Před pár dny jsme si opět posunuli ručičky hodinek o 1 hodinu zpět a přešli na „zimní čas“, což spousta lidí špatně toleruje. A tak je nyní ideální příležitost na článek o přínosech a rizicích působení tmy a přirozeného i umělého osvětlení na lidský organismus a kvalitu spánku. Téma je to rozsáhlé, a proto jsem ho rozdělila do 3 článků. V prvním článku si nyní vysvětlíme, co je to melatonin a jaké jsou jeho funkce, a také jaká jsou rizika působení světla na náš organismus.

Melatonin je hormon produkovaný šišinkou neboli epifýzou, žlázou s vnitřní sekrecí uloženou v mozku, která se někdy označuje jako třetí oko.

Hladina melatoninu je silně závislá na střídání světla a tmy

Jeho produkce je největší právě během tmy – maxima dosahuje mezi 2. – 4. hodinou ranní. Melatonin je proto označován za hormon tmy. Jeho sekrece naopak klesá po svítání, resp. při působení světla na lidský organismus – konkrétně na oční sítnici, která je jakési okno do mozku. 🙂 U člověka má hladina melatoninu vliv na hormonální, tzv. hypotalamo-hypofyzární, systém a její vzestup je spojen k nutkáním ke spánku.

Ovlivňuje a reguluje spánkové cykly, ale i denní (cirkadiánní) a sezónní rytmy (střídání ročních období, především léta a zimy).

Vliv na produkci melatoninu má tedy i délka světelné části dne – dlouhá v létě, krátká v zimě. Ta je extrémně rozdílná v době polárního dne a noci v zemích za polárním kruhem.

Vliv osvětlení na spánek

Změna letního času na zimní a především zkrácení světelné části dne v zimě s nutností používat ve večerních hodinách umělý zdroj světla, často formou LED, který vlivem vysokého zastoupení modrého a zeleného světla narušuje usínání a spánek, je jedním z důvodů, proč dnešní populace trpí poruchami spánku.

Nedostatek melatoninu způsobuje nespavost. Schopnost produkce melatoninu ale s věkem klesá, což je zřejmě také důvod, proč se výskyt nespavosti zvyšuje ve stáří.

Tento důležitý hormon má ale mnohem rozsáhlejší účinky, a to na celý organismus. Má synchronizační, imunostimulační a antioxidační účinky.

Melatonin ovlivňuje:

• krevní oběh a krevní tlak
• tělesnou teplotu
• metabolismus sacharidů, tuků a bílkovin
• produkci pohlavních hormonů
• imunitní reakce organismu – to má souvislost nejen s odolností organismu proti infekci, ale i proti autoimunitním chorobám a nádorům!
• průběh stárnutí
• chování a psychiku člověka

Potřeba spánku a nespavost

Spánek patří mezi základní lidské potřeby a jeho kvalita ovlivňuje zdraví jak fyzické, tak psychické. Uvádí se, že normální potřeba spánku je mezi 6 a 9 hodinami denně, ale je to velice individuální. Je ale prokázáno, že spánek kratší než 6 hodin a delší než 9 hodin zvyšuje úmrtnost. Chronická nespavost je rizikový faktor řady onemocnění včetně rakoviny a má souvislost i s výskytem psychiatrických onemocnění.

Podávání melatoninu pacientům v klinických studiích potvrdilo, že melatonin je vhodným (některé zdroje uvádějí dokonce, že nejlepším) lékem na poruchy spánku, zejména u slepých osob a pacientů s neurologickými potížemi. Melatonin byl experimentálně použit i na „léčbu“ tzv. jet lag syndromu – přechodné poruchy biologických rytmů při přeletu několika časových pásem.

Natural Medicine Comprehentive Database, která hodnotí účinnost léků, uvádí o melatoninu následující:

• Pravděpodobně efektivní– reguluje poruchy spánku u dětí s autismem, mentální retardací a jinými poruchami centrální nervové soustavy, reguluje poruchy spánku u nevidomých lidí.
• Možná efektivní – pásmová nemoc (jet lag syndrome), insomnie (nespavost) – potvrzuje jen pár studií, Hortonův syndrom ( „cluster headache“ – bolesti hlavy soustředící se kolem jednoho oka), redukce úzkostí před lékařskými zákroky (podání pod jazyk), redukce abstinenčních příznaků u kuřáků, ochrana před spálením kůže na slunci (při aplikaci před vystavením záření).

Naopak negativní efekty melatoninu byly potvrzeny v následujících oblastech:

• Regulace spánku u lidí pracujících na směny, deprese (melatonin je může zhoršovat), epilepsie, syndromy menopauzy, spánkové problémy spojené s ADHD, migrény, stárnutí buněk, tinnitus (hučení v uších).

Podávání melatoninu je většinou bezpečné, ale nesmí se podávat těhotným ženám, lidem trpícím cukrovkou a dětem. V České republice je pro volný prodej jako doplněk stravy schválen od r. 2016 jediný přípravek.

Hormon melatonin se ovšem přestává v organismu tvořit při působení nadbytečného osvětlení v noci, přičemž v noci je každé osvětlení nadbytečné.

Mezi nejčastější rušitele spánku patří nejrůznější lampičky, zvláště s oblibou používané svítící měsíčky a hvězdičky na stropě dětských pokojů, dále pouliční osvětlení, budíky, světelné indikátory stand by režimu televizorů, počítačů a dalších spotřebičů.

Důvodů pro spaní v naprosté tmě je ale více

Výzkumy ukazují, že vystavení světlu v noci, kdy má organismus vytvářet melatonin, zvyšuje riziko výskytu rakoviny prostaty, dělohy a prsu. Důvodem postižení právě těchto orgánů je pravděpodobně to, že melatonin výrazně ovlivňuje vývoj a produkci hormonů varlat a vaječníků.

Vliv na produkci melatoninu má i počet hodin strávených v noci při světle. A právě snížená hladina melatoninu u pracovníků na nočních směnách je považována za faktor, který je pravděpodobně zodpovědný za zvýšený výskyt rakoviny.

Noční směny mimo jiné zvyšují i riziko kardiovaskulárních onemocnění, trávicích potíží a samozřejmě jsou riskantní pro těhotné ženy, které by po dobu gravidity měly být přeřazeny na jinou práci, ovšem bez negativního vlivu na jejich finanční ohodnocení.

Bylo dokonce zjištěno, že melatonin může být s úspěchem použit při léčení nádorů. Příčinou jsou právě jeho antioxidační účinky. Melatoninu je dokonce považován za nejúčinnějšího „zametače“ zdraví škodlivých kyslíkových radikálů. Stimuluje totiž antioxidační enzymy a redukuje oxidační stres organismu. Nadměrná oxidace totiž způsobuje poškození buněk, tkání, enzymů, ale i DNA, a to má vliv nejen na vznik řady onemocnění, ale také na stárnutí organismu. Proto se volné kyslíkové radikály staly jakýmsi strašákem, na kterého „platí“ vyšší příjem antioxidantů, např. vitamin C a E, beta-karoteny, flavonoidy, betaglukany a další. Ovšem melatonin údajně převyšuje jejich účinnost asi 20-30x.

Odtud plyne známé tvrzení, že kvalitní spánek je nejúčinnější nástroj regenerace organismu. – Spánek léčí.

Dodržování pravidelných rytmů spánku a bdění, spánek ve tmě a v tichu je jednoduchý způsob, jak udržet dobré zdraví jak fyzické, tak psychické.

V druhém dílu spánkové trilogie ZDE se dozvíte:

1. Jaké jsou předpoklady pro kvalitní spánek.
2. Jak zařídit ložnici, aby se vám v ní spalo co nejlépe.
3. Jaké světlo našemu zdraví škodí a proč.
4. Jak vybrat osvětlení do různých částí bytu, aby negativně neovlivňovalo kvalitu usínání a spánku.

Líbil se Vám článek? Sdílejte ho s přáteli a pomozte jim zlepšit zdraví!

Zdroje a doporučená literatura:

Světlonoš a odborník na osvětlení a jeho vliv na lidské tělo Hynek Medřický – https://www.medricky.cz/

Doba jedová 1 a 2 – prof.RNDr.Anna Strunecká, DrSc.

Natural Medicine Comprehentive Database

http://www.art-light.cz/cervene-bryle-filtr-modreho-svetla-s-pouzdrem.html

https://video.aktualne.cz/dvtv/lekar-kratky-spanek-nebo-naopak-moc-dlouhy-zvysuje-umrtnost/r~145485783ac311e5974b0025900fea04/?utm_source=centrumHP&utm_medium=dynamicleadbox&utm_term=position-2&redirected=1509655916