Vitamin D má pro náš organismus a celkové zdraví neskutečný vliv, ale bohužel je jeho význam, a to i odborníky, někdy zbytečně podceňován. Dostatečný příjem vitaminu D je nezbytný k dobrému zdraví a prevenci, ale i léčbě, řady chorob včetně těch nejvážnějších.

Vitamin D není jedna látka, ale komplex sloučenin, přičemž rozeznáváme 2 nejdůležitější typy:

• vitamin D2 (ergokalciferol) – rostlinného původu, hůře využitelný a v organismu se přeměňuje na lépe vstřebatelný vitamin D3
• vitamin D3 (cholekalciferol) – živočišného původu

Vitamin D pozitivně ovlivňuje celý náš organismus a zajišťuje dokonalé zdraví!

Mezi hlavní účinky vitaminu D se uvádí:

• stimulace a podpora imunitního systému (např. T-lymfocytů)
• tvorba a regulace působení inzulínu slinivkou
• příznivý efekt na myokard a krevní tlak
• zvýšená svalová síla, rychlejší regenerace svalu po tréninku, udržení výkonnosti
• mozková aktivita – kognitivní funkce, koordinace pohybů, vnímání rovnováhy

Vědci našli receptory pro vitamin D prakticky ve všech tkáních, což znamená, že vitamin D ovlivňuje a pozitivně působí na funkce většiny tkání v těle!

Příznivý vliv má jak na prevenci, tak na průběh těchto chorob a stavů:

• rakovina (vitamin D reguluje činnost genů a zpomaluje jejich poškozování)
• hypertenze a oběhová onemocnění včetně infarktu myokardu, zvýšené hladiny cholesterolu LDL
• revmatoidní artritida, roztroušená skleróza, Crohnova choroba, astma, cystická fibróza
• diabetes mellitus (cukrovka), obezita
• chřipka, nachlazení, tuberkulóza
• stárnutí, ztráta vlasů, makulární degenerace (onemocnění oční sítnice)
• lupénka, atopický ekzém
• u dětí křivice, u dospělých osteoporóza a osteopenie (riziko je výrazně vyšší u žen v menopauze a starých lidí), svalové bolesti, nižší svalová síla a hmota
• zubní kaz, parodontóza
• preeklampsie, těhotenská cukrovka, předčasný porod, poporodní deprese, neplodnost – o tom více v samostatném článku>>
• nespavost, migrény, deprese, Alzheimerova demence, Parkinsonova nemoc, schizofrenie, autismus, hyperaktivita a agresivita dětí

Imunita není pouze protiinfekční ochranou, ale také ochranou před autoimunitními a nádorovými onemocněními!

Vitamin D působí preventivně v případě revmatoidní artritidy, Crohnovy choroby, roztroušené sklerózy, tuberkulózy a mnoha dalších. Tato onemocnění se dokonce často poprvé objeví v zimních měsících. Uvádí se, podávání vitaminu D dětem již po porodu minimálně do konce 1. roku snižuje riziko vzniku diabetu 1. typu na pouhých 20%!

Vitamin D má těsný vztah k prevenci nádorových onemocnění (především rakoviny tlustého střeva, prsu, prostaty, kůže, vaječníků, slinivky, plic). Zvyšuje šanci přežít nádorové onemocnění, snižuje riziko vzniku metastáz, recidiv nemoci a má i příznivý vliv s chemoterapií, stejně jako příznivě působí na potíže spojené s léčbou nádorového onemocnění. Ovšem někteří onkologové význam doplňků stravy jako účinných prostředků v podpůrné léčbě a rekonvalescenci odmítají.

Nejčastější projevy nedostatku vitaminu D

• únava, svalová slabost, nižší svalová síla a výkonnost (u seniorů i nižší fyzická aktivita a častější pády)
• bolesti svalů, kloubů
• podrážděnost, přecitlivělost, nespavost,  změny nálad
• nechutenství, ztráta hmotnosti
• zvýšená lámavost kostí (včetně únavových zlomenin)
• hypertenze (vysoký krevní tlak)
• krvácení dásní

U dětí se může objevit – ztuhlost svalů, vyšší lámavost kostí, sklon k respiračním onemocněním, nedostatečný či zpomalený růst, apatie, únava nebo naopak zvýšená míra dráždivosti a nervozity.

Jak pečovat o zdraví a imunitu dětí se dozvíte v krátkém e-Booku, který si stáhněte ZDE>>

Vitamin D získáváme z 80-90% ze slunečního záření a jen z 10-20% z potravy!

Vitamin D3 se tvoří v kůži z 7-dehydrocholesterolu působením slunečního záření typu UVB a poté je vychytáván jaterními buňkami a dále přeměňován na 25-hydroxycholekalciferol, který je převažující formou vitaminu D v krevním oběhu a tvoří i většinu jaterních zásob vitaminu. K další přeměně dochází v ledvinách za vzniku 1,25 – dihydroxycholekalciferolu (kalcitriol), který už přímo ovlivňuje metabolismus vápníku.

Vznik vitaminu D v kůži působením slunečních paprsků je ovšem negativně ovlivňován řadou faktorů!

UVA záření, které působí opálení, resp. zrudnutí pokožky nemá na vznik vitaminu D vliv. Takže opálení se nerovná vzniku vitaminu D. Pokud je Slunce nízko a paprsky na Zem dopadají pod úhlem menším než 47st. (stíny jsou delší než skutečný objekt), UVB záření se odráží od ozónové vrstvy a k nám neproniká.

Navíc průchod a účinek UVB (a tedy i množství vytvořeného vitaminu D) zhoršují:

• mraky
• znečištěné ovzduší, vliv má i nadmořská výška
• opalovací krémy (navíc obsahují množství „chemie“) – nevytvoří se vitamin D
• časté koupele v teplé vodě s použitím mýdla nebo osprchování s použitím sprchového gelu ihned po vykoupání (smývá se vrstva mazu a tuku a snižuje se množství 7-dehydrocholesterolu v kůži, ze kterého se pak vitamin D vytváří) – proto se podle nejnovějších průzkumů doporučuje nepoužívat jakékoliv kosmetické „odmašťovací“ prostředky, ale pouze vodu
• oděv
• suchá pokožka (zvláště u starších lidí)
• vyšší věk (nad 50 let)
• obezita
• fototyp kůže.

Pro získání vitaminu D ideální opalování mezi 10. – 16. hodinou. Neúčinné je ranní a večerní opalování a stejně tak i opalování v období podzim-jaro (Slunce je nízko). Uvádí se, že v ČR je možné získat vitamin D naposledy v první týdnu v září a nejdříve asi v polovině dubna.

Podle WHO (Světové zdravotnické organizace) stačí k pokrytí denní dávky vitaminu D u dětí pobyt na slunci po dobu cca 30 minut denně, přičemž stačí, je-li slunci vystaven obličej či předloktí. Dr. Michael Holick, M.D., PhD., jeden ze světově uznávaných výzkumníků zabývajících se působením a léčbou vitamínem D, ale udává, že pro jeho dostatečnou tvorbu je potřeba odkrýt co největší část těla, zejména ruce a trup, a naopak opalováním obličeje nedochází k příliš velké tvorbě vitamínu D. Zároveň uvádí, že několik minut na slunci v létě vyprodukuje 10.000-50.000 IU vitamínu D, což je až 100x víc, než je oficiálně doporučená denní dávka (viz dále).

Beta-karoten není vitamin A, je to jeho prekurzor

Vitamin A je za ochranný faktor UV záření považován mylně, naopak jako účinnou náhradu ochranných krémů lze použít doplňky stravy s beta-karotenem. Takže je třeba dávat pozor, zda doplněk obsahuje vitamin A nebo beta-karoten.

Jak vybrat vhodný opalovací krém? 

Určitě vybírejte certifikovanou přírodní kosmetiku (např. já mám Eco Cosmetics), raději vybírejte přípravky s fyzikálním filtrem (obsahuje např. zinek) než chemickým, nebo zkuste panenský za studena lisovaný makadamiový olej, který obsahuje nejen hodně vitamínu A,B, E, ale také ochranný UV faktor 3-4. Další přírodní možností je mrkvový olej.

V minulosti byla jako zdroj vitaminu D využívána pouze potrava – „rybí tuk“ jako tradiční prevence

Vitamin D2 se nachází v rostlinné stravě včetně hub, ale mnohem účinnější a využitelnější pro náš organismus je vitamin D3, který se vyskytuje výhradně v živočišných produktech:

• tučné mořské ryby (losos, tuňák, dále pstruh – obsahují navíc omega-3 mastné kyseliny s řadou pozitivních účinků) – losos 624 IU vitaminu D ve 100g, sardinky 440 IU ve 100g, tuňák 236 IU ve 100g
• tresčí játra („rybí tuk“) mají nejvyšší obsah vitaminu D – 5000 IU v 1 konzervě (1 kávová lžička 1250 IU)
• játra
• vaječný žloutek – 52 IU ve 100g
• mléčné výrobky – plnotučné mléko (nejen kravské), máslo
• vepřové sádlo a hovězí maso (v bio kvalitě či vlastní výroby).

V konvenčních (ne-bio) mléčných výrobcích, mase a vejcích se ovšem nachází jen malé množství, protože skot a slepice jsou většinou chované v uzavřených prostorech bez přístupu slunečního záření a mají samy nedostatek vitaminu D.

Vitamin D v doplňcích stravy: Správné dávkování je předmětem dohadů i mezi odborníky…

Při předávkování dochází k tzv. hyperkalcémii (zvýšená hladina vápníku v krvi) s následným rizikem tvorby vápenatých močových kamenů a tzv. kalcifikací (ložisek zvápenatění) v měkkých tkáních, ale také dalších komplikací.

Dle zdravotní legislativy ČR (pokud nedošlo ke změně) by denní dávka neměla překročit pětinásobek DDD, tedy 25ug/den = 1000 IU. Ovšem řada odborníků udává právě tuto dávku jako minimální nutné denní množství.

RNDr. Petr Fořt, CSc., odborník na výživu, o možném předávkování vitaminem D uvádí: „Nepodložená tvrzení jsou pro zdravotní legislativu pádnými argumenty při velmi opatrné formulaci denní doporučené dávky (DDD), která se pohybuje v průměru na hodnotě 400 IU (odpovídá 10 ug). Ta je stále platná navzdory nejnovějším vědeckým objevům. Přitom jde o tzv. minimální nutné množství, pravděpodobně zajišťující ochranu před křivicí dětí. Ale nic víc! Příznivé zdravotní účinky se však projeví až v případě delšího podávání tzv. farmakologických množství, která jsou 10x (!) vyšší. Podle nejnovějších návrhů specialistů musí být doporučená dávka zvýšena pro děti do cca 7 let až na 1400 IU a pro dospělé až na 6000 IU (odpovídá 40 a 150 ug).“

To, dá se říci, potvrzuje i americké ministerstvo zdravotnictví, které stanovilo maximální bezpečnou hranici na 3000 IU/den pro děti ve věku 1 – 8 let a 4000 IU pro starší děti a dospělé.

V tomto poutavém článku  se dozvíte, že oficiální doporučení správné hladiny vitaminu D je 20 ng/ml krevního séra, ale mnoho odborníků udává, že je potřeba mířit k hodnotě 30-40 ng/ml a pro léčení chronických a vážných onemocnění až k 70-100 ng/ml.

Dále uvádí, že v roce 2014 poukázala dvojice vědců z Edmontonské university na chybu, kterou byla stanovena stávající doporučená denní dávka vitamínu D. Z analýzy je jasné, že pro dosažení hladiny 20ng/ml vitamínu D doporučovaných 600 IU denně nestačí a že denní dávka musí být zhruba 10x vyšší, tedy 8895 IU denně!

Já jsem stejného názoru jako Dr. Fořt a názor si může udělat každý z vás, pokud si projde v internetových lékárnách doplňky stravy s vitaminem D a jejich doporučené dávkování, kdy řada výrobků obsahuje právě dávku 1000 či 2000 IU a více…

Jak vitamin D podávat

Vitamin D je vitamin rozpustný v tucích, a aby se dobře vstřebal do organismu, je třeba ho užívat s tučným jídlem (preparáty už tento „tuk“ obsahují – většinou ve formě olivového či jiného oleje – já osobně bych se ale vyhnula sójovému oleji).

Na činnost vitaminu D (podporuje mj. vstřebávání vápníku ze střeva do krve) navazuje vitamin K2, který vápník pomáhá transportovat do kostí. Proto je vhodné užívat vitamin D3 současně s vitaminem K2.

Líbil se Vám článek? Sdílejte ho s přáteli a pomozte jim zlepšit zdraví!

Hlavní zdroje:

RNDr. Petr Fořt, CSc., oborník na výživu a nutriční specialista

MUDr. Petr Podroužek, CSc. EUC Laboratoře s.r.o. Praha

https://ods.od.nih.gov/factsheets/VitaminD-HealthProfessional/

https://www.vitastyle.cz/news/vitamin-d-jeho-dulezitost-a-doporucena-denni-davka/