i s úroky…

A ještě jedna poznámka. Uvědomte si, že ten, kdo má problém s tím kojením, společným spaním, voděním dítěte za ruce atd. je ten radil, ne vy! On jen na vás chce přehodit své problémy. To se nenechte! – Pokud jste naprosto pevně přesvědčeni, v souladu s kamarádkou intuicí, že to děláte nejlépe, jak umíte…!

Možná, že vám závidí a chtějí vám ublížit se vzkazem mezi řádky „nejsi dobrá máma“, ale to si pište, že jste! Jak to vím? Nebyla byste přece na mém webu a nečetla můj článek o mateřské intuici!

Udělejte jednu důležitou věc a už nebudete potřebovat učebnice, knihy, časopisy ani televizi se spoustou radilů…

Naslouchejte svému dítěti a své mateřskou intuici, oni vás povedou! Moje maličkost vám bude oporou…

Mateřská intuice žeň se vpřed a křič hlasitěji! 😉

Stáhněte si zdarma eBook „6 kroků ke zdravému kojenci“, kde se na pár stránkách naučíte, jak pro zdraví Vašeho děťátka udělat maximum a upevnit jeho imunitu!

 

 

Maminka-lékařka se zkušeností s léčbou neplodnosti (první miminko máme z IVF, ale druhé z přirozeného otěhotnění!) a vášní pro zdraví bez "chemie". Nadšená propagátorka Nevýchovy, která si užila krásné těhotenství i porod a zvládla strasti počátku mateřství se ctí. Autorka e-průvodce pro páry plánující miminko "Naše vítězství nad neplodností aneb 12 tipů, jak zvládnout umělé oplodnění", e-průvodce těhotenstvím a přípravou k porodu "Konečně těhotná aneb Jak mít pohodové šestinedělí a zvládnout porod s úsměvem", e-průvodce komplexní péčí o miminko"Deník novopečené maminky aneb Jak přežít šestinedělí a užívat si mateřství". "S intuicí, rozumem i humorem Vás provedu mateřstvím již od plánování miminka." Jak a proč jsem se stala z neplodné lékařky maminkou blogerkou si přečtěte zde.
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů